3 Tdo 1127/2005
Datum rozhodnutí: 14.09.2005
Dotčené předpisy:




3 Tdo 1127/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. září 2005 o dovolání podaném J. N. , nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici L., proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 To 10/2005 ze dne 9. 2. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp. zn. 54 T 16/2004, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci sp. zn. 54 T 16/2004 ze dne 5. 11. 2004 byl dovolatel uznán vinným v bodech ad 1), ad 2) výroku citovaného rozsudku trestnými činy znásilnění podle § 241 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.

V předmětné věci podal J. N. (stejně jako příslušný státní zástupce) odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením sp. zn. 2 To 10/2005 ze dne 9. 2. 2005 tak, že obě podaná odvolání podle § 256 trestního řádu (dále je tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. N. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že v průběhu trestního řízení vedeného v předmětné věci vůči jeho osobě nebylo prokázáno, že by se tvrzené skutky vůbec staly a nebylo ani prokázáno, že by se dovolatel dopustil jakéhokoliv trestného jednání. Soudy nesprávně hodnotily provedené důkazy, a proto také dospěly k nesprávnému právnímu posouzení věci. Poukázal na nevěrohodnost výpovědí poškozené, nevypovídající výsledky biologické expertízy i na motiv, který poškozenou vedl k jeho křivému obvinění. Namítl dále, že soudy uvěřily výpovědím jedné skupiny svědků, druhé skupině však nikoli. Rozhodnutí přijatá soudy tak považuje za taková, která jsou v rozporu se zjištěnými skutečnostmi s tím, že vina mu nebyla prokázána. Navrhl proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí soudu odvolacího podle § 265k odst. 1 tr. ř. v celém rozsahu zrušil a sám ve věci rozhodl rozsudkem, kterým by dovolatele podle § 265m odst. 1 tr. ř. v celém rozsahu obžaloby zprostil, případně, aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu soudu v Praze, aby věc znovu projednal a rozhodl.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že skutková zjištění učiněná ve věci nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání dovolatele, když důkazy, které proti němu svědčily, jsou konformní. Poukázala i na to, že u poškozené chybí motiv, který by ji vedl ke křivému obvinění dovolatele a souladný je také posudek znalce psychologa z hlediska výpovědí poškozené a její samotné osobnosti. Proto navrhla, aby podané dovolání Nejvyšší soud České republiky podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž by byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícímu dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Tento dovolací důvod takto dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoli již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V posuzované věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu nemůže jít, neboť Vrchní soud v Praze, jako soud druhého stupně konal odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) rozhodl ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci podle hledisek stanovených zákonem. Pokud jde o druhou alternativu, pak dovolatelem vznesené námitky s poukazem na existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou zjevně neopodstatněné. To proto, že soudy zejména v důvodech rozhodnutí, která ve věci dovolatele přijaly, také přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů při svém rozhodování vycházely, když především také podrobně popsaly, proč uvěřily výpovědi poškozené, když věrohodnost její výpovědi ve vztahu ke zjištěným skutkům potvrdil i znalecký posudek psychologa. Stejně tak soudy přiléhavě vysvětlily, proč uvěřily označeným svědeckým výpovědím a jiným nikoliv. Z provedeného dokazování také vyplynula absence jakéhokoliv motivu, který by vedl poškozenou k případnému křivému obvinění dovolatele. Poukaz na výsledek biologické expertizy je potom z hlediska vedeného dokazování nepodstatný, protože zajisté nešlo o klíčový důkaz, na základě kterého by dovolatel byl shledán vinným označenými trestnými činy.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. S ohledem na uvedené proto dovolací soud ani nerozhodoval o návrhu dovolatele podle ustanovení § 265h odst. 3 tr. ř., když ostatně takový návrh podle citovaného ustanovení může podat pouze předseda senátu soudu prvního stupně.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 14. září 2005

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka