3 Tdo 1176/2005
Datum rozhodnutí: 21.09.2005
Dotčené předpisy:




3 Tdo 1176/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. září 2005 o dovolání podaném J. Ř., proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 5 To 55/2005 ze dne 24. 2. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 44 T 17/2004, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 44 T 17/2004 ze dne 2. 12. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody, jehož výkon mu byl podmíněně odložen a bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal J. Ř. odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 5 To 55/2005 ze dne 24. 2. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. Ř. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že v jeho věci soudy nepostupovaly v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 a 11 tr. ř., když provedeným dokazováním nebyla vyvrácena jeho obhajoba v plném rozsahu a to proto, že nebyly provedeny všechny důkazy k objasnění věci, což soudům znemožnilo řádně se vypořádat se všemi okolnostmi případu. V této souvislosti poukázal na nadbytečné obecné úvahy odvolacího soudu v rámci projednávané problematiky a namítl, že nebyl proveden jediný přímý důkaz svědčící o jeho vině, přičemž souhrn důkazů nepřímých nemohl vést soudy k posléze přijatým závěrům a nemohl jim poskytnout ani dostatečný podklad k přijetí odsuzujících rozhodnutí. Poukázal na to, že navrhl slyšet celkem tři svědky, které označil a kteří podle jeho názoru mohli skutkový děj objektivizovat, přičemž namítl, že byli slyšeni další dva svědci, kteří se naopak k jeho osobě blíže nevyjádřili. K tomu, že soudy odmítly slyšet jím navrhované svědky dodal, že podle jeho názoru tvrzení soudů o tom, že takový výslech by nemohl důkazní situaci zvrátit, je nepřípustným hodnocením důkazů, které nebyly provedeny. Dodal, že v dané věci bylo (podle zák. č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty) kopírování zařazeno do snížené sazby 5%, kdežto veškerý vstupní materiál zůstával v základní sazbě 22% a rozdíl tak dorovnával finanční úřad formou nadměrného odpočtu. Zásadně namítl, že jeho firma obchodovala řádně s označenými firmami, které zboží fyzicky dodaly a přijaly hotovostní platbu na základě vlastnoručně vystavené faktury, kterou zanesly do svého účetnictví. Důkazy provedené v jeho trestní věci pak závěr o fiktivních obchodech dovolatele neumožnily, když nezvratné důkazy o tom, že nedošlo k uskutečnění zdanitelného plnění, shromážděny nebyly. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí soudu odvolacího a věc mu přikázal v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel nevznáší žádnou námitku, která by se týkala nesouladu mezi skutkovými zjištěními popsanými v tzv. skutkové větě rozsudku soudu prvního stupně a zákonnými znaky trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné platby podle § 148 odst. 2 tr. zák. a nevznesl ani námitku s tím, že jeho věc nebyla jinak nesprávně hmotně právně posouzena. Vytýká neúplnost provedeného dokazování, namítá nesprávné hodnocení provedených důkazů soudy s tím, že se domáhá zásadní změny skutkového základu soudních rozhodnutí s poukazem na vlastní skutkovou verzi, podle které označená zdanitelná plnění nebyla fiktivní, ale skutečně k nim došlo. Přitom ani nevznesl námitky, na základě kterých by bylo možné dovodit extrémní rozpor mezi učiněnými skutkovými zjištěními a právním posouzením věci. Takto uplatněné námitky nelze tedy podřadit pod uplatněný dovolací důvod (§ 265b odst. 1 písm. g/ tr. ř.) a obsahově neodpovídají ani jinému z dovolacích důvodů vymezených zákonem. Totéž se týká i nejasného odkazu na ustanovení § 2 odst. 11 tr. ř. Stran dovolacího důvodu uplatněného podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je na místě uvést, že v tomto směru neuvedl dovolatel žádnou argumentaci, kdy zřejmě měl v této souvislosti na mysli ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. To plyne z textu dovolání v jehož rámci parafrázuje tu část uvedeného dovolacího důvodu, podle které je tento naplněn v případě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozhodnutí uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) - g) tr. ř., aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Takto jde o případ, kdy soud druhého stupně zamítne nebo odmítne řádný opravný prostředek z formálních důvodů bez meritorního přezkumu věci, ačkoli je tak povinen učinit. Taková varianta uvedeného dovolacího důvodu však nepřicházela v úvahu, neboť odvolací soud zamítl podle § 256 tr. ř. podané odvolání po provedení meritorního přezkumu věci. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud České republiky podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy nejdříve posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, neboť bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném rozhodnutí výroku soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že provedenými důkazy nebyl uváděný skutkový děj potvrzen. To proto, že soudy uvěřily výpovědím svědků, kteří se k jeho osobě ani zásadně nevyjadřovali a neprovedl další důkazy, kterými by skutkový děj byl objektivizován. Oba soudy však zejména i v důvodech svých přijatých rozhodnutí přiléhavě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, když také poukázaly na důkazy osvětlující existenci fiktivního fakturačního řetězce, na jehož základě potom byla konstruována dovolatelem předmětná daňová přiznání. Stejně tak soudy vysvětlily i to, proč odmítly provést další důkazy navrhované dovolatelem, a to se správným odkazem na jejich nadbytečnost či nereálnost. Co se týče uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze pro stručnost odkázat v tomto směru na vyjádření státního zástupce, se kterým nelze než souhlasit, když tento dovolací důvod není naplněn ani v jedné z variant, které nabízí.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 21. září 2005

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka