3 Tdo 1201/2003
Datum rozhodnutí: 12.11.2003
Dotčené předpisy:




3 Tdo 1201/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. listopadu 2003 o dovolání podaném Ing. Š. Š., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích, sp. zn. 13 To 16/2003 ze dne 18. 2. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 20 T 144/2002, t a k t o:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích, sp. zn. 20 T 144/2002 ze dne 18. 11. 2002 byla ing. Š. Š. uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle § 223 trestního zákona (dále jen tr. zák.), jehož se dopustila skutkem přesně popsaným ve výroku citovaného rozsudku, kdy jako řidička osobního vozu v přesně zjištěné době a na přesně zjištěném místě neumožnila chodkyni přecházející vozovku její bezpečné přejití, střetla se s ní a způsobila jí zranění, když takto porušila důležitou povinnost vyplývající pro ni z ustanovení § 4 písm. a), b) a ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Za uvedený trestný čin jí byl uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem, doplněný trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku.

O odvolání státního zástupce a dovolatelky proti uvedenému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích usnesením sp. zn. 13 To 16/2003 ze dne 18. 2. 2003 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Dovolatelka podala prostřednictvím svého obhájce, ve stanovené lhůtě a za splnění i dalších zákonem stanovených podmínek dovolání, jímž napadla shora citované usnesení odvolacího soudu, když za dovolací důvod označila ten, který je vymezen v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech svého dovolání poukázala na to, že soudy obou stupňů nebyla vzata v úvahu přítomnost dalšího automobilu, který se nacházel v kritické době nehody na úrovni přechodu na pravé straně ve směru jízdy dovolatelky a omezil tak její výhledové poměry. Soudy v této souvislosti skutečnost, že se dovolatelka o uvedeném vozidle nezmínila v přípravném řízení, ale až v řízení před nimi, nesprávně interpretovaly jako účelové doplnění /pozměnění/ její výpovědi, a proto k ní také při svém rozhodování nepřihlédly a stejně tak k jejímu názoru o spoluvině poškozené. Má za to, že s těmito námitkami vznesenými již v řízení před odvolacím soudem se ani tento nevypořádal, a proto navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z důvodů uvedených v § 265k tr. ř. zrušil a věc vrátil uvedenému soudu k novému projednání a rozhodnutí.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (§ 265h odst. 2 tr. ř.) a v něm uvedl, že dle jeho názoru je dovolání sice formálně podáno z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak z jeho obsahu je zřejmé, že dovolatelka opřela veškerou svou argumentaci pouze o námitky skutkové, kdy zejména poukázala na to, že soudy nebyla přijata její obhajoba stran přítomnosti dalšího vozidla na místě nehody v kritické době a také její poukaz na spoluvinu poškozené. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství potom uzavřel, že dovolatelka takto brojí proti, podle jejího mínění, nesprávným skutkovým závěrům vyjádřeným ve výroku o vině nalézacího soudu, jehož podobu nemůže dovolací soud, když není soudem třetí instance, měnit. V posuzovaném dovolání jsou tak napadána skutková zjištění a nikoli vady právního hodnocení již stabilizovaného skutku. Dospěl takto k přesvědčení, že mimořádný opravný prostředek byl tedy podán z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v ustanovení § 265b tr. ř., a proto navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265i odst. l) písm. b) tr. ř. odmítl.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Zákon takto vyjadřuje to, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli tedy z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není přípustné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly posouzeny v souladu se zákonem, tedy zda byly právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Pokud je pravomocné rozhodnutí založeno na zásadních nedostatcích ve skutkových zjištěních, umožňuje zákon dosáhnout nápravy takových vad ostatními mimořádnými opravnými prostředky.

V projednávané věci dovolatelka opřela uvedený dovolací důvod o námitku, že se odvolací soud nevypořádal s namítanou přítomností dalšího vozidla na místě nehody v kritické době, což mělo také výrazně ovlivnit nehodový děj a namítla i to, že soudy neakceptovaly její názor stran počínání si poškozené z hlediska její případné spoluviny. Podle dovolatelky tak existoval skutkový děj, který neumožňoval oběma soudům dospět k závěrům, které nakonec vyjádřily ve svých rozhodnutích. Z napadeného rozhodnutí i z rozsudku soudu nalézacího je však zřejmé, že soudy po zhodnocení provedených důkazů vycházely z odlišných skutkových zjištění (jež jsou v jejich rozhodnutích vyložena a odůvodněna) a o ně také následně opřely právní posouzení skutku jako trestného činu ublížení na zdraví podle § 223 tr. zák. Současně také nelze v dané věci dovodit, že učiněná skutková zjištění by byla v nesouladu s jejich následným právním hodnocením. Je tedy na místě uzavřít, že dovolatelka se v rámci uplatněného dovolacího důvodu domáhá revize zjištěného skutkového stavu s tím, že dovolání takto uplatnila na procesním (§ 2 odst. 5, 6 tr. ř.) a nikoliv hmotně právním základě.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.odmítnout proto, že nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem. Proto také napadené rozhodnutí nepřezkoumával podle kriterií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. a uvedené rozhodnutí učinil za dodržení podmínek vymezených ustanovením § 265r odst. l písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. listopadu 2003

Předseda senátu:

Mgr. Josef Hendrych

Vypracoval:

JUDr. Vladimír Jurka