3 Tdo 31/2009
Datum rozhodnutí: 28.01.2009
Dotčené předpisy: § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák., § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., § 247 odst. 2 písm. e) tr. zák.




3 Tdo 31/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2009 o dovolání podaném M. O., proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 9 To 258/2008 ze dne 8. 7. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 1 T 162/2007, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 1 T 162/2007 ze dne 6. 2. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací v trvání čtyři sta hodin. Dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal M. O. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením sp. zn. 9 To 258/2008 ze dne 8. 7. 2008 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. O. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že předmětného skutku se nedopustil a důkaz stopami jeho bot na místě činu nelze použít, když nebylo prokázáno, že by tyto boty použil ke spáchání trestné činnosti kladené mu za vinu. Dodal, že po provedeném řízení zjistil, že předmětné trestné činnosti se dopustil J. H. a P. G., kteří také k jejímu spáchání užili jeho bot. Proto navrhl, aby dovolací soud zrušil napadená rozhodnutí obou soudů a přikázal Okresnímu soudu v Klatovech nové projednání a rozhodnutí věci s tím, aby také odložil výkon těmito rozhodnutími uloženého trestu.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatelem označený dovolací důvod nekoresponduje s obsahem odůvodnění podaného dovolání, když uváděné argumenty se týkají výlučně hodnocení ve věci provedených důkazů z hlediska právní kvalifikace a v závislosti na tom ukládání trestu. Přitom učiněná skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání dovolatele. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl s tím, že o něm nelze věcně rozhodnout.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že se uvedeného skutku nedopustil a že předmětný trestný čin spáchaly jiné osoby, které označil, a sám takto nabídl jiný průběh skutkového děje. V tomto směru však oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily doznání dovolatele k předmětnému trestnému činu učiněného v rámci přípravného řízení a naopak neuvěřily jeho následným tvrzením v řízení před soudy spočívajícím v tom, že se uvedeného trestného činu nedopustil. V tomto směru odkázaly na výpovědi označených svědků stran jeho doznání, poukázaly i na výpovědi samotného dovolatele a takto vysvětlily, proč jeho (dodatečně vedenou) obhajobu považovaly za účelovou, dodatečně vykonstruovanou se zřejmou snahou vyhnout se trestnímu postihu. Námitky dovolatele tak ve svém celku takto tedy nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. S ohledem na uvedené potom ani nerozhodoval o návrhu dovolatele podle § 265o odst. 1 tr. ř. na odklad výkonu napadeného rozhodnutí. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 28. ledna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka