3 Tdo 283/2009
Datum rozhodnutí: 01.04.2009
Dotčené předpisy:




3 Tdo 283/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. dubna 2009 o dovolání podaném M. O., proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 8 To 443/2008 ze dne 4. 11. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 153/2008, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 12 T 153/2008 ze dne 20. 8. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou Dále mu bylo uloženo ochranné opatření v podobě zabrání v citovaném rozsudku přesně specifikovaných věcí.

V předmětné věci podal M. O. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 8 To 443/2008 ze dne 4. 11. 2008 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. O. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že se předmětného trestného činu nedopustil a důkazy, které svědčí proti němu jsou nepřímé, zprostředkované nebo jde o výslechy osob, které na něj přenášely odpovědnost za výrobu označených psychotropních látek. Důvody uváděné v rozhodnutí soudu prvního stupně jsou spekulativní i tam, kde je poukazováno na to, že dovolatel byl za výrobu pervitinu v minulosti postihován. V uvedeném smyslu poukázal i na rozporné výpovědi svědkyně M. Š. Proto navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí v části o vině a trestu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k doplnění dokazování o výpověď svědka M. Š. .

Opis dovolání obviněného byl v souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. doručen Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, přičemž však k dnešnímu dni dovolací soud neobdržel podání, jímž by nejvyšší státní zástupkyně uplatnila svá práva plynoucí ze shora citovaného ustanovení zákona.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného trestného jednání se nedopustil a soudy vycházely pouze z nepřímých důkazů, kterými však jeho vina shledaným trestným činem prokázána nebyla. V tomto směru však oba soudy, zejména i v důvodech ve věci přijatých rozhodnutí, přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a proč neuvěřily tvrzením dovolatele, když poukázaly i na namítanou výpověď svědkyně Š., včetně toho, proč její další slyšení pokládají za nadbytečné. Z rozporů mezi její výpovědí a výpovědí dovolatele také spolehlivě dovodily nevěrohodnost verze skutkového děje prezentovaného právě dovolatelem. Jeho námitky tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají oporu v provedených důkazech co do jejich věcného i logického zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 1. dubna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka