3 Tdo 500/2011
Datum rozhodnutí: 11.05.2011
Dotčené předpisy: § 221 odst. 1 tr. zák., § 257 odst. 1 tr. zák.



3 Tdo 500/2011-15

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. května 2011 o dovolání podaném P. K. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 To 301/2010 ze dne 11. 10. 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp.zn. 8 T 144/2009, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné sp. zn. 8 T 144/2009 ze dne 26. 2. 2010 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle § 221 odst.1 trestního zákona č. 140/1961 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.) a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku a čtyř měsíců. Dále bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.

V předmětné věci podal P. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 5 To 301/2010 ze dne 11. 10. 2010 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. K. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že (bez dalšího) oba soudy nesprávně hodnotily následky zranění, které měla utrpět poškozená a také rozsah poškození předmětné čtyřkolky. Má za to, že ve věci nebylo dokazování vedeno v dostatečném rozsahu a oběma soudy byly také (bez náležité argumentace) odmítnuty návrhy na jeho doplnění. Jejich akceptací by dle jeho názoru bylo prokázáno, že k předmětnému skutku nemohlo dojít způsobem popisovaným označenými svědky a poškozenou, protože na základě jejich výpovědí by muselo dojít k závažnějšímu zranění poškozené. Uzavřel s tím, že nedostatečně učiněná skutková zjištění měla takto vliv na nesprávné rozhodnutí soudů v podobě nesprávného právního posouzení předmětného skutku, když nebylo bez důvodných pochybností takto prokázáno, že svým jednáním naplnil znaky skutkových podstat trestných činů, kterými byl shledán vinným. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) zrušil napadené (citované) usnesení Krajského soudu v Ostravě i s ním související rozsudek Okresního soudu v Karviné a tomuto soudu přikázal doplnit dokazování o zpracování znaleckého posudku z oboru dopravy s vyhotovením grafické simulace nehodového děje v závislosti na jednotlivých výpovědích svědků a obviněného a následně rozhodnout .

K podanému dovolání státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky svým přípisem ze dne 9. 3. 2011 sdělil, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění s tím, že tato jsou neúplná a na jejich základě tak soudy neměly dostatečný podklad pro to, aby předmětný skutek správně právně kvalifikovaly. V uvedeném směru však oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, proč neakceptovaly návrh dovolatele na doplnění dokazování a provedení dalších důkazů a nakonec i to, k jakým právním závěrům na základě ve věci učiněných skutkových zjištění také dospěly. Vysvětlily takto proč uvěřily poškozené a dalším třem uvedeným očitým svědkům označeného incidentu (skutku), když vycházely i ze závěrů znaleckého posudku z oboru dopravy, z nichž plyne, že poškození předmětné čtyřkolky (i s ohledem na její technický stav před uvedeným střetem) odpovídá průběhu kolize jak ji popsali označení svědci. Druh a rozsah zranění poškozené potom byl stanoven na základě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví i výpovědi příslušné znalkyně před soudem, když stejně tak rozsah poškození předmětné čtyřkolky byl stanoven na základě znaleckého posudku z oboru ekonomiky, odvětví cen a odhadů motorových vozidel, strojů a zařízení, jakož i z výpovědi příslušného znalce. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy na místě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm.a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 11. května 2011

Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka