3 Tdo 314/2013
Datum rozhodnutí: 17.04.2013
Dotčené předpisy: § 185 odst. 1 tr. zákoník, § 185 odst. 2 písm. a) tr. zákoník



3 Tdo 314/2013 -29 U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. dubna 2013 o dovolání podaném P. G., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 7 To 706/2011 ze dne 5. 1. 2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 2 T 153/2010, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu v Mostě sp. zn. 2 T 153/2010 ze dne 10. 10. 2011 byl dovolatel uznán vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

V předmětné věci podal P. G. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením sp. zn. 7 To 706/2011 ze dne 5. 1. 2012 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. G. dovolání, které Nejvyšší soud obdržel dne 27. 3. 2013. Dovolání podal jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy posoudily označený skutek chybně, protože předmětný pohlavní styk s poškozenou proběhl za jejího plného souhlasu. Poukázal i na to, že v posuzované věci nejsou dány přímé důkazy, a to i s ohledem na nepravdivou výpověď poškozené a na výpovědi svědků navržených obžalobou, které své informace měly pouze nepřímo od poškozené a svědky jím navržené soudy odmítly, paradoxně s týmž odůvodněním. Takto poukázal na svědectví P. D. a následnou výpověď svědka J. S. (její změnu) a na nedostatky v protokolaci soudu prvního stupně v rámci konaného hlavního líčení, když současně požadoval konfrontaci mezi těmito svědky a poškozenou, když ani tento návrh soud neakceptoval. S ohledem na uvedené tak nemohlo být prokázáno, že předmětný skutek byl dobrovolnou sexuální aktivitou mezi ním a poškozenou. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, stejně jako vadné řízení mu předcházející a aby témuž anebo Okresnímu soudu v Mostě přikázal, aby předmětná trestní věc byla v potřebném rozsahu znovu projednána a o ní rozhodnuto .

Přípisem, který Nejvyšší soud obdržel dne 11. 3. 2013, sdělil příslušný státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, že se k podanému dovolání nebude vyjadřovat a současně souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, jak je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že se popsaného trestného jednání nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že k označenému pohlavnímu styku došlo se souhlasem poškozené. V uvedeném směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily opakovaným výpovědím poškozené podpořeným i závěry znaleckého posudku z odvětví psychologie PhDr. Slavomila Hubálka (stejně tak i jeho výpovědí), když ten shledal výpovědi poškozené za věrohodné. Nelze přehlédnout ani svědecké výpovědi J. S. (včetně přiléhavého vysvětlení stran jejich rozdílnosti) i policisty R. P. Stejně tak lze poukázat i na nepřesvědčivost a soudy poukazovanou rozporuplnost výpovědí dovolatele, když zejména odvolací soud se také podrobně zabýval i okolnostmi týkajícími se zavinění dovolatele a tedy tím, zda mohl spolehlivě rozpoznat, že poškozená pohlavní styk s ním odmítá. Konečně soudy také v rámci svých (přijatých) rozhodnutí přiléhavě vysvětlily, proč označené návrhy dovolatele na doplnění ve věci konaného dokazování odmítly. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 17. dubna 2013

Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka