3 Tdo 507/2010
Datum rozhodnutí: 26.05.2010
Dotčené předpisy: § 253 tr. ř.




3 Tdo 507/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. května 2010 o dovolání podaném D. S., proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 583/2009 ze dne 27. listopadu 2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 2 T 21/2008, t a k t o:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. 2 T 21/2008 ze dne 26. března 2009 byla dovolatelka uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedený trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku a pro jeho výkon zařazena do věznice s dozorem. Dále jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce spojené s hmotnou odpovědností za svěřené prostředky v trvání sedmi let. Současně bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

O odvolání D. S. proti předmětnému rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 3 To 583/2009 ze dne 27. listopadu 2009 tak, že jej podle § 253 odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl jako podané opožděně.

Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podala D. S. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označila ty, které jsou uvedeny v § 265b odst. 1 písm. c) a l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka uvedla, že jí i jejímu obhájci bylo dne 12. 10. 2009 doručeno písemné vyhotovení rozsudku Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. 2 T 21/2008 ze dne 26. 3. 2009, přičemž dne 13. 10. 2009 požádal předseda senátu elektronicky obhájce o vrácení obou paré rozsudku s tím, že bude zaslán rozsudek nový. Obhájce této žádosti obratem vyhověl a dne 14. 10. 2009 oba vyhotovené rozsudky okresnímu soudu vrátil. Další (pro písařskou chybu opravený rozsudek) byl jak jemu, tak dovolatelce doručen dne 15. 10. 2009. Předmětem opravy byly dle dovolatelky právní úvahy soudu v odůvodnění rozsudku, které v jeho původním vyhotovení směřovaly k odůvodnění kvalifikace jejího jednání jako trestného činu zpronevěry, ačkoli byla uznána vinnou pokračujícím trestným činem podvodu. Za této situace tedy dle svého vyjádření nemohla odvolání zpracovat. S poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolatelka uvedla, že jejímu obhájci nebylo umožněno ji takto řádně zastupovat, když rozsudek měl k dispozici pouze jeden den. Tím, že odvolací soud její odvolání zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř., založil tak i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., a to v jeho druhé alternativě, když v řízení jeho rozhodnutí předcházejícím byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. dovolatelka uplatnila i v jeho první alternativě s tím, že došlo k zamítnutí jejího opravného prostředku, ač pro takovéto rozhodnutí nebyly splněny procesní podmínky, to s poukazem na tu skutečnost, že lhůta k podání odvolání jí počala běžet až od doručení nového rozsudku, tedy ode dne 15. 10. 2009. Její odvolání bylo podáno k poštovní přepravě dne 23. 10. 2009, tedy nikoli opožděně a odvolací soud jej nemohl jako takové odmítnout. Tím, že jej odmítl jako podané opožděně byl dovolatelce fakticky odepřen přístup k druhé instanci a zasáhl do jejího práva na spravedlivý proces. Závěrem svého podání dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) vyhověl případnému návrhu předsedy senátu o odložení výkonu příslušného trestu a dále aby z podnětu dovolání zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2009, sp. zn. 3 To 583/2009, podle § 265k odst. 2 tr. ř., aby zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 265 l odst. 1 tr. ř. aby Krajskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Opis dovolání obviněné byl soudem prvního stupně za podmínek stanovených v § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, které jej obdrželo dne 27. 4. 2010. K dnešnímu dni však dovolací soud neobdržel žádné vyjádření nejvyšší státní zástupkyně k podanému dovolání. Přitom je třeba připomenout, že vyjádření nejvyšší státní zástupkyně k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyšší státní zástupkyně není nezbytnou podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán tehdy, jestliže obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Předmětný dovolací důvod tak míří zejména na případy, kdy došlo k porušení ustanovení o nutné obhajobě (ustanovení § 36 a § 36a tr. ř.). Dovolatelka v souvislosti s tímto dovolacím důvodem fakticky namítla, že jejímu obhájci byl rozsudek soudu prvního stupně na jeden den odejmut (od 14. 10. 2009, kdy jej zaslal soudu prvního stupně do 15. 10. 2009, kdy mu byl doručen rozsudek opravený) a tím jí současně bylo odňato právo nechat se právně zastoupit obhájcem. Takto uplatněná námitka však pod takto zvolený dovolací důvod nespadá a nemůže být právně relevantně uplatněna ani pod žádným jiným, v zákoně taxativně vymezeným dovolacím důvodem. Jako obiter dictum však dovolací soud považuje za nutné uvést, že v případě dovolatelky nedošlo ke zkrácení jakéhokoli jejího práva, což bude rozvedeno níže v rámci dalšího (právně relevantně) uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.

Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) § 265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Dovolatelka jej ve svém podání uplatnila v obou dvou těchto alternativách, přičemž první alternativu tohoto (právně relevantně uplatněného dovolacího důvodu) spatřuje ve skutečnosti, že odvolací soud její odvolání zamítl jako opožděné podle § 253 odst. 1 tr. ř., ač pro takovéto rozhodnutí nebyly splněny procesní podmínky.

Podle § 133 odst. 1 tr. ř. předseda senátu může zvláštním usnesením kdykoli opravit písařské chyby a jiné zřejmé nesprávnosti, k nimž došlo ve vyhotovení rozsudku a jeho opisech, tak, aby vyhotovení bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku, jak byl vyhlášen. Opravu může nařídit i soud vyššího stupně. Podle § 133 tr. ř. jestliže se oprava vyhotovení rozsudku nebo oprava opisu rozsudku podstatně dotkla obsahu některého z výroků rozsudku, běží státnímu zástupci a osobě opraveným výrokem přímo dotčené lhůta k odvolání od doručení opisu usnesení o opravě, a byla-li proti usnesení o opravě podána stížnost, od doručení rozhodnutí o stížnosti. O tom je třeba osobu výrokem přímo dotčenou poučit. Vzhledem ke skutečnosti, že chyba v původním rozsudku (jeho odůvodnění) byla písařského charakteru, nemohlo se na ni vztahovat znění § 133 tr. ř. a dovolatelku nebylo třeba v tomto smyslu ani poučovat. Proto lhůta k podání dovolání jí takto počala běžet ode dne, kdy jí byl doručen předmětný rozsudek poprvé (dne 12. 10. 2009) a takto uplynula dnem 20. 10. 2009. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani fakt, že dovolatelce a jejímu obhájci nebyl rozsudek fakticky jeden den k dispozici, neboť s jeho výroky byli seznámeni, když odvoláním se ve smyslu § 246 odst. 1 tr. ř. napadá výrok rozhodnutí, přičemž úpravou předmětného rozsudku soudu prvního stupně došlo pouze k opravě písařské chyby v rámci právní kvalifikace trestného činu v části jeho odůvodnění, když však právní úvahy, které k této právní kvalifikaci vedly, zůstaly zachovány. Dovolatelce nic nebránilo ani v možnosti podání tzv. blanketního odvolání v zákonem stanovené lhůtě, kdy jej poté mohla následně odůvodnit. Současně je nutné připustit, že v postupu, který zvolil soud nalézací k nápravě této písařské chyby, lze spatřovat porušení ustanovení trestního řádu, kdy podle § 131 odst. 4 tr. ř. se opisy rozhodnutí vyžadují od dotčených osob až po právní moci opravného usnesení, a nikoli jak to učinil nalézací soud současně s vydáním usnesení o opravě. Avšak ani takovéto pochybení nezakládá žádný, ze zákonem taxativně stanovených dovolacích důvodů.

Naplnění druhé alternativy dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dovolatelkou spatřováno ve skutečnosti, že došlo k zamítnutí odvolání, ačkoli byl v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím, dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Jak však již bylo uvedeno výše, námitky uplatněné v rámci tohoto dovolacího důvodu jsou zjevně neopodstatněné, a proto lze uvést, že nedošlo k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. ani v jeho druhé alternativě.

Vzhledem ke skutečnosti, že předseda senátu soudu prvního stupně neučinil návrh podle § 265h odst. 3 tr. ř. a Nejvyšší soud podané dovolání odmítl, nerozhodoval již o podaném návrhu na odklad výkonu uloženého trestu.

S poukazem na uvedené pak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. května 2010

Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka