3 Tdo 1252/2003
Datum rozhodnutí: 04.12.2003
Dotčené předpisy:




3 Tdo 1252/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. prosince 2003 dovolání obviněného J. Š., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2003, sp. zn. 11 To 180/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 8 T 12/2003, a rozhodl t a k t o :

Dovolání J. Š. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 8 T 12/2003, byl obviněný J. Š. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zákona ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, za který byl odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 3 let. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obvinění G. K. a J. Š. dne 9. 9. 2002 poté, co se prostřednictvím inzerátu ohledně koupě motocyklu seznámili s M. S., přijeli kolem 12.45 hod. po vzájemné domluvě do B., kde v garáži domu v ulici V. H., nastříkal obžalovaný G. K. M. S. do obličeje slzotvorný spray a poté mu odcizil jeho motocykl tov. zn. SUZUKI 1000, tak, že na něho obžalovaný J. Š. nasedl, přičemž M. S. jej z motocyklu srazil, avšak obžalovaný G. K. ho uchopil zezadu, znovu mu nastříkal do obličeje slzný prostředek a poté oba dva obžalovaní nasedli na motocykl a z místa odjeli, majiteli motocyklu M. S. pak způsobili škodu ve výši 258.000,- Kč podle znaleckého posudku a poškozením motocyklu pak škodu ve výši 1.921,50 Kč.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný J. Š. odvolání, kterým se zabýval dne 5. 6. 2003 ve veřejném zasedání Krajský soud v Praze. Ten svým usnesením sp. zn. 11 To 180/2003 odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu zamítl.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Berouně dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí obou soudů v celém rozsahu, přičemž se výslovně odkazuje na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. řádu. V odůvodnění svého dovolání vyslovuje názor, že rozhodnutím obou soudů došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku. Tvrdí, že se nedopustil trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zákona ve formě spolupachatelství, že mu nebyl prokázán přímý ani nepřímý úmysl spáchat trestný čin loupeže, tedy užít násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. Dle jeho názoru oba soudy nesprávně zhodnotily veškeré skutečnosti a provedené důkazy, výpovědi obžalovaných i svědků, dále že nepostupovaly v souladu se zásadou presumpce neviny, když užily pouze důkazů svědčících v jeho neprospěch, aniž by se vypořádaly s důkazy svědčícími v jeho prospěch. Tvrdí rovněž, že soud prvního stupně vycházel v některých otázkách pouze z domněnek a názorů, aniž tyto byly prokázány hodnověrnými důkazy. Kromě toho vznáší i námitku vůči orgánům činným v trestním řízení v přípravné fázi, které ho údajně postavily do situace, že buď se zcela dozná, nebo bude vzat do vazby. Dále popírá i skutkový závěr obou soudů, že slzný plyn zakoupil on a naopak tvrdí, že to učinil obžalovaný K. bez jeho vědomí. Zdůrazňuje, že nevěděl a ani nemohl předpokládat, že obžalovaný K. použije při zmocnění se motocyklu násilí, případně s tím nesouhlasil a obžalovaný K. mu údajně slíbil, že násilí nepoužije. Ohledně uloženého trestu se domnívá, že nebyla náležitě uvážena řada polehčujících okolností, že se k trestnému činu doznal již v samém počátku, s orgány činnými v trestním řízení spolupracoval, že vede řádný život, je zaměstnán, poškozenému S. se omluvil a nahradil mu vzniklou škodu.



V petitu svého dovolání navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně i usnesení soudu druhého stupně, přičemž nenavrhuje, zda má být věc vrácena některému z obou soudů k novému projednání a rozhodnutí nebo zda má ve věci rozhodnout Nejvyšší soud České republiky sám. Žádá však, aby Nejvyšší soud České republiky odložil výkon napadených rozhodnutí do doby rozhodnutí o dovolání. K tomuto požadavku ovšem není k dovolání připojen příslušný návrh předsedy senátu, který by byl učiněn v souladu s ustanovením § 265h odst. 3 tr. řádu.

K podaném dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který konstatuje, že dovolatel neuvedl ve svém podání ani jedinou námitku hmotně právní povahy ani nespecifikoval, v čem by mělo spočívat pochybení zakládající dovolací důvod ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, nýbrž se zabývá výlučně rozborem důkazní situace a výhradami proti jejímu hodnocení soudy obou stupňů. Protože takový obsah dovolání není v souladu se žádným ze zákonných dovolacích důvodů dle § 265b tr. řádu, navrhuje odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a odvolacím soudem byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, tento důvod dovolatel spatřuje v nesprávném hodnocení provedených důkazů, a to zejména pokud jde o skutková zjištění týkající se subjektivní stránky jeho jednání, a tedy že podle jeho názoru nebyla jeho vina náležitě prokázána v průběhu dokazování. Námitky tedy směřují proti hodnocení důkazů v rámci skutkového zjištění soudu. Obviněný nevytýká konkrétní pochybení v právním posouzení skutku, tedy nesprávnou právní kvalifikaci již stabilizovaného skutkového základu, nebo jinak vadné hmotně právní posouzení věci, nýbrž prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu. Domáhá se tedy cestou dovolání nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění, jako by dovolací soud byl soudem třetího stupně.

V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení § 265b tr. řádu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. Š. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. S ohledem na absenci vyjádření předsedy senátu soudu prvního stupně (§ 265h odst. 3 tr. řádu) Nejvyšší soud nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad výkonu rozhodnutí

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 4. prosince 2003

Předseda senátu: Mgr. Josef H e n d r y c h