3 Tdo 558/2005
Datum rozhodnutí: 18.05.2005
Dotčené předpisy:




3 Tdo 558/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. května 2005 o dovolání podaném P. B., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici H., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 1307/2004 ze dne 23. 12. 2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 T 159/2004, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 1 T 159/2004 ze dne 15. 11. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák), porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák. a loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

V předmětné věci podal P. B. (stejně jako do výše uloženého trestu státní zástupce) odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením sp. zn 2 To 1307/2004 ze dne 23. 12. 2004 tak, že obě podaná odvolání jako nedůvodná podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. B. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku potom uvedl, že trestné činnosti, která je mu kladena za vinu, se nedopustil a nebylo prokázáno v řízení před soudy, že to byl právě on, který ji spáchal. V této souvislosti poukázal na ve věci provedenou rekognici, v rámci které jej poškozená neoznačila s absolutní jistotou jako pachatele, když uvedla, že jej poznává na 80%. Poukázal i na to, že na místě činu byly nalezeny vlasy, o kterých bylo zjištěno expertízou, že nepatří ani jemu, ani poškozené. V souvislosti s dalším důkazem (zjištěnou pachovou stopou) poukázal na to, že při jejím posuzování nebyl přítomen jeho obhájce, protože o tomto úkonu policie nebyl vyrozuměn a navíc provedení tohoto důkazu nebylo procesně doložitelným způsobem zaznamenáno . V tomto směru byly k dispozici pouze úřední záznamy, provedení tohoto důkazu nebylo nijak kontrolováno a dovolatel má za to, že takový důkaz mohl být za daných okolností proveden účelově, neboť při absenci kontroly při provádění takového důkazu je vycházeno pouze z toho, co osoba provádějící porovnání pachových stop uvede v příslušném odborném vyjádření. Uzavřel s tím, že jsou dány oba jím užité dovolací důvody, a proto navrhl, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci zrušil a to včetně vadného řízení mu předcházejícího a podle § 265l odst. 1 tr. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí s tím, aby podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i rozhodnutí, jež na zrušená rozhodnutí obsahově navazují, zejména rozhodnutí vydaná ve vykonávacím řízení a rozhodnutí o jeho povinnosti nahradit státu náklady řízení, pokud již o nich bylo rozhodnuto.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že skutkovými zjištěními, tak jak je učinily soudy nižších stupňů, pokud k nim dospěly v řádně vedeném řízení způsobem neodporujícím zásadám formální logiky, je dovolací soud vázán, když dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán pouze tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V tomto směru však žádné extrémní rozpory mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními shledány nebyly. Přitom pod uvedený dovolací důvod nelze podřadit ani namítané vady procesního charakteru. Pokud jde o užitý dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., pak tento je dovolatelem fakticky spatřován pouze ve skutečnosti, že jeho odvolání bylo podle § 256 tr. ř. soudem druhého stupně zamítnuto, jako nedůvodné. Takový dovolací důvod by mohl být podkladem pro dovolání ovšem pouze v případě, že by v řízení napadenému rozhodnutí předcházejícímu byl naplněn některý z důvodů dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tak tomu však s ohledem na již uvedené nebylo ani z hlediska dovolatelem užité argumentace ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. S poukazem na uvedené proto navrhl, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud České republiky podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedeném v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném řádném opravném prostředku (odvolání) rozhodl ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu, v jehož rámci se zabýval i námitkami vznesenými dovolatelem a které jsou v zásadě shodné s těmi, které uplatnil v řízení o dovolání. Odvolací soud v důvodech svého rozhodnutí poukázal správně na provedené důkazy a jejich hodnocení v celé jejich souvislosti s tím, že na tomto základě pak učinil správné skutkové i právní závěry. Výhrady dovolatele za těchto okolností směřovaly nikoliv vůči absenci přezkumu podle § 254 tr. ř., nýbrž vůči (namítanému) vadnému postupu odvolacího soudu. Dovolatelem takto uplatněné námitky proto prvé alternativě důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. neodpovídají. Současně je nelze podřadit ani pod druhou alternativu tohoto dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícímu napadenému rozhodnutí musel být dán důvod dovolání, který dovolatel spatřuje v existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dané věci, s ohledem na již shora uvedené, z hledisek samotné oprávněnosti existence tohoto dovolacího důvodu, je na místě poukázat, že v důvodech přijatých rozhodnutí soudy vysvětlily z jakých důkazů vycházely, zabývaly se podrobně i obhajobou dovolatele. V těchto souvislostech lze především také poukázat na to, že se u dovolatele našly věci pocházející z místa trestného činu a patřící poškozeným, když jeho vysvětlení ohledně získání těchto věcí je zjevně nepřijatelné a jeví se jako účelové. V posuzované věci tak ani uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není dán.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 18. května 2005

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka