3 Tdo 147/2012
Datum rozhodnutí: 28.03.2012
Dotčené předpisy: § 283 odst. 1 tr. zákoník, § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoník



3 Tdo 147/2012 -17

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. března 2012 o dovolání podaném H. H. N. , nar., proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 8 To 322/2011 ze dne 5. září 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 3 T 50/2011, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .


O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. května 2011 sp. zn. 3 T 50/2011 byl dovolatel uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoníku), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedený trestný čin byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků (za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 20. 1. 2011, sp. zn. 3 T 194/2010, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu) a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a trest propadnutí věci, a to věcí přesně specifikovaných v citovaném rozsudku.

O odvolání H. H. N. proti výše citovanému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 8 To 322/2011 ze dne 5. září 2011 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř. zamítl).

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal H. H. N. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v § 265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soud prvního stupně nesprávně hmotněprávně posoudil předmětný skutek, čímž je dána nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí. To proto, že ani v rozsudku, ani v jeho odůvodnění soud prvního stupně netvrdí, že dovolatel o marihuaně, která měla být zajištěna v jeho vozidle, věděl. Poukázal na skutečnost, že on sám nikdy neprohlásil, že by ji do svého kufru dal nebo byl seznámen s tím, že ji tam někdo jiný uložil. Namítl takto absenci subjektivní stránky jako jednoho ze zákonných znaků jemu přisuzovaného zvlášť závažného zločinu. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadané usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2011, sp. zn. 8 To 322/2011 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 3 T 50/2011 a věc vrátil ve smyslu ust. § 265 l odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k novému projednání.

Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek stanovených v § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, které přípisem ze dne 5. ledna 2012 po seznámení s obsahem tohoto podání sdělilo, že se k němu nebude věcně vyjadřovat. Současně příslušný státní zástupce vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.

Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že námitka tak, jak ji koncipoval dovolatel, není způsobilá být právně relevantně uplatněna nejen pod deklarovaným dovolacím důvodem, ale ani pod žádným dalším (ze zákonem taxativně vymezených) důvodů dovolání. To proto, že dovolatel sice namítá absenci subjektivní stránky jemu přisuzovaného zvlášť závažného zločinu, ovšem její existenci dovozuje na základě jiného skutkového děje, než ke kterému dospěly po řádně vedeném dokazování obecné soudy. Jak vyplývá ze skutkové věty (citovaného) rozsudku soudu prvního stupně dovolatel byl uznán vinným tím, že .přechovával za účelem distribuce v zavazadlovém prostoru svého osobního motorového vozidla 1 ks černého plastového pytle a 5 ks zatavených plastových sáčků s obsahem zeleného rostlinného materiálu o celkové hmotnosti po dosušení 10.545,392 gramů n., jehož separací a homogenizací sítováním by bylo možno získat minimálně 9.654,3063 gramů toxikomanky využitelné rostlinné drti obsahující látky rostliny konopí s koncentrací majoritní složky delta-9-tetrahydrokanabinol 15% hmotnosti, což odpovídá 1.583,3062 gramů delta-9-tetrahydrokanabinolu . Je zřejmé, že takovéhoto jednání (popsaného ve skutkové větě) se dovolatel jinak než úmyslně dopustit nemohl. Co se týká odůvodnění napadeného rozhodnutí, je třeba na prvním místě uvést, že dovolání směřující jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (§ 265a odst. 4 tr. ř.). Nicméně je možno ve stručnosti uvést, že ač si jistě lze představit podrobnější odůvodnění stran existence subjektivní stránky dovolateli přisuzovaného trestného činu, nelze souhlasit s dovolatelem, že by se soudy touto stránkou vůbec nezabývaly. Jak uvedl soud prvního stupně, u dovolatele byly nalezeny předměty sloužící typicky k manipulaci s touto drogou za účelem další distribuce a v jeho mobilním telefonu byly nalezeny zprávy týkající se produkce marihuany. Stejně tak přinejmenším z výpovědi jednoho ze zasahujících policistů vyplynulo, že i přes otevřené okénko cítil typický marihuanový zápach, kterého si musel být vědom i dovolatel. Ani dovolací soud tedy nemá jakýchkoli pochyb, že došlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty dovolateli přisuzovaného zvlášť závažného zločinu, a to včetně jeho subjektivní stránky.

Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Nejvyšší soud neshledal ve věci žádný, natož pak extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právním posouzením skutku na straně druhé, který jediný by mohl v řízení o dovolání odůvodnit zásah do skutkových zjištění soudu prvého stupně a soudu odvolacího.

Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. , který dovolatel ve svém podání také uplatnil je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) § 265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Dovolatel uplatnil tento dovolací důvod v jeho druhé alternativě, tedy s tím, že byl v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vzhledem ke skutečnosti, že (jak uvedeno výše) nedošlo ani k naplnění důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., není tak dán ani důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny podmínky.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 28. března 2012

Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka