3 Tdo 1467/2016
Datum rozhodnutí: 01.03.2017
Dotčené předpisy: § 2 odst. 5, 6 tr. ř., § 39 tr. zákoníku, § 116 tr. zákoníku



3 Tdo 1467/2016-121

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl dne 1. 3. 2017 v neveřejném zasedání o dovolání podaném obviněným Ing. L. H. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 9 To 26/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 4/2015, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2015, sp. zn. 1 T 4/2015, byl obviněný Ing. L. H. uznán vinným zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 (dále jen tr. zákoník ), dílem jako spolupachatel podle § 23 tr. zákoníku, na skutkovém základě popsaném v bodech ad 1) - 25) výroku o vině, a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák. ), za jednání popsané pod bodem 26) výroku o vině. Za to byl podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl uložen rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu jakékoliv veřejné funkce a v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu ve výměře šesti let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu soud uložil povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti Ing. V. K., VIDEO FOTO K., se sídlem H. B., B., částku 10.800 Kč, a poškozené společnosti SINKA reklama, se sídlem Havlíčkův Brod, Humpolecká 244, částku 8.340 Kč. Poškozená Obec L. n. S. byla podle § 229 odst. 1 tr. ř. se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti předmětnému rozsudku podala odvolání státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, která tak učinila v neprospěch obviněného, a dále poškozená Obec L. n. S. Státní zástupkyně svůj řádný opravný prostředek zaměřila do všech výroků rozsudku, obec L. n. S. pak do výroku, jímž byla odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na občanskoprávní řízení. Vrchní soud v Praze jako soud druhého stupně o podaných odvoláních rozhodl rozsudkem ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 9 To 26/2016, tak, že z jejich podnětu podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu.

Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. poté obviněného uznal vinným v bodě ad I/ výroku o vině trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák. a trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 písm. a), c) tr. zák., v bodě ad II/ výroku o vině trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., v bodě ad III/ výroku o vině zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníku, v bodě ad IV/ výroku o vině trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., v bodě ad V/ výroku o vině trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák., v bodě ad VI/ výroku o vině pokusem trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1, alinea 1 tr. zák., v bodě ad VII/ výroku o vině pokusem trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zák. a v bodě ad VIII/ výroku o vině pokusem zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, vše na skutkovém základě, že

jako tehdejší starosta Obce L. n. S. v rozporu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zejména v rozporu s §§ 38 a 85 písm. a) a § 103 odst. 1, odst. 4 tohoto zákona, dále v rozporu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a v rozporu s vyhláškou č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů,

I.
v souvislosti se záměrem realizace výstavby v lokalitě Hájek v k. ú. Obce L. n. S., s vědomím, že obec nemá dostatek finančních prostředků k běžnému hospodaření, dojednal s Ing. M. Č., podmínky spolupráce, na základě kterých Ing. M. Č. poskytl obci zálohu ve výši 2.000.000 Kč, z toho dne 19. 4. 2007 bezhotovostně převodem na účet obce částku ve výši 1.000.000 Kč a následně dne 26. 4. 2007 bezhotovostně převodem na účet obce částku ve výši 1.000.000 Kč, když tato záloha byla určena na nákup pozemků v k.ú. obce určených k výstavbě, které se na základě předchozích dohod a následně písemně uzavřené Smlouvy o obstarání věci, datované v P. dne 27. 4. 2007, kterou obžalovaný Ing. L. H. uzavřel a podepsal bez vědomí a souhlasu zastupitelstva obce a jejíž obsah má charakter smlouvy o budoucí smlouvě kupní a na základě které se Ing. L. H. za obec zavázal vykoupit od stávajících majitelů do dvou let od podpisu smlouvy, tj. do 27. 4. 2009, a následně tyto převést na objednatele Ing. M. Č., přičemž Ing. L. H. z této svěřené účelově vázané finanční zálohy 2.000.000 Kč nechal bezprostředně po jejím přijetí ke škodě Ing. M. Č. ve dnech 20. 4. 2007 a 23. 4. 2007 část ve výši nejméně 943.510,20 Kč a následně ve dnech 27. 4. a 30. 4. 2007 část ve výši nejméně 440.258,09 Kč, celkem část zálohy ve výši nejméně 1.383.768,29 Kč, využít k běžnému hospodaření obce, zejm. na vyplacení neinvestičních příspěvků příspěvkové organizaci - Základní škole, Základní umělecké škole a Mateřské škole L. n. S. a dále na úhradu došlých faktur za dříve provedené stavební práce, dopravní obslužnost, odvoz odpadu, spotřebu elektřiny, vodného a stočného a dalších nákladů obce, přičemž následně obec nebyla, i s ohledem na změnu podmínek, zejm. zvýšení kupní ceny pozemků, schopna splnit své povinnosti a závazky vyplývající ze Smlouvy o obstarání věci, a po dojednání a uzavření Dodatku ke smlouvě o obstarání věci datovaného dne 17. 12. 2008, na základě kterého se Ing. L. H. za obec zavázal vrátit Ing. M. Č. zálohu ve výši 2.000.000 Kč do 20. 1. 2009, nebyla obec schopna splnit svůj závazek a vrátit uvedenou zálohu v plné výši, na pokyn obž. Ing. L. H. byla uhrazena Ing. M. Č. bezhotovostně dne 5. 1. 2009 částka 200.000 Kč a dne 20. 1. 2009 částka 300.000,- Kč, přičemž vrácení zbývající části zálohy ve výši 1.500.000 Kč Ing. L. H. odkládal z důvodu nedostatku finančních prostředků v rozpočtu obce, a to až do 17. 6. 2009, kdy s ohledem na žalobu podanou Ing. M. Č. ze dne 6. 5. 2009 o vrácení částky 1.500.000 Kč, byla Ing. M. Č. bezhotovostním způsobem uhrazena zbývající část zálohy ve výši 1.500.000 Kč, a to z finančních prostředků, které byly obci poskytnuty na stavební akci Snížení energetické náročnosti budovy Základní školy v L. n. S. a obec byla s ohledem na žalobu podanou Ing. M. Č. povinna na základě usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 4. 8. 2009, sp. zn. 8C 63/2009-20, nahradit žalobci Ing. M. Č. ke své škodě a ze svého rozpočtu úroky z prodlení od 20. 1. 2009 ve výši nejméně 55.880 Kč, které obec uhradila ze svého rozpočtu dne 21. 6. 2009, a dále náklady řízení ve výši 80.801 Kč na právní zastoupení,

II.
v úmyslu získat neoprávněný prospěch pro sebe a obchodní společnost DEWING, s. r. o., (do 17. 1. 2008 podnikající pod obchodní firmou SAFIJA s.r.o.), IČ 276 34 787, se sídlem Praha 10, Strašnice, Černokostelecká 1168/90, ve které je od 30. 5. 2007 jediným společníkem a jednatelem,

1)
dne 11. 10. 2007 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 25.000 Kč na údajné právní služby JUDr. Jindry Pavlíkové v souvislosti s dokončením obnovy veřejných ploch, a to na základě padělaného účetního dokladu - zálohové faktury, kterou údajně vystavila dne 1. 10. 2007 JUDr. Jindra Pavlíková, advokátka, IČ 425 14 410, se sídlem Praha 1, Revoluční 24, a to přesto, že věděl, že zálohová faktura zaúčtovaná v účetnictví Obce L. n. S. je falzifikát, a že JUDr. Jindra Pavlíková ve skutečnosti Obci L. n. S. žádné právní služby neposkytovala a uvedenou zálohovou fakturu nevystavila Obci L. n. S., ale obchodní společnosti DEWING, s. r. o,

2)
dne 24. 10. 2007 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 5.550 Kč na údajné doměření skutečného stavu ZŠ; výkresy současného stavu, nová stud. ZŠ, zateplení , a to na základě padělaného účetního dokladu - výdajového pokladního dokladu ze dne 15. 10. 2007, podle kterého měla tuto částku převzít L. Z., přičemž jmenovaná L. Z. ve skutečnosti uvedenou částku nepřevzala a uvedený pokladní doklad nepodepsala,

čímž způsobil Obci L. n. S. škodu ve výši nejméně 30.550 Kč,

III.
v úmyslu získat neoprávněný prospěch pro sebe a obchodní společnost DEWING s.r.o. (do 17. 1. 2008 podnikající pod obchodní firmou SAFIJA s.r.o.), IČ 276 34 787, se sídlem Praha 10, Strašnice, Černokostelecká 1168/90, ve které je od 30. 5. 2007 jediným společníkem a jednatelem,

1)
dne 25. 9. 2008 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 5.900 Kč, a to na základě padělaných účetních dokladů - faktury ze dne 16. 9. 2009 na částku 17.900 Kč, kterou měl vystavit Obci L. n. S. Ing. E. Ž., za digitalizaci mapy PK, k.ú. L. n. S., lokalita V.; Vlastnická mapa pozemků - příprava ÚP golf. hřiště a výdajového pokladního dokladu ze dne 16. 9. 2009 na částku 17.900 Kč, kterou od něj měl převzít Ing. E. Ž., a to přesto, že věděl, že Ing. E. Ž. ve skutečnosti vystavil za provedené služby fakturu ze dne 16. 9. 2009 na částku 12.000 Kč, které převzal v hotovosti, a fakturu na částku 17.900 Kč nevystavil, uvedený pokladní doklad o převzetí hotovosti 17.900 Kč nepodepsal a tuto částku nepřevzal a způsobil tak Obci L. n. S. škodu ve výši nejméně 5.900 Kč,

2)
společně po předchozí domluvě s již odsouzeným Ing. P. P. jako osoby podnikající pod firmou Ing. P. P. ZAPA interier, IČ 601 29 476, Olešnice 63, okr. Havlíčkův Brod, poté co dne 12. 11. 2008 vylákal pod záminkou potřeby hotovosti podpis výběrního lístku od matrikářky A. K., vybral z bankovního účtu Obce L. n. S. u Komerční banky a.s., ú.č. částku 30.000 Kč a po dohodě s Ing. P. P., doložil do účetnictví obce, jako doklad o využití těchto finančních prostředků, účelově vystavený výdajový pokladní doklad na částku 30.000 Kč (bez uvedení data uhrazení), kterým měla být uhrazena účelově vystavená faktura, kterou vyhotovil dne 18. 11. 2008 Ing. P. P. podnikající pod firmou Ing. P. P. ZAPA interier, IČ 601 29 476, na částku 30.000 Kč, za údajně poskytnuté služby - vypracování dokladové části výzvy k předložení nabídek na stavbu Snížení energetické náročnosti budovy ZŠ v L. n. S. , konzultace oceněných výkazů výměr podaných nabídek, vč. účasti ve výběrovém řízení, přičemž Ing. P. P. obci v této souvislosti žádné služby neposkytl a způsobil tak Obci L. n. S. škodu ve výši nejméně 30.000 Kč,

3)
dne 21. 11. 2008 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 28.560,- Kč na údajné přeprac. výkres. dokum. Zateplení ZŠ L. n/S; na zadávací PD realizace energet. Opatření ZŠ L. , a to na základě padělaných účetních dokladů faktury ze dne 17. 10. 2008 na částku 28.560 Kč, kterou měl vystavit obci L. n. S. J. N., a výdajového pokladního dokladu ze dne 15. 10. 2007, podle kterého měl tuto částku převzít J. N., přičemž J. N., ve skutečnosti uvedenou fakturu nevystavil a uvedenou částku nepřevzal a uvedený pokladní doklad nepodepsal a způsobil tak Obci L. n. S. škodu ve výši nejméně 28.560 Kč,

4)
dne 30. 12. 2008 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 19.903 Kč na údajné právní služby JUDr. Jindry Pavlíkové za období 1. 6. - 30. 11. 2008, a to na základě padělaného daňového dokladu-faktury, kterou údajně vystavila dne 30. 11. 2008 JUDr. Jindra Pavlíková, advokátka, IČ 425 14 410, se sídlem Praha 1, Revoluční 24, a to přesto, že věděl, že uvedená faktura zaúčtovaná v účetnictví Obce L. n. S. je falzifikát, a že JUDr. Jindra Pavlíková ve skutečnosti Obci L. n. S. žádné právní služby neposkytovala a uvedenou zálohovou fakturu Obci L. n. S. nevystavila a způsobil tak Obci L. n. S. škodu ve výši nejméně 19.903 Kč,

5)
dne 30. 1. 2009 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 19.843 Kč na údajné právní služby JUDr. Jindry Pavlíkové, a to na základě padělaného daňového dokladu-faktury, kterou údajně vystavila dne 31. 12. 2008 JUDr. Jindra Pavlíková, advokátka, IČ 425 14 410, se sídlem Praha 1, Revoluční 24, a to přesto, že věděl, že uvedená faktura zaúčtovaná v účetnictví Obce L. n. S. je falzifikát, a že JUDr. Jindra Pavlíková ve skutečnosti Obci L. n. S. žádné právní služby neposkytovala a uvedenou fakturu obci L. n. S. nevystavila a způsobil tak Obci L. n. S. škodu ve výši nejméně 19.843 Kč,

6)
dne 30. 1. 2009 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 34.400 Kč, a to na základě falzifikátů účetních dokladů, a to daňového dokladu-faktury, kterou obci údajně vystavil dne 6. 1. 2009 P. S., podnikající pod firmou P. S. P., za vyhotovení digitálních podkladů ve formátu dwg-Skutečný stav (zdravotní středisko) L. n. S., a dále na základě falzifikátu výdajového pokladního dokladu ze dne 13. 1. 2009, na základě kterého měl P. S. údajně převzít hotovost ve výši 34.400 Kč, a to přesto, že věděl, že P. S. ve skutečnosti žádné práce ani služby obci neposkytoval, uvedenou fakturu obci nevystavil a finanční hotovost nepřevzal, a že uvedené práce odvedla L. Z., která za ně obci vystavila fakturu na částku 18.900 Kč, která jí byla uhrazena z rozpočtu obce dne 26. 2. 2004 a způsobil tak Obci L. n. S. škodu ve výši nejméně 34.400 Kč,

7)
dne 11. 2. 2009 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 39.330 Kč na údajné právní služby Mgr. Marie Jandové, a to na základě padělaného daňového dokladu-faktury, kterou údajně vystavila dne 10. 2. 2009 Mgr. Marie Jandová, advokátka, IČ 453 00 160, se sídlem Praha 4, K Lesu 756, a to přesto, že věděl, že uvedená faktura zaúčtovaná v účetnictví Obce L. n. S. je falzifikát, a že Mgr. Marie Jandová ve skutečnosti Obci L. n. S. žádné právní služby neposkytovala a uvedenou fakturu Obci L. n. S. nevystavila a způsobil tak Obci L. n. S. škodu ve výši nejméně 39.330 Kč,

8)
společně s již odsouzeným Ing. P. P. v souvislosti s dotovanou akcí Snížení energetické náročnosti budovy ZŠ po předchozí domluvě vylákal z rozpočtu obce částku ve výši 62.000 Kč tak, že účelově uzavřel za Obec L. n. S. s firmou Ing. P. P. - ZAPA interier, IČ 601 29 476, Smlouvu o dílo datovanou dne 31. 12. 2008 k údajnému provádění stavebního technického dozoru, přestože si byl vědom, že firma Ing. P. P. žádné služby ani úkony fakticky provádět nebude a následně na základě této Smlouvy o dílo Ing. P.l P. vystavil neoprávněně a účelově faktury za údajný výkon stavebního dozoru, a to:

fakturu ze dne 2. 3. 2009 na částku 25.000 Kč,
fakturu ze dne 8. 5. 2009 na částku 20.000 Kč,
fakturu ze dne 20. 5. 2009 na částku 17.000 Kč,

které mu byly po odsouhlasení místostarostou J. P., v domnění, že práce byly provedeny, uhrazeny z rozpočtu Obce L. n. S. dne 19. 6. 2009, resp. 23. 6. 2009 bezhotovostním způsobem,

přičemž Ing. L. H. podnikající na základě předchozí dohody za účelem vlastního obohacení vystavil firmě Ing. P. P., účelově faktury:

fakturu ze dne 23. 4. 2009, za údajně poskytnutou technickou pomoc na stavbě Rekonstrukce penzionu v D., na částku 20.000 Kč, která mu byla uhrazena v hotovosti dne 5. 5. 2009,
fakturu ze dne 29. 4. 2009, za údajně poskytnutou technickou pomoc na stavbě P., řešení tras rozvodu VZT, na částku 17.000 Kč, která mu byla uhrazena dne v hotovosti dne 13. 5. 2009 a
fakturu ze dne 4. 5. 2009, za údajně poskytnutou technickou pomoc na stavbě RD M., na částku 15.000 Kč, která mu byla uhrazena v hotovosti dne 20. 5. 2009,

přestože si byl vědom, že žádnou technickou pomoc firmě Ing. P. P. neposkytoval a důvodem vystavení uvedených faktur bylo účelově odůvodnit příjem finančních prostředků od Ing. P. P. a způsobil tak Obci L. n. S. škodu celkem ve výši nejméně 62.000 Kč,

9)
společně s již odsouzeným Ing. P. P. souvislosti s opravou schodiště a zábradlí u Základní školy v L. n. S. se účelově dohodl s Ing. P. K., že firma Ing. P. K., se sídlem S., H. B., bude hlavním dodavatelem stavby Oprava přístupového schodiště do ZŠ L. n. S. , kterou budou provádět subdodavatelé, Ing. P. K. následně Obci L. n. S. vystavil dne 25. 3. 2009 fakturu na částku 317.348 Kč, která byla dne 26.3.2009 uhrazena po odsouhlasení místostarostou J. P., v domnění, že práce byly provedeny, z rozpočtu Obce L. n. S. bezhotovostním převodem a ve které byly s vědomím a na pokyn Ing. L. H. neoprávněně a v rozporu se skutečným stavem započteny finanční nároky údajných subdodavatelů na základě těchto dokladů:

- faktury, kterou sám vystavil firmě Ing. P. K. dne 26. 3. 2009 jako dodavatel Ing. L. H., na částku 64.260 Kč, za prodej ručně oprac. kamenné velkoformátové dlažby a kamenných schodišťových stupňů, s tím, že Ing. P. K. tuto fakturu započetl s vědomím, že uvedený předmět prodeje byl předán dalšímu subdodavateli stavebních prací, firmě K. S.-kamenické práce, přičemž před Ing. P. K. zatajil, že na opravu schodiště tento materiál nedodal a schodiště bylo firmou K. S.-kamenické práce opraveno z původních schodišťových stupňů a z dlažby dodané firmou K. S. a tuto fakturovanou částku 64.260 Kč mu Ing. P. K. uhradil bezhotovostním způsobem dne 31. 3. 2009,

- faktury, kterou po předchozí dohodě s Ing. L. H. vystavil Ing. P. P. firmě Ing. P. K. dne 20. 3. 2009 účelově jako dodavatel podnikající pod firmou Ing. P. P. - ZAPA interier, IČO 601 29 476, na částku 70.210 Kč, za postupnou demontáž přístupového schodiště ZŠ L. n. S., odvoz a likvidace stavební suti , přičemž si byli vědomi, že firma Ing. P. P. se na stavebních pracích žádným způsobem nepodílela a žádné služby neposkytla, a Ing. P. K. na základě informací od Ing. L. H. fakturovanou částku 70.210 Kč započetl do faktury a uhradil na účet firmy Ing. P. P. dne 31. 6. 2009, Ing. L. H. podnikající následně účelově vystavil firmě Ing. P. P., fakturu ze dne 26. 3. 2009 na částku 64.260 Kč, za prodej ručně oprac. kamenné velkoformátové dlažby a kamenných schodišťových stupňů, přestože firmě Ing. P. P. žádné zboží nedodal a Ing. P. P. uhradil fakturovanou částku na účet Ing. L. H. dne 6. 4. 2009,

- falzifikát faktury, který vyhotovil Ing. L. H. v přesně nezjištěný den v období od dubna 2009 do 19. 8. 2009, kde uvedl v rozporu se skutečností, že tuto fakturu vystavil dne 23. 4. 2009 firmě Ing. P. K. jako dodavatel K. S. - kamenické práce, se sídlem L. n. S., na částku 115.691,50 Kč, splatných do 7. 5. 2009 na účet, a to za provedené kamenické práce; tento falzifikát faktury doručil Ing. L. H. jako fakturu pravou Ing. P. K., který na základě předchozí dohody a s vědomím, že se jedná o fakturu jednoho ze subdodavatelů fakturovanou částku započetl do faktury a následně uvedenou částku 115.691,50,- Kč uhradil na účet, vedený Raiffeisenbank, a. s., na jméno M. D., ke kterému měl Ing. L. H. dispoziční práva a s finančními prostředky na něm bez omezení disponoval a využíval je pro vlastní potřebu, přičemž si byl vědom, že ve skutečnosti K. S. - kamenické služby, za práce spojené s opravou schodiště u ZŠ vystavil fakturu na částku 115.691,50 Kč Obci L. n. S., za kterou u K. S. požadované práce sám objednal a která následně skutečně vystavenou fakturu K. S. uhradila ze svého rozpočtu,

a uvedeným jednáním způsobil škodu Obci L. n. S. ve výši nejméně 250.161,50 Kč,

10)
v dubnu 2009 neoprávněně objednal a bez souhlasu zastupitelstva Obce L. n. S. v objektu k bydlení v L. n. S., jehož byl do 7. 4. 2011 jediným vlastníkem a který koupil na základě kupní smlouvy ze dne 21. 8. 2008 od obce za částku 600.000 Kč, nechal zřídit společností Telefónica O2 Czech Republic, a. s., se sídlem Za Brumlovkou 266/2, Praha 4 - Michle telefonní přípojku (HTS-hlas) a Internet ADSL, které využíval pro své osobní a podnikatelské aktivity v souvislosti s provozováním Galerie U Jindřicha , přičemž neoprávněně označil za odběratele služeb Obec L. n. S., která následně, v domnění, že jde o jí poskytované služby, přinejmenším za období od dubna 2009 do prosince 2010 včetně hradila ze svého rozpočtu měsíční platby fakturované společností Telefónica O2 Czech Republic, a. s., a takto jí způsobil škodu nejméně 18.162,34 Kč,

11)
poté, co nechal v průběhu měsíce června 2009 v tiskárně Ing. J. M. v H., J. Z., okr. P. neoprávněně vyhotovit razítko obchodní společnosti ACTRA s. r. o., IČ 610 62 766, se sídlem U Gymnázia 1/1233, 140 00 Praha 4 s textem Zprostředkování, Ekonom. a org. poradenství ,

- vyhotovil nebo se podílel na vyhotovení falzifikátu faktury, kterou měla údajně vystavit Obci L. n. S. (za vypracování podkladů při finanční realizaci stavby Regulace dopravy a parkování L. n. S.) dne 15. 6. 2009 obchodní společnost ACTRA s.r.o. na částku celkem 59.500 Kč splatných do 29. 6. 2009 na účet, vedený Raiffeisenbank, a. s., na jméno M. D., ke kterému měl dispoziční práva, přičemž si byl vědom, že společnost ACTRA s.r.o. Obci L. n. S. v této souvislosti žádné služby neposkytla a uvedenou fakturu nevystavila, a finanční prostředky, které obec uhradila po odsouhlasení místostarostou J. P., v domnění, že práce byly provedeny, na uvedený bankovní účet ve dvou splátkách, a to dne 2. 7. 2009 ve výši 30.000 Kč a dne 8. 7. 2009 ve výši 29.500 Kč, použil pro vlastní potřebu,

- vyhotovil nebo se podílel na vyhotovení falzifikátu faktury, kterou měla údajně vystavit Obci L. n. S. (za administrativní pomoc a konzultace souvisící s investiční akcí Regulace dopravy a parkování II. etapa) dne 15. 10. 2009 obchodní společnost ACTRA s.r.o. na částku celkem 33.320 Kč splatných do 1. 11. 2009 na účet, vedený Raiffeisenbank, a. s., na jméno M. D., ke kterému měl dispoziční práva, přičemž si byl vědom, že společnost ACTRA s.r.o. Obci L. n. S. v této souvislosti žádné služby neposkytla a uvedenou fakturu nevystavila a finanční prostředky, které Obec L. n. S. uhradila po odsouhlasení místostarostou J. P., v domnění, že práce byly provedeny, na uvedený bankovní účet dne 8. 12. 2009 použil pro vlastní potřebu a

způsobil tak Obci L. n. S. škodu celkem ve výši nejméně 92.820 Kč,

12)
v červnu 2009 vylákal z rozpočtu Obce L. n. S. částku 17.400 Kč, a to na základě falzifikátu daňového dokladu-faktury, která byla obci doručena dne 16. 6. 2009, a kterou obci údajně vystavil dne 3. 6. 2009 P. S., podnikající pod firmou P. S. P., za přípravu, konzultace a vyhotovení dokladové části výběrového řízení na dotovanou akci Regulace dopravy a parkování v centru L. n. S. II. Etapa, a to přesto, že věděl, že P. S. ve skutečnosti žádné práce ani služby obci neposkytoval a uvedenou fakturu obci nevystavil, a obec ze svého rozpočtu, po odsouhlasení místostarostou J. P. v domnění že práce byly provedeny, uhradila fakturovanou částku bezhotovostním převodem dne 22. 6. 2009 na účet uvedený ve faktuře, vedený Raiffeisenbank, a. s., na jméno Ing. L. H. a způsobil tak Obci L. n. S. škodu celkem ve výši nejméně 17.400 Kč,

13)
dne 20. 8. 2009 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 17.000 Kč za údajné vypracování dokumentace skutečného stavu provedení stavby Sportovní a sociální zázemí pro ZŠ a obec L. n. S. u hřiště , a to na základě padělaných účetních dokladů - faktury ze dne 16. 1. 2009 na částku 17.000 Kč, kterou měl vystavit Obci L. n. S. J. N., a výdajového pokladního dokladu ze dne 3. 2. 2009 na částku 17.000 Kč, kterou od něj měl převzít J. N., přičemž J. N., ve skutečnosti uvedenou fakturu nevystavil a uvedenou částku nepřevzal a uvedený pokladní doklad o převzetí hotovosti nepodepsal a způsobil tak Obci L. n. S. škodu celkem ve výši nejméně 17.000 Kč,

14)
dne 9. 9. 2009 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 10.000 Kč, a to na základě padělaných účetních dokladů - faktury ze dne 21. 8. 2009 na částku 15.000 Kč, kterou měl vystavit obci L. n. S. J. N., za kresličské a grafické práce na akci - Zvýšení kapacity hygienického zázemí mateřské školy a výdajového pokladního dokladu ze dne 28. 8. 2009 na částku 15.000 Kč, kterou od něj měl převzít J. N., přičemž J. N., ve skutečnosti vystavil za provedené služby fakturu ze dne 21. 8. 2009 na částku 5.000 Kč, kterou převzal v hotovosti, a fakturu na částku 15.000 Kč nevystavil, uvedený pokladní doklad o převzetí hotovosti 15.000 Kč nepodepsal a tuto částku nepřevzal, a způsobil tak Obci L. n. S. škodu celkem ve výši nejméně 10.000 Kč,


15)
po předchozí dohodě s již odsouzeným Ing. P. P. a za pomoci další neustanovené osoby odsouhlasil účelově vystavené faktury Ing. P. P., který:

- dne 9. 12. 2009 jako údajný subdodavatel při stavební dotované akci Regulace dopravy a parkování v L. n. S. vystavil v rozporu se skutečností za údajně provedené přípravné a montážní práce pro uvedenou stavbu účelově dodavateli stavby - společnosti GRANO Skuteč, spol. s r. o., IČ 609 13 088, se sídlem Skuteč, Tyršova 389, 539 73 - fiktivní fakturu na částku 174.930 Kč, kterou společnost GRANO Skuteč spol. s r.o. se souhlasem Ing. L. H. uhradila Ing. P. P. bezhotovostním způsobem dne 29. 12. 2010 a dále započetla do nákladů, které fakturovala Obci L. n. S.; a Ing. L. H. následně v úmyslu získat vlastní majetkový prospěch předal Ing. P. P. fiktivní fakturu společnosti ACTRA s.r.o., kterou sám vyhotovil nebo se na jejím vyhotovení podílel s další neustanovenou osobou, a to datovanou dne 12. 3. 2010 na částku 162.240 Kč, které mu Ing. P. P. uhradil bezhotovostně dne 13. 4. 2010 na účet uvedený na faktuře, vedený Raiffeisenbank, a. s., na jméno M. D., ke kterému měl Ing. L. H. dispoziční práva a s finančními prostředky na uvedeném účtu bez omezení disponoval a využíval je, přičemž věděl, že společnost ACTRA s.r.o. pro Ing. P. P. žádné práce či služby v rámci stavebních prací na rekonstrukci Železniční nemocnice P. neprováděla,

- dne 11. 12. 2009 jako údajný subdodavatel při stavební dotované akci Snížení energetické náročnosti Základní školy v L. n. S. , vystavil Ing. P. P. v rozporu se skutečností za údajně provedené stavební práce na zateplení školy účelově dodavateli stavby - společnosti STAVOINTERIER, s. r. o., IČ 259 43367, se sídlem Havlíčkův Brod, Kozí 201, 580 01, - fiktivní fakturu na částku 198.873 Kč, které společnost STAVOINTERIER, s. r. o., se souhlasem Ing. L. H. uhradila Ing. P. P. bezhotovostním způsobem dne 2. 4. 2010 a dále započetla do nákladů, které fakturovala obci L. n. S.; a Ing. L. H. následně předal Ing. P. P. fiktivní fakturu společnosti ACTRA, s. r. o., kterou sám vyhotovil nebo se na jejím vyhotovení podílel s další neustanovenou osobou, a to datovanou dne 26. 3. 2010 na částku 180.840 Kč, kterou Ing. P. uhradil bezhotovostně dne 13. 5. 2010 na účet uvedený na faktuře, vedený Raiffeisenbank, a. s., na jméno M. D., ke kterému měl Ing. L. H. dispoziční práva a s finančními prostředky na uvedeném účtu bez omezení disponoval a využíval je, přičemž věděl, že společnost ACTRA, s. r. o., pro Ing. P. P. žádné práce či služby v rámci stavebních prací na rekonstrukci Železniční nemocnice P. neprováděla,

a uvedeným jednáním byla způsobena škoda Obci L. n. S. ve výši nejméně 373.803 Kč,

16)
dne 14. 4. 2010 vylákal od matrikářky A. K. z pokladny Obce L. n. S. částku 4.400 Kč, a to na základě padělaného výdajového pokladního dokladu ze dne 8. 4. 2010, podle kterého od něj měl převzít částku 9.400 Kč J. N., za zaměření objektu letního amfiteátru L. n. S. , přičemž J. N., ve skutečnosti vystavil za provedené služby fakturu ze dne 1. 4. 2010 na částku 5.000 Kč, kterou převzal v hotovosti dne 8. 4. 2010, a uvedený pokladní doklad o převzetí hotovosti 9.400 Kč nepodepsal a tuto částku nepřevzal, způsobil tak Obci L. n. S. škodu celkem ve výši nejméně 4.400 Kč,

17)
v rozporu s rozhodnutím zastupitelstva Obce L. n. S. ze dne 18. 3. 2010, resp. 8. 4. 2010, na kterých bylo rozhodnuto, že akce Dřevěná L. nebude v roce 2010 pořádána obcí a byl vyjádřen souhlas s pořádáním akce s tím, že byl odsouhlasen návrh na převzetí pořadatelství akce Ing. L. H. v jeho vlastní režii, tak za této situace bez souhlasu zastupitelstva obce a neoprávněně na náklady obce s vědomím vlastních finančních výhod na tuto akci Dřevěná L. 2010 , kterou pořádal jako fyzická osoba v období od 26. 7. do 31. 7. 2010:
- objednal inzerci v novinách MF DNES u společnosti MAFRA, a. s., IČ 453 13 351, se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, která za poskytnuté služby spojených s inzercí vystavila Obci L. n. S. dne 23. 7. 2010 fakturu na částku 4.800,- Kč, kterou uhradila, v domnění že práce byly provedeny v její prospěch, Obec L. n. S. ze svého rozpočtu,
- objednal dne 16. 7. 2010 výlep 22 ks plakátů formátu A2 od společnosti RENGL, s. r. o., IČ 254 20 160, se sídlem Zákopnická 354/11, 460 10 Liberec, které za služby spojené s vylepením plakátů uhradil dne 16. 7. 2010 v hotovosti částku 1.774,00 Kč z rozpočtu Obce L. n. S.,
- v souvislosti s akcí AZAELA 2010 , pořádané Obcí L. n. S., objednal dne 10. 5. 2010 na akci Dřevěná L. 2010 výrobu reklamních materiálů od společnosti SINKA reklama, spol. s r. o., IČ 259 16 149, se sídlem Humpolecká 244, Havlíčkův Brod, která na základě poskytnutých služeb a dodání požadovaného zboží vystavila Obci L. n. S. dne 2. 6. 2010 fakturu na částku celkem 11.921,00 Kč, ze které byly poskytnuté služby a dodané zboží ve výši nejméně 4.732,80 Kč neoprávněně objednané a dodané na akci Dřevěná L. 2010 , a která, v domnění že práce byly provedeny v její prospěch, byla uhrazena z rozpočtu Obce L. n. S.,
- objednal výrobu reklamních materiálů od společnosti SINKA reklama, spol. s r. o., IČ 259 16 149, se sídlem Humpolecká 244, Havlíčkův Brod, která na základě poskytnutých služeb a dodání požadovaného zboží vystavila Obci L. n. S. dne 2. 6. 2010 fakturu na částku celkem 4.236,00 Kč, a která, v domnění, že práce byly provedeny v její prospěch, byla uhrazena z rozpočtu Obce L. n. S.,
- v souvislosti s akcí Haškova L. 2010 , pořádané Obcí L. n. S., objednal na akci Dřevěná L. 2010 výrobu reklamních materiálů od společnosti SINKA reklama, spol. s r. o., IČ 259 16 149, se sídlem Humpolecká 244, Havlíčkův Brod, která na základě poskytnutých služeb a dodaného zboží vystavila Obci L. n. S. dne 20. 9. 2010 fakturu na částku celkem 21.950,00 Kč, ze které byly poskytnuté služby a dodané zboží ve výši nejméně 8.577,50 Kč neoprávněně objednané a dodané na akci Dřevěná L. 2010 , a která do současné doby nebyla uhrazena,
- objednal provedení fotografických prací a videodokumentace u firmy VIDEO-FOTO K., se sídlem B., H. B., která za provedené služby a dodání požadovaného zboží vystavila dne 20. 10. 2010 Obci L. n. S. fakturu na částku 10.800 Kč, která do současné doby nebyla uhrazena,
- objednal na ukončení akce Dřevěná L. ohnivou show u Občanského sdružení AD INFINITUM, se sídlem Žejdlicova 1230, Polná, okr. Jihlava, která za dodání požadovaných služeb vystavila dne 31. 8. 2010 fakturu na částku 6.000 Kč, která, v domnění, že práce byly provedeny v její prospěch, byla uhrazena z rozpočtu Obce L. n. S.,

a uvedeným jednáním způsobil Obci L. n. S. škodu ve výši celkem nejméně 21.542,80 Kč, společnosti SINKA reklama, spol. s r. o., ve výši nejméně 8.577,50 Kč a firmě VIDEO-FOTO K. ve výši nejméně 10.800 Kč,

18)
Dne 6.8.2010 vylákal z rozpočtu Obce L. n. S. částku 15.000 Kč, a to prostřednictvím tehdejšího místostarosty J. P., bytem L. n. S., kterého přesvědčil k vydání příkazu k úhradě v jeho prospěch a který následně bez znalostí všech skutečností vydal hlavnímu účetnímu obce Ing. J. Z. příkaz k úhradě k vyplacení finanční částky 15.000 Kč Ing. L. H. za dřevěnou sochu bílé paní s tím, že jde o dar obce Poslanecké sněmovně ČR, přičemž se jednalo o dřevěnou sochu Bílé paní , která byla vyhotovena nezjištěným řezbářem při akci Dřevěná L. 2010 v období od 26. 7. do 31. 7. 2010 (kterou pořádal na základě rozhodnutí zastupitelstva obce Ing. L. H. jako fyzická osoba) a jejíž cenu určil Ing. L. H. pouze s ohledem na výši vlastních nákladů vynaložených na akci Dřevěná L. 2010 , přičemž předmětná socha nebyla nikdy zaúčtována a zaevidována do majetku obce, o její koupi obcí nebyla sepsána kupní smlouva a následně nebyla písemně uzavřena smlouva o poskytnutí nebo předání daru, a Ing. L. H. s předmětnou sochou naložil přesně nezjištěným způsobem a Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ji jako dar nepředal a uvedeným jednáním způsobil škodu Obci L. n. S. ve výši nejméně 15.000 Kč,

19)
v souvislosti s komunálními volbami do obecních zastupitelstev konaných v říjnu 2010 neoprávněně na náklady obce objednal výrobu reklamních plakátů pro sdružení nezávislých kandidátů Moderní obec , ve kterém sám kandidoval do obecního zastupitelstva Obce L. n. S., a současně v souvislosti s akcí Dřevěná L. 2010 , kterou pořádal jako fyzická osoba, objednal reklamní plakáty označené L. vejr a reklamní plakáty na Výstavu obrazů krajin, aktů, grafik & největší sbírku L. vejrů , a to vše u společnosti SINKA reklama, spol. s r. o., IČ 259 16 149, se sídlem Humpolecká 244, Havlíčkův Brod, která na základě poskytnutých služeb a dodání požadovaného zboží vystavila Obci L. n. S. dne 15. 10. 2010 fakturu na částku 8.340,00 Kč, která do současné doby nebyla uhrazena a uvedeným jednáním způsobil společnosti SINKA reklama, spol. s r. o., škodu ve výši nejméně 8.340 Kč,

IV.
jako tehdejší starosta Obce L. n. S. s úmyslem zajistit stavební parcelu pro L. K., se kterou udržoval blízký poměr, dne 1. 9. 2009 v L. n. S., okr. H. B. v rozporu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, zejména v rozporu s §§ 85 a 87 uvedeného zákona, za obec L. n. S. v postavení prodávajícího uzavřel s kupující L. K., trv. bytem L. n. S., Smlouvu kupní, na základě které Obec L. n. S. prodala L. K. nemovitosti - pozemky (který byl oddělen od parcely), par. č. (který byl oddělen od parcely) a par. č. (který byl oddělen od parcely) - o výměře celkem 494 m2, a to za cenu 100 Kč/1 m2 a náklady na pořízení geometrického plánu, celkem za cenu 55.530 Kč, přičemž zastupitelstvo Obce L. n. S. projednalo a odsouhlasilo dne 16. 7. 2009 pouze 4 hlasy z celkového počtu 9 zastupitelů prodej pozemku, přičemž k platnému usnesení nebo rozhodnutí zastupitelstva obce bylo potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva a o prodeji pozemků zastupitelstvo obce dne 16. 7. 2009, ani dříve či později nerozhodovalo a jejich prodej nemohlo schválit,

V.
jako starosta Obce L. n. S. při sjednávání úvěru v České spořitelně, a. s., v pobočce v Havlíčkově Brodě doručil bance dne 25. 8. 2009 společně s žádostí o poskytnutí úvěru Obci L. n. S. mimo jiné sdělení označené Ze zápisu z jednání zastupitelstva Obce L. n. S. ze dne 16. 7. 2009 , ve kterém v rozporu se skutečností uvedl, že zastupitelstvo obce schválilo úvěr u České spořitelny, a.s., pracoviště Havlíčkův Brod, ve výši 1.377.470 Kč, se splatností 1 rok, na nákup pozemků v lokalitě H. pro bytovou výstavbu, současně téhož dne zaslal i vyjádření, že úvěr bude splacen nejpozději do 31. 12. 2010 z prodeje obecních bytů, a při sjednávání tohoto úvěru zatajil v České spořitelně, a.s., že se Obec L. n. S. zavázala dne 18. 2. 2009 nepřijmout jiný úvěr nebo půjčku bez souhlasu dalšího věřitele obce, a to Komerční banky, a.s.; následně uzavřel dne 28. 8. 2009 s věřitelem Českou spořitelnou, a.s. za dlužníka - klienta Obec L. n. S. Smlouvu o úvěru na částku 1.377.470,00 Kč, kterou obec vyčerpala dne 3. 9. 2009 a kterou se za klienta zavázal splatit jednorázovou splátkou do 20. 12. 2010, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků v obecním rozpočtu, přestože obecní byty byly prodány, dal popud k uzavření Dodatku č. 1 ke Smlouvě o úvěru ze dne 28. 8. 2009, který byl uzavřen dne 8. 11. 2010 a podle kterého se za dlužníka zavázal splatit uvedený úvěr pravidelnými měsíčními splátkami po á 106.000 Kč od prosince 2011 do prosince 2012, přičemž Česká spořitelna, a.s. by uvedenou Smlouvu o úvěru s Obcí L. n. S. neuzavřela bez schválení úvěru zastupitelstvem obce a bez souhlasu či vyjádření Komerční banky, a. s.,
VI.
v souvislosti s akcí "Sportovní a sociální zázemí pro ZŠ a Obec L. n. S.", na kterou byla dne 5.12.2007 Obci L. n. S. poskytnuta Ministerstvem financí dotace ze státního rozpočtu ve výši 3.500.000 Kč, a s ohledem na kontrolu Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě, zahájenou dne 10.9.2009, na dodržení všech podmínek čerpání a použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, s úmyslem zabránit zjištění, že stavební úřad Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, pod č. j. ST/1104/2008/Ha, ev. č. 732650/2008, vydal dne 11.9.2008 rozhodnutí zákazu užívání stavby "Sportovní a sociální zázemí pro ZŠ a Obec L. n. S." u fotbalového hřiště, tedy že Obec L. n. S. nesplnila podmínky pro poskytnutí dotace, za což Obci L. n. S. hrozilo od Finančního úřadu nařízení odvodu do státního rozpočtu za porušení podmínek použití prostředků státního rozpočtu až do výše poskytnuté dotace a k tomu odpovídajícího penále, v přesně nezjištěné době od 10.9.2009 do 30.9.2009 přesně nezjištěným způsobem vyhotovil falzifikát rozhodnutí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, stavebního úřadu, který označil č. j. ST/1104/2008/Ha, ev. č. 7326502008, datoval ho v Havlíčkově Brodě dne 11.9.2008, a který nazval "Kolaudační souhlas s užíváním stavby" a následně v rozporu se zákonem č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, tento falzifikát předložil jako pravý v měsíci září 2009, v přesně nezjištěný den na Finanční úřad v Havlíčkově Brodě v souvislosti se shora uvedenou kontrolou Finančního úřadu na dodržení všech podmínek čerpání a použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, kdy po uvedeném kontrolním zjištění byl Finančním úřadem v Havlíčkově Brodě dne 30.9.2009 vystaven Obci L. n. S. pod č.j.71659/09/223980603003 platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 3.500.000 Kč a dne 30.9.2009 byl vystaven Obci L. n. S. pod č.j.72415/09/2239803003 platební výměr na penále za porušení rozpočtové kázně za období od 1.11.2008 do 30.9.2009 ve výši 1.169.000 Kč, kdy Obec L. n. S. podala dne 16.11.2009 na Ministerstvo financí žádost o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 3.500.000 Kč a penále za porušení rozpočtové kázně ve výši 1.169.000 Kč, které bylo rozhodnutím Ministerstva financí pod č.j.43/101062/2009-434 ze dne 9.4.2010 částečně vyhověno a odvod ve výši 3.500.000 Kč byl prominut a z celkové částky penále byla prominuta částka ve výši 1.134.000 Kč, přičemž dne 3.9.2012 bylo Finančním úřadem v Jihlavě vydáno pod č.j.258817/12/314983606277 rozhodnutí o nařízení obnovy řízení, ukončeného původně pravomocným rozhodnutím Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě č.j.71659/09/223980603003 ze dne 30.9.2009, kdy důvodem obnovy řízení bylo zjištění, že daňový subjekt při kontrole provedené v roce 2009 předložil správci daně jako doklad prokazující splnění podmínek uvedených v bodě č. 7 a č. 12 (termín realizace akce a doklady opravňující užívat stavbu) rozhodnutí Kolaudační souhlas s užíváním stavby, vydaný Městským úřadem Havlíčkův Brod, stavebním úřadem, dne 11.9.2008 pod č. j. ST/1104/2008/Ha, který jak bylo posléze zjištěno, ve skutečnosti Městským úřadem v Havlíčkově Brodě vydán nebyl a vzhledem k uvedenému tak porušil příjemce dotace dne 31.10.2008 podmínku uvedenou v bodě č. 7 a č. 12 podmínek, které jsou součástí rozhodnutí a tím došlo i k porušení rozpočtové kázně a k neoprávněnému použití prostředků ze státního rozpočtu poskytnutých v roce 2007, přičemž v návaznosti na toto nové zjištění Finanční úřad v Jihlavě pod č. j. 299020/12/314983710026 dne 5.12.2012, kromě následně vydaného platebního výměru č.2/2013 na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období od 1.11.2008 do 17.1.2013 ve výši 3.500.000 Kč, vyměřil Obci L. n. S. ve smyslu ust. § 44a odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. c) a odst. 8 zákona č.218/2000 Sb. odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 3.500.000 Kč, které následně Generální finanční ředitelství rozhodnutím č. j. 26056/13/7000-51000-010362 ze dne 1.7.2014 částečně prominulo v částce 3.271.930 Kč z odvodu a v částce 3.481.930 Kč z penále,

VII.
v souvislosti s rozhodnutím o prodeji a následným prodejem bytů z akce výstavby 6BJ+TI L. n. S., p. č. , na kterou byla Obci L. n. S. poskytnuta dotace Ministerstvem pro místní rozvoj pod ev. č. 317420 4131 dne 7. 11. 2003 ve výši 3.780.000 Kč, z důvodu nedostatku finančních prostředků v rozpočtu obce, v rozporu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a v rozporu s Podmínkami nakládání s nájemními byty postavenými s dotací, zamlčel před ostatními členy zastupitelstva Obce L. n. S. svoji e-mailovou korespondenci s Ministerstvem pro místní rozvoj a výsledky osobních jednání související s prodejem dotovaných obecních bytů, bez přiměřených důvodů spoléhal na nejistá politická rozhodnutí v souvislosti s prodejem dotovaných obecních nemovitostí, a přesvědčoval ostatní zastupitele Obce L. n. S., že dojednal pro případ prodeje dotovaných obecních bytů, že obec nebude muset vracet poskytnutou dotaci a že obci prodejem těchto nemovitostí nehrozí žádná sankce, přestože mu úřednice Ministerstva pro místní rozvoj dne 9. 12. 2008 e-mailem sdělila, že proběhlo jednání s Ministerstvem financí, které již vypracovalo stanovisko, které zatím není k dispozici a není znám závěr a požádala o posečkání s prodejem dotovaných bytů, následně zastupitelé obce na základě nepravdivých informací, které jim Ing. L. H. sdělil v rozporu se skutečností, rozhodli dne 16. 6. 2009 o prodeji dotovaných obecních bytů, které byly na základě kupních smluv prodány v období od září 2009 do května 2010 za celkovou částku 5.031.280 Kč, čímž došlo ze strany Ing. L. H. vědomě k zamlčení podstatných skutečností vůči zastupitelům Obce L. n. S. a v důsledku toho došlo k porušení rozpočtové kázně a byla porušena podmínka poskytnutí dotace uvedená v Programu podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury, část Podmínky pro získání dotace, část 1.m) a 2.a) Podmínky nakládání s nájemními byty postavenými s dotací podle tohoto programu a dále došlo k porušení podmínek poskytnutí dotace tím, že nebyla dodržena podmínka podlahové plochy bytů, kde po kolaudaci došlo k dostavbě půdních prostor pro účely bydlení, dále došlo k prodeji těchto bytů v rozporu s ustanovením § 44a odst. 8 z.č. 218/2000 Sb. v době kratší 10 let, ač si musel být Ing. L. H. vědom toho, že porušením podmínek dotace bude obec povinna vrátit poskytnutou dotaci ve výši 3.780.000 Kč i s úroky, k čemuž také došlo na základě platebních výměrů vydaných Finančním úřadem pro kraj Vysočina ze dne 30. 4. 2013 č. 107/2013 a ze dne 7. 6. 2013 č. 154/2013, kdy za tyto a další závažná porušení rozpočtové kázně podmínek dotace byl Obci L. n. S. uložen odvod do státního rozpočtu ve výši 3.780.000 Kč a penále ve výši 3.780.000 Kč,

VIII.
v souvislosti s realizací akce "Regulace dopravy a parkování v centru L. n. S. - II. etapa", na kterou byla poskytnuta investiční dotace Ministerstvem financí ČR pod ev. č. 298223-0445 dne 20.10.2009 ve výši 5.793.125,30 Kč, v rozporu se zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a v rozporu se smlouvou o dílo uzavřenou se zhotovitelem spol. GRANO Skuteč, spol. s r. o., ze dne 5.6.2009, zastoupenou jejím jednatelem V. N., rozhodl o provedení zakázky v rozporu s projektovou dokumentací, kdy práce vykázané v Rozpisu skutečně provedených prací pod položkou č. 3, 10, 14, 16, 41, 60, 62, 63, 65, 67, 68, 69, 77, 78, 79, 81, 83, 84, 86, 87, 91, 97 a 104 nebyly vůbec provedeny a provedené práce v bodech 2, 19, 51 a 85 byly provedeny v nižším množství, přesto byly práce fakturovány a uhrazeny v letech 2009 - 2010 v plném rozsahu podle původního rozpisu provedených prací a dále byly navíc provedeny práce nesouvisející s účelem poskytnuté investiční dotace a v rozporu s projektovou dokumentací a to zhutnění a úprava zemní pláně pro vozovky (úsek mimo řešenou oblast - před domy) v rozsahu 328 m 2 a zpevněná plocha - skladba As v úseku mimo řešenou oblast - před domy rovněž v rozsahu 328 m 2 , kdy tyto položky jsou uvedeny v položkovém rozpočtu, kdy podle plánku k investičnímu záměru tento úsek nespadá do dotované etapy, čímž došlo k porušení podmínek poskytnuté dotace a k porušení smlouvy o dílo čl. 4.3, kde je uvedeno, že účtovány a proplaceny budou pouze skutečně provedené práce odsouhlasené oprávněným zástupcem objednatele, kterým byl Ing. L. H., a dále čl. 5.1 uvedené smlouvy o dílo, kde fakturace měla probíhat na základě skutečného plnění na základě vystavených faktur zhotovitelem dle soupisu prací, odsouhlaseného technickým dozorem objednatele, čímž došlo ze strany Ing. L. H. k vědomému porušení rozpočtové kázně, kdy na základě provedené kontroly Finančním úřadem v Jihlavě č. j.:192370/12/314983606277, byl Obci L. n. S. vyměřen platebním výměrem č. j. 198/2012 ze dne 27.7.2012 odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 5.793.126 Kč, později snížena o 1.879.110 Kč a platebním výměrem č.j.210/2012 ze dne 14. 8. 2012 penále ve výši 5.793.126 Kč, později sníženo o 3.690.413 Kč, z čehož do současné doby Obec L. n. S. uhradila do státního rozpočtu ve splátkách částku 2.000.341 Kč a dále použil část získaných prostředků účelové dotace na jiný než určený účel a to částku 996.179,94 Kč za fakturované práce, které nebyly provedeny vůbec a nebo byly provedeny v menším množství a částku 743.949,92 Kč, která byla použita na jiný než určený účel poskytnuté dotace, tedy celkem neoprávněně nechal proplatit fakturované částky ve výši 1.740.129,90 Kč .

Za tuto trestnou činnost odvolací soud obviněného podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku, odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu uložil též trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce starosty a primátora obcí, městysů, měst, statutárních měst, městských obvodů a částí na dobu sedmi let.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti Ing. V. K., VIDEO FOTO K., se sídlem H. B., B., částku 10.800 Kč, poškozené společnosti SINKA reklama, spol. s r. o., se sídlem Havlíčkův Brod, Humpolecká 244, částku 16.917,50 Kč a poškozené Obci L. n. S., se sídlem L. n. S., zastoupené JUDr. Ladislavou Lebedovou, advokátkou se sídlem Ledeč nad Sázavou, Husovo nám. 65, částku 3.212.797,64 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 2.212.797,64 Kč od 6. 12. 2014, z toho co do částky 43.303 Kč společně a nerozdílně s Ing. P. P., kterému byla tato povinnost uložena rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 26. 6. 2015, sp. zn. 1 T 179/2013. Se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody byla Obec L. n. S. podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný Ing. L. H. následně dovolání , v němž uplatnil důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný (dovolatel) nejprve poukázal na to, že soud prvního stupně posoudil jeho jednání výrazně příznivěji. Proto nevyužil práva podat řádný opravný prostředek a vzdal se odvolání, ačkoli ani s tímto rozhodnutím se zcela neztotožnil.

Ve svém dovolání k Nejvyššímu soudu zopakoval znění jednotlivých skutků tak, jak je vymezil nejprve Krajský soud v Hradci Králové a poté Vrchní soud v Praze, a namítl, že vrchní soud popsal skutky prakticky identicky a pouze v některých případech je odlišně seřadil. Na podkladě vlastního rozboru popisu skutků v napadeném rozsudku dospěl dovolatel k závěru, že odvolací soud jednak pochybil v právním posouzení jeho jednání, které v mnoha případech znaky skutkových podstat trestných činů nevykazovalo, a zároveň se dopustil svévole při hodnocení důkazů a nepostupoval v souladu se zásadou in dubio pro reo, čímž došlo k nepřípustnému dotváření skutkového stavu a porušení práva na spravedlivý proces. Dovolatel trvá na tom, že pouze v několika případech bylo prokázáno, že nepostupoval v souladu se zákony upravujícími vedení účetnictví Obce L. n. S. a že vyhotovil falzifikát rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, jež poté předložil jako pravé na finančním úřadě. V případě dalších skutků však jeho vina spolehlivě zjištěna nebyla. Skutky, které prokázány byly, pak podle dovolatele měly být posouzeny jako pokračování v trestném činu, neboť byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 116 tr. zákoníku. Předmětné dílčí útoky totiž naplnily stejnou skutkovou podstatu, byly vedeny jednotným záměrem, byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a také blízkou časovou souvislostí a souvislostí v předmětu útoku. Odvolacímu soudu dále vytkl, že nebyl schopen objektivně a průkazně vyčíslit škodu způsobenou jeho jednáním, jejíž výpočet měl být proto zadán znalci. Pokud se tak nestalo, měl chybný postup soudu za následek, že nebylo možno všechny v rozsudku popsané skutky právně posoudit podle kvalifikovaných skutkových podstat trestných činů, nýbrž pouze jako trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku. Dovolatel rovněž namítl, že nejednal v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu, případně opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Ten nebylo možno dovodit ani v těch případech, kdy doznal své pochybení v podobě porušení zákona o účetnictví, jež jsou zahrnuta pod pojem výkon pravomoci způsobem odporujícím zákonu .

V závěrečné části dovolání obviněný vyjádřil nespokojenost s výší trestu, který mu byl uložen. Vrchnímu soudu v Praze v tomto směru vytkl, že nesprávně vyhodnotil základní pravidla pro ukládání trestů vyplývající z ustanovení § 39 tr. zákoníku a své rozhodnutí tak založil na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu. Dovolatel připomněl, že po dobu výkonu funkce starosty L. n. S. jednal vždy s cílem obec rozvíjet, nebyl veden ziskuchtivostí, pomstou či snahou získat nějaký prospěch pro sebe. Pro obec naopak získal finanční prostředky přesahující 80 milionů Kč a za jeho působení v úřadu došlo k jejímu rozvoji v mnoha oblastech, zejména v komunální výstavbě, školství, sportu, kultuře a životním prostředí. Trestný čin přitom spáchal poprvé, a to pod vlivem okolností na něm nezávislých, kdy v podstatě odvracel jiné nebezpečí, aniž by jinak byly splněny podmínky nutné obrany či krajní nouze. V podstatě pouze překročil meze přípustného rizika nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost a čin zároveň spáchal v právním omylu. Škodlivé následky svého jednání se pak snažil odstranit, což mu však nebylo umožněno. Samotné trestní řízení a značná medializace případu měly zároveň negativní vliv na jeho zdravotní stav. Při ukládání trestu mělo být přihlédnuto i k tomu, že projednávaných skutků se dopustil před více než šesti lety.

Závěrem dovolání proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 9 To 26/2016, zrušil.

K podanému dovolání se v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupce ), který úvodem připomněl, že prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze úspěšně domáhat přezkoumávání správnosti soudy provedeného dokazování ani opravy jimi učiněných skutkových zjištění, jimiž je Nejvyšší soud v zásadě vázán. Jinými slovy, výtky směřující proti rozsahu soudy provedeného dokazování a proti kvalitě usvědčujících důkazů, resp. proti závěrům, které soudy na podkladě hodnocení důkazů učinily a jež se staly předmětem právního posouzení, pod tento ani žádný jiný dovolací důvod nespadají. Z uvedeného lze podle názoru státního zástupce dovodit, že naprostá většina námitek obviněného stojí mimo rámec uplatněného důvodu dovolání. Obviněný jimi pouze povšechně a bez podrobnější argumentace polemizuje se skutkovými závěry soudů, když například v obecné rovině tvrdí, že v mnoha případech k naplnění skutkových podstat trestných činů nedošlo, nebo že u řady skutků nebyla prokázána jeho vina ani způsobená škoda, aniž by tyto skutky blíže konkretizoval. Soudu dále vytkl svévoli při hodnocení důkazů, nerespektování zásady in dubio pro reo a porušení práva na spravedlivý proces. Takové námitky však samy o sobě přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. založit nemohou. V uvedené souvislosti státní zástupce poukázal na to, že vázanost Nejvyššího soudu skutkovými zjištěními obecných soudů a tedy nemožnost domáhat se jejich přezkumu v dovolacím řízení není bezvýjimečná. Připustil, že zásah do skutkových zjištění by byl odůvodněn tehdy, pokud by se nesprávná realizace důkazního řízení dostala do kolize s principy spravedlivého procesu, které namítl i dovolatel. V daném případě však podle přesvědčení státního zástupce byl skutkový stav věci zjištěn v souladu s pravidly vymezenými v § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a odůvodněn v souladu s § 125 odst. 1 tr. ř., přičemž za plně odpovídající je třeba považovat rovněž právní závěry z něj vyvozené.

Výhrady obviněného, vztahující se k uloženému trestu, pak podle státního zástupce stojí zcela mimo rámec uplatněného důvodu dovolání. Výrok o trestu lze totiž dovoláním napadat primárně z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. pokud byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Dovolacím důvodem však nemůže být samotná nepřiměřenost trestu, tedy ani výtky, jejichž prostřednictvím dovolatel namítl nedostatečné zohlednění okolností vymezených v § 39 tr. zákoníku, § 41 tr. zákoníku, § 42 tr. zákoníku apod. Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na němž je rozhodnutí založeno, je pak možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu. Jde např. o pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu. Žádná z výše zmíněných eventualit však ve věci obviněného nenastala. Pokud jde o výši trestu odnětí svobody a typ věznice, kde by měl být tento vykonáván, státní zástupce připomněl, že po zohlednění § 58 odst. 1 tr. zákoníku a § 56 odst. 3 tr. zákoníku bylo dokonce postupováno ve prospěch dovolatele, když mu byl uložen trest tzv. pod sazbu , pro který byl zařazen do mírnějšího typu věznice, než by odpovídalo pravidlu vymezenému v § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Trvání trestu zákazu činnosti pak bylo vymezeno v souladu s § 73 odst. 1 tr. zákoníku. Jestliže tedy dovolatel pouze vyjádřil své subjektivní přesvědčení o tom, jaký trest by mu měl být uložen, ocitl se svými argumenty znovu zcela mimo rámec zákonem stanovených dovolacích důvodů.

K námitkám dovolatele stran jeho zavinění jako subjektivní stránky spáchané trestné činnosti státní zástupce znovu konstatoval, že nebyly nijak blíže rozvedeny. Má však za to, že ze skutkových zjištění úmysl obviněného způsobit jinému škodu a naopak opatřit sobě či jinému subjektu neoprávněný prospěch jednoznačně vyplývá, neboť jako osobě vysokoškolsky vzdělané a současně dlouholetému starostovi Obce L. n. S. (ve funkci od roku 2002) mu byly následky jeho jednání a porušení právních předpisů zcela jistě velmi dobře známy.

Pod uplatněný dovolací důvod by podle státního zástupce bylo možno s jistou mírou tolerance podřadit pouze námitku dovolatele, podle níž by prokázané skutky měly být posouzeny jako pokračující trestný čin. Zdůraznil však, že i zde vychází obviněný z obhajoby, podle níž u některých ze skutků nebyla jeho vina prokázána, aniž by je ovšem konkrétně vymezil. Státní zástupce připomněl, že větší část skutků jako pokračování v trestném činu ve skutečnosti posouzena byla. Vrchní soud v Praze se touto otázkou zabýval na str. 33 - 34 napadeného rozsudku. Vzal správně v úvahu, že pokračování v trestném činu je vymezeno čtyřmi znaky, které musí být současně dány, a sice že jednotlivé útoky musí naplňovat, byť i v souhrnu, stejnou skutkovou podstatu, musí být vedeny jednotným záměrem, musí být spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a konečně blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. V posuzovaném případě sice podle státního zástupce jednání obviněného naplňovalo pokud tedy jde o trestné činy podle § 158 tr. zák., resp. § 329 tr. zákoníku stejnou skutkovou podstatu a část skutků byla spojena i blízkou časovou souvislostí, nicméně mezi nimi byly dány významné odlišnosti v motivaci a záměrech obviněného, resp. ve způsobu jejich provedení. V některých případech pak nebyla splněna ani podmínka blízké časové souvislosti. Z toho důvodu nelze Vrchnímu soudu v Praze vytknout, že posoudil jednání obviněného jako více trestných činů, přičemž tam, kde všechny shora uvedené znaky naplněny byly, je posoudil jako pokračující trestný čin. Hmotněprávní výhradu obviněného proto státní zástupce za opodstatněnou nepovažuje.

S ohledem na výše rekapitulované důvody své vyjádření uzavřel návrhem, aby podané dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto jako zjevně neopodstatněné a aby tak Nejvyšší soud rozhodl za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání pak státní zástupce vyjádřil i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Předmětné vyjádření zaslal Nejvyšší soud dne 8. 2. 2017 obhájci dovolatele s upozorněním, že obviněný k němu může jeho prostřednictvím zaujmout vlastní stanovisko (tzv. repliku). Do zahájení neveřejného zasedání však eventuální další reakci z jeho strany neobdržel.

Obviněný Ing. L. H. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýkají. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) dále zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní námitky, o které obviněný dovolání opírá , lze podřadit pod dovolací důvod podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na který odkázal. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, odst. 3 tr. ř.).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. S poukazem na uvedený dovolací důvod se tedy není možné domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Zjištěný skutkový stav věci, kterým je dovolací soud vázán, je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. To znamená, že dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku a rozveden v jeho odůvodnění, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav . Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3 tr. ř., § 263 odst. 6, odst. 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva ) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by (taxativně) velmi úzké vymezení dovolacích důvodů (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).

S ohledem na shora uvedený výklad obsahu důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovodit, že mu neodpovídá ta část argumentace obviněného, v jejímž rámci toliko v obecné rovině vznesl námitky vůči hodnocení důkazů soudy. Provedené důkazy zejména pro účely zjištění výše škody, kterou měl projednávanou trestnou činností způsobit nebyly podle jeho názoru ke spolehlivému objasnění věci dostačující. V této části dovolání se obviněný de facto domáhal zásadního přehodnocení (revize) soudy zjištěného skutkového stavu věci a teprve v návaznosti na tom namítal existenci vady rozhodnutí předpokládané v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., spočívající v nesprávném právním posouzení jeho jednání (skutků); tzn. že dovolání významným dílem uplatnil na procesním (§ 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.) a nikoli hmotněprávním základě. Takové námitky ovšem uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají.

Stejný závěr pak platí i ve vztahu k námitce, podle níž dovolatel nejednal v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Rovněž ta je totiž v podstatě založena na zpochybnění soudy zjištěného skutkového stavu, vyjádřeného v konečné podobě ve výroku odsuzujícího rozsudku odvolacího soudu, kdy dovolatel své protiprávní jednání bez jakékoliv bližší argumentace stavěl do roviny bagatelních pochybení při vedení účetnictví obce, případně tvrdí, že jednal v právním omylu.

Nejvyšší soud tento závěr učinil při akceptování názoru opakovaně vysloveného v judikatuře Ústavního soudu, podle nějž dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze vykládat formalisticky a restriktivně a v rámci jeho interpretace je třeba mít vždy na zřeteli především ústavně zaručená základní práva a svobody, tedy i právo na spravedlivý proces; tj. přihlížet i k závažným vadám řízení, které zakládají neústavnost pravomocného rozhodnutí. Těmito vadami je třeba rozumět např. opomenutí důkazu soudem nebo existenci extrémního rozporu mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozované podobě a provedenými důkazy (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 4/04 nebo sp. zn. III. ÚS 84/94 a přiměřeně též usnesení ve věci sp. zn. III. ÚS 3136/09). Takový flagrantní rozpor je ovšem dán jen tehdy, jestliže zásadní skutková zjištění v rozhodnutí zcela chybí vzhledem k absenci příslušných procesně účinných důkazů, popř. zjevně nemají žádnou vazbu na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování, či jsou dokonce zřetelným opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování. Jestliže jsou vytýkána tato zásadní procesní pochybení, je třeba v konkrétní věci vyhodnotit, zda skutečně měla nebo alespoň mohla mít negativní dopad na správnost hmotněprávního posouzení stíhaného jednání (skutku). Jedině za tohoto předpokladu lze výjimečně připustit, že i skutkové námitky mohou být způsobilé založit dovolací přezkum.

V projednávaném případě však napadený rozsudek odvolacího soudu ani jemu předcházející řízení žádnou z výše uvedených vad netrpí.

Již soud prvního stupně se s důkazy, které ve věci provedl, vypořádal jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech. Jejich obsah náležitě vyhodnotil a poté přiléhavě a logicky zdůvodnil (§ 125 odst. 1 tr. ř.), jaké skutečnosti vzal ve vztahu k projednávané trestné činnosti za prokázané. Z obsáhlého odůvodnění rozsudku je patrné, že skutkové závěry, charakterizující objektivní i subjektivní stránku trestné činnosti dovolatele, nezaložil na pouhých presumpcích. Naopak, jeho argumentace představuje ucelený souhrn na sebe navazujících úvah, kterým z hlediska principů formální logiky nelze ničeho vytknout a na něž lze pro stručnost plně odkázat (viz str. 17 - 36 odůvodnění rozsudku). Ostatně obviněný proti těmto skutkovým závěrům ničeho nenamítal, když se sám vzdal práva na odvolání. Námitky státní zástupkyně v podaném odvolání se pak v oblasti skutkových zjištění týkaly především závěru soudu prvního stupně, že nelze určit podíl jednání obviněného popsaného v napadeném rozsudku pod bodem ad 1) na způsobené škodě. Odvolací soud se s touto výtkou v rámci provedeného přezkumu (§ 254 odst. 1 tr. ř.) vypořádal dostatečně. Pokud vůči ostatním skutkovým zjištěním, na něž po potřebném doplnění dokazování navázal vlastní právní kvalifikací jednání obviněného (dovolatele), neměl žádných výhrad, své stanovisko v tomto směru vyložil rovněž plně v souladu s požadavky zákona (k tomu viz str. 31 dole - 33 shora písemného vyhotovení napadeného rozsudku). Nejvyšší soud tak za popsaného stavu nedovodil, že by byl v dovolatelem namítaném směru skutkový stav věci zjišťován nezákonně, nedostatečně či povrchně a že by zejména rozhodnutí odvolacího soudu potud bylo projevem nepřípustné libovůle.

K procesní námitce obviněného stran neúplnosti provedeného dokazování za účelem určení výše škody způsobené jeho jednáním Nejvyšší soud připomíná, že v § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. ani v § 89 odst. 2 tr. ř. zákon nestanoví žádná pravidla jak pro míru důkazů potřebných k prokázání určité skutečnosti, tak stanovící relativní váhu určitých druhů či typů důkazů. Soud v každé fázi řízení zvažuje, které důkazy je třeba provést, případně nakolik je nezbytné dosavadní stav dokazování doplnit. S přihlédnutím k obsahu již provedených důkazů tedy posuzuje, nakolik jsou mj. návrhy stran na doplnění dokazování důvodnými (potřebnými) a které mají naopak z hlediska zjišťování skutkového stavu věci jen okrajový, nepodstatný význam. Shromážděné důkazy hodnotí podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Rozhodnutí o rozsahu dokazování spadá do jeho výlučné kompetence. Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. ř.). Je pak na úvaze soudu, jakými důkazními prostředky bude objasňovat určitou okolnost, která je pro zjištění skutkového stavu významná. Z hlediska práva na spravedlivý proces je však důležitý právě požadavek náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 125 odst. 1 tr. ř. a § 134 odst. 2 tr. ř. (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2008, sp. zn. III. ÚS 1285/08, str. 3), který napadené rozhodnutí odvolacího soudu v předmětné trestní věci splňuje. Proč u skutku ad VII/ výroku o vině nepřistoupil k bližšímu dokazování za účelem přesného vymezení podílu protiprávního jednání obviněného na zjištěné škodě, zdůvodnil soud druhého stupně na str. 32 rozsudku ústavně konformním způsobem.

Za právně relevantní z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. bylo možno považovat pouze námitku obviněného, že jeho jednání mělo být posouzeno jako jeden pokračující trestný čin ve smyslu § 89 odst. 3 tr. zák., resp. § 116 tr. zákoníku, byť ani tu ve svém dovolání nijak blíže neodůvodnil.

Nejvyšší soud jí však nepřiznal opodstatnění. Dospěl totiž k závěru, že Vrchní soud v Praze po provedeném odvolacím přezkumu a při novém právním posouzení skutků obviněného vyhodnotil otázku současného naplnění již zmiňovaných čtyř znaků pokračování v trestném činu věcně správně. Na jeho přesvědčivé úvahy obsažené na str. 33 a 34 shora odůvodnění napadeného rozsudku pak plně odkazuje, když nepokládá za potřebné je znovu opakovat nebo k nim cokoli dalšího dodávat.

Výhrady obviněného směřující vůči uloženému trestu pod uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani pod žádný jiný z důvodů podle § 265b tr. ř. podřadit nelze .

Nejvyšší soud na tomto místě připomíná, že za jiné nesprávně hmotněprávní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu. Konkrétně se jedná o pochybení v právním závěru o tom, zda u obviněného byly nebo nebyly splněny podmínky pro uložení úhrnného nebo souhrnného trestu podle § 43 odst. 1 tr. zákoníku, resp. § 43 odst. 2 tr. zákoníku, případně společného trestu za pokračování v trestném činu podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku. Takovou vadu dovolatel napadenému rozsudku ve skutečnosti nevytkl.

Vyjadřujícímu se státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství lze přisvědčit, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu (s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí) lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. , a to pouze tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 tr. zákoníku nebo § 41 a § 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím žádného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (k těmto otázkám srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. R 22/2003).

Nejvyšší soud nezjistil, že by některá ze sankcí uložených dovolateli byla nezákonná, pokud jde o druh nebo výměru, jak má na mysli ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Jeho výhrady vůči projevu soudcovské individualizace trestu , který žádným způsobem nepřekročil hranice stanovené zákonem, dovolací přezkum založit nemohly.

Protože dovolání obviněného Ing. L. H. bylo dílem opřeno o námitky, které nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř., a z hlediska uplatněného důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. mu nebylo možno přiznat opodstatnění, Nejvyšší soud je podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, aniž by k tomu postupu zákon vyžadoval souhlasu stran (srov. § 265r odst. 1 písm. c/ tr. ř.).

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 1. 3. 2017

Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler