3 Tdo 1327/2003
Datum rozhodnutí: 17.12.2003
Dotčené předpisy:




3 Tdo 1327/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. prosince 2003 o dovolání podaném R. C., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích, sp. zn. 13 To 35/2003 ze dne 25. 2. 2003, kterým rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 22 T 46/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích, sp. zn. 22 T 46/2002 ze dne 19. 11. 2002 byl dovolatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a byl mu uložen trest odnětí svobody, který mu byl podmíněně odložen s tím, že se mu ukládá, aby podle svých sil v nejkratší možné lhůtě učinil kroky k náhradě způsobené škody. Byl mu uložen též trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Skutkově /ve stručnosti/ šlo o to, že dovolatel způsobil dopravní nehodu, přesně popsanou ve skutkové větě výroku označeného rozsudku, při které utrpěl poškozený smrtelné zranění.

O odvolání R. C. proti uvedenému rozsudku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové - pobočka Pardubice usnesením sp. zn. 13 To 35/2003 ze dne 25. 2. 2003 a to tak, že podané odvolání podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl jako nedůvodné.

Proti shora uvedeném usnesení podal dovolatel včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech zákonem vyžadovaných náležitostí, dovolání, když za dovolací důvod označil ten, který je vymezen v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech podaného dovolání vedl své výhrady proti rozhodnutím učiněným oběma soudy do skutkových zjištění, která byla v jeho věci učiněna. Zejména namítal, že v kritické době přizpůsobil rychlost své jízdy všem předvídatelným okolnostem a má za to, že samotnou příčinou vzniklé dopravní nehody bylo neopatrné počínání chodce /poškozeného/. Dle jeho názoru nebyl tím,který by v kritické době porušil povinnosti řidiče,nezavinil dopravní nehodu. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, případně zrušil i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Pardubicích a přikázal, aby věc byla v potřebném rozsahu znovu projednána a rozhodnuta, případně podle § 265m tr. ř. vydal rozsudek, kterým by dovolatele obžaloby zprostil.

K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně (dále jen státní zástupce) a to přípisem, který obdržel dovolací soud dne 22. 10. 2003. V něm uvedl, že dovolatel se výslovně opírá o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a polemizuje se způsobem hodnocení důkazů soudem, když sám podává takový výklad důkazní situace, aby odůvodnil tvrzení o své nevině. V této souvislosti dovolatel poukazuje na nesprávné závěry znaleckého posudku z oboru dopravy s tím, že neporušil ve skutkové větě rozsudku nalézacího soudu citovaná ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., jakož i to, že poškozený v rozhodné době přecházel vozovku mimo vyznačený přechod pro chodce. Dovolatel tak zpochybnil v naznačeném směru správnost skutkových zjištění, ze kterých nakonec vycházely soudy, když jej uznaly vinným uvedeným trestným činem. Státní zástupce v těchto souvislostech poukázal na to, že popis skutku a jeho odůvodnění v rozsudku soudu nalézacího obsahuje všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., čemuž odpovídá i použitá právní věta ve výroku tohoto rozsudku. Poukázal i na to, že soudy přihlédly při svém rozhodování ke spoluvině poškozeného s tím, že náležitou pozornost věnovaly i okolnostem svědčícím o porušení povinností dovolatelem, jakožto řidičem. Uzavřel, že v celku výhrady dovolatele směřují proti nesprávnému hodnocení soudem provedených důkazů a napadá takto výlučně správnost zjištěného skutkového stavu. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby podané dovolání Nejvyšší soud České republiky podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jelikož bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. a učinil tak za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Na tomto místě nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem a lze jej podat pouze z důvodů zákonem taxativně vymezených /§ 265b tr. ř./. Dovolací soud v předmětné věci samozřejmě posuzoval, zda uplatněný dovolací důvod je tím, který lze považovat za důvod stanovený zákonem. Dovolatelem uplatněný důvod obsažený v § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se tak nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vybudováno. Jinými slovy, skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze a jenom z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně posouzeny, tedy právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Nelze tak s poukazem na uvedené hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a skutkové vady tak nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Z tohoto pohledu se tak v řízení o dovolání nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění a následně i právního hodnocení té které věci soudy. Nelze takto ani odstranit právní vadu, je-li nesprávným skutkovým zjištěním podmíněna,to samozřejmě za předpokladu, že mezi skutkovými zjištěními ve věci vykonanými a následným právním hodnocením není extrémní nesoulad, když tak tomu v posuzované věci není. V této souvislosti nelze vyčítat soudům, že by neprovedly potřebné dokazování a nelze mít ani za to, že ze zjištěných důkazů dovodily nepřiléhavé závěry právní.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř., přičemž toto rozhodnutí učinil za splnění podmínek vymezených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 17. prosince 2003

Předseda senátu:

Mgr. Josef Hendrych

Zpracoval:

JUDr. Vladimír Jurka