3 Tdo 441/2014
Datum rozhodnutí: 16.04.2014
Dotčené předpisy: § 2 odst. 5 tr. ř., § 2 odst. 6 tr. ř.



3 Tdo 441/2014-23

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. dubna 2014 o dovolání, které podali obvinění R. O. a T. H. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 19 T 39/2013, takto:

I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013.
Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
II. Podle § 265 l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í:
Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 19 T 39/2013 , byl obviněný

R. O. uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že

dne 18. 11. 2012 v H., okres O., kolem 00.30 hodin na ulici O. před restaurací bezdůvodně napadl údery otevřenou dlaní i pěstí do obličeje a kopáním do nohou poškozeného R. K. přičemž jmenovaný v důsledku napadení neutrpěl zranění, pro která by vyhledal lékařské ošetření ,

a T. H. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. d) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že

dne 18. 11. 2012 v H., okres O., kolem 00.30 hodin na ulici O. před restaurací využil situace, kdy obžalovaný R. O. napadl bitím poškozeného R. K. a z místa napadení odcizil elektrickou bassovou kytaru zn. Fender v plátěném obalu s ladičkou zn. Marshall, propojovacím kabelem a náhradními strunami, kterou měl poškozený v té době bezprostředně u těla, tuto ukryl v přistaveném osobním automobilu, a způsobil tak majiteli R. K. škodu ve výši 15.370,- Kč .

Za to byl obviněný R. O. podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku, a obviněný T. H. podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.

O odvoláních obou obviněných proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013 , jímž je podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 16. 12. 2013 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř.].

Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadli obvinění R. O. a T. H. dovoláním , v němž uplatnili dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., jelikož podle jejich názoru bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 19 T 39/2013, kterým byli oba obžalovaní uznáni vinnými a byly jim uloženy tresty, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí odvolacího soudu. Obvinění nejprve zopakovali, že odvolací soud odůvodnil napadené rozhodnutí tím, že odvolání obhájce obviněných (blanketní odvolání ze dne 25. 9. 2013 ani jeho odůvodnění ze dne 29. 10. 2013) učiněné prostřednictvím datové schránky advokáta nebylo elektronicky podepsáno, a proto je s odkazem na zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, a dále na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2013, sp. zn. 4 Tz 36/2013, podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl jako podaná osobou neoprávněnou a jako opožděná. K tomu obvinění uvedli, že napadené rozhodnutí je především nepřezkoumatelné, neboť není zřejmé, zda odvolání obviněných byla zamítnuta proto, že byla podána osobou neoprávněnou, nebo proto, že byla podána opožděně. Obvinění považují svá odvolání za podaná včas a osobou oprávněnou. Odvolací soud podle obviněných zcela pominul skutečnost, že zákon o elektronickém podpisu upravuje zejména elektronický podpis u podání učiněných prostřednictvím datové zprávy odeslané prostřednictvím e-mailové schránky, zatímco pro případy podání učiněných v elektronické podobě prostřednictvím tzv. datové schránky, jako tomu bylo v tomto případě, je zde speciální úprava provedená novějším zvláštním právním předpisem, a to zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Podle § 18 odst. 2 tohoto zákona platí, že úkon učiněný oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Obvinění v této souvislosti odkázali na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, sp. zn. 8 As 89/2011. Podle obviněných přitom na daný případ nedopadá odvolacím soudem citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, jelikož tam se jednalo o podání učiněné odesláním z obyčejné e-mailové adresy bez elektronického podpisu.

Obvinění proto navrhli, aby Nejvyšší soud z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, v celém rozsahu zrušil a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Opis dovolání obviněných byl samosoudcem soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ) ve svém vyjádření uvedla, že závěr odvolacího soudu je nepřípadný, neboť do svých právních úvah nezakomponoval důsledky spojené se zavedením datových schránek. Z právní úpravy obsažené v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, lze podle státní zástupkyně dovodit, že datové schránky mohou sloužit nejen k doručení prováděnému orgány veřejné moci, ale i na komunikaci směřující od subjektů vůči orgánům veřejné moci. Z § 18 odst. 1 a § 8 odst. 1 až 4 uvedeného zákona potom v důsledku vyplývá, že bylo-li doručeno odvolání prostřednictvím datové schránky, je třeba s takovým odvolání počítat jako s řádně doručeným písemným a podepsaným odvoláním. O doručování do datové schránky hovoří výslovně i § 62 odst. 1 věta první tr. ř. s tím, že tento způsob doručování považuje za preferovaný. Státní zástupkyně označila odkaz obviněných na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, sp. zn. 8 As 89/2011, za správný, k čemuž zmínila i další rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 9 Afs 28/2010, jakož i rozhodnutí Ústavního soudu v této otázce (nález sp. zn. II. ÚS 3518/11 ze dne 10. 1. 2012, nález sp. zn. III. ÚS 3036/12 ze dne 24. 4. 2013, nález sp. zn. II. ÚS 3643/11 ze dne 15. 8. 2013). Pokud tedy byla předmětná datová zpráva obsahující odvolání obviněných doručena do datové schránky soudu ve lhůtě, v digitální podobě dostupné podatelně, je třeba dospět k závěru, že odvolání byla podána řádně a nebylo možné je zamítnout podle § 253 odst. 1 tr. ř.

Z těchto důvodů státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, a aby tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obvinění R. O. i T. H. jsou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobami oprávněnými k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jich bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., kterým byli obvinění uznáni vinnými a byly jim uloženy tresty.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obvinění dovolání opírají, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, odst. 3 tr. ř.).

Obvinění uplatnili ve svém dovolání dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., který spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, když došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů.

V posuzovaném případě byla uplatněna první alternativa výše uvedeného dovolacího důvodu právně relevantní námitkou, že Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením podle § 253 odst. 1 tr. ř. odmítl řádný opravný prostředek z důvodu, že odvolání bylo podáno neoprávněnou osobou, neboť odvolání podané prostřednictvím datové schránky obhájce obviněného nebylo opatřeno elektronickým podpisem.

Protože Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů pro odmítnutí dovolání (§ 265i odst. 1 tr. ř.), přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti kterému bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů, jež byly v dovolání uvedeny, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům:

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozhodoval o opravném prostředku na podkladě obsahu spisu Okresního soudu v Opavě vedeného pod sp. zn. 19 T 39/2013. Z obsahu spisu vyplývá, že obvinění podali prostřednictvím svého obhájce včas odvolání, které bylo Okresnímu soudu v Opavě doručeno prostřednictvím datové schránky obhájce. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. prosince 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, tak, že ho podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl. V odůvodnění svého usnesení uvedl, že podání nebylo učiněno způsobem, který zákon předpokládá v ustanovení § 59 odst. 1, odst. 4 tr. ř., neboť není opatřeno elektronickým podpisem. Z uvedeného dovodil, že podání nebylo učiněno v souladu s požadavky ustanovení § 59 odst. 1 tr. ř. a v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 4 Tz 36/2013. K tomu Nejvyšší soud podotýká a zdůrazňuje, že v ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 300/2008 Sb.), je uvedeno, že fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. V odst. 2 citovaného ustanovení je stanoveno, že úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob . Informační systém datových schránek navíc zaručuje ověření identity osoby prostřednictvím tohoto systému a ověření její totožnosti pomocí přístupových údajů. Zřetelná identifikace podatele vedla ke shora uvedené právní úpravě, podání prostřednictvím datových schránek jsou tak zcela odlišná od jiné korespondence v elektronické podobě. Z uvedeného vyplývá, že součástí datové zprávy nemusí být elektronický podpis (pokud to není upraveno zákonem). Na datovou schránku zřízenou pro osobu vykonávající advokacii nepochybně dopadá ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Z výše uvedených zákonných ustanovení jednoznačně plyne, že bylo-li doručeno odvolání prostřednictvím datové schránky, má stejnou kvalitu, jako by je podal advokát písemně a podepsal, a není třeba elektronický podpis, jak chybně uvádí v odůvodnění usnesení krajský soud .

V ustanovení § 59 odst. 1 věta druhá tr. ř. jsou vymezeny způsoby podání tak, že se připouští pouze podání písemné, ústní do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Citované ustanovení sice výslovně neuvádí také možnost doručení podání do datové schránky orgánu činného v trestním řízení, avšak Nejvyšší soud považuje při absenci explicitní zákonné úpravy shora uvedený výklad za správný i se zřetelem na úpravu v ustanovení § 62 odst. 1, věta první tr. ř., a to jako preferovaný způsob doručování (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu 4 Tdo 47/2014 ze dne 11. 2. 2014). Výše uvedeným výkladem (i se zřetelem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, sp. zn. 8 As 89/2011) lze jednoznačně dospět k závěru, že odvolání včas doručené do datové schránky soudu bylo podáno řádně a není možné je zamítnout podle § 253 odst. 1 tr. ř.

Po zjištění, že dovolání obviněných je opodstatněné, Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 3 To 403/2013, a podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265 l odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Předmětná věc se tak vrací do stadia, kdy se bude muset Krajský soud v Ostravě v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu zabývat řádným opravným prostředkem obviněných.

Toto rozhodnutí přijal dovolací soud v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že vady nelze odstranit v zasedání veřejném /§ 265r odst. 1 písm. b) tr. ř./.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 16. dubna 2014

Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata

Vypracoval:
JUDr. Pavel Šilhavecký