3 Tdo 1059/2011
Datum rozhodnutí: 31.08.2011
Dotčené předpisy: § 175 odst. 1,2 písm. e) tr. zák.




3 Tdo 1059/2011 -14 U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. srpna 2011 o dovolání podaném P. K., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 10 To 102/2011 ze dne 7. 4. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 172/2010, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 3 T 172/2010 ze dne 6. 1. 2011 byl dovolatel uznán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený zločin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let s dohledem.

V předmětné věci podal P. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením sp. zn. 10 To 102/2011 ze dne 7. 4. 2011 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. K. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, přitom však se zjevně nesprávným označením použitím § 265b odst. 1 písm. b/ tr. ř.). V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že ve věci slyšení svědci nebyli přítomni schůzce mezi ním a poškozenou a nemohli se takto k věci relevantně vyjádřit, k poškozené potom uvedl, že ani ta nemohla jeho jednání považovat za vydírání, když to byla i ona, která mu posílala SMS zprávy s hanlivým a často i vulgárním textem, když obdobně jednala i ve vztahu k jeho dalším přítelkyním. Má za to, že jejich vzájemný finanční spor měl být z její strany řešen občanskoprávní cestou a dodal, že podáním trestního oznámení na jeho osobu se mu poškozená chtěla mstít za to, že ukončil jejich vzájemný vztah. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení .

Dne 26. 7. 2011 obdržel Nejvyšší soud České republiky přípis od příslušného státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky se sdělením, že nevyužívá svého oprávnění podle § 265h odst. 2 tr. ř. a k podanému dovolání se nebude věcně vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že se označeného zločinu nedopustil, když postup poškozené označil pouze za snahu se mu mstít. V uvedeném směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč vycházely především z výpovědí poškozené s tím, že její věrohodnost byla testována znaleckým posudkem z oboru psychologie, kdy příslušný znalec považuje její výpověď jak v jednotlivostech, tak ve svém celku za věrohodnou. Uvedenému korespondují nakonec i závěry znaleckého posudku z oboru psychiatrie, pořízeného k osobě dovolatele, stejně jako ve věci provedené listinné důkazy (fotodokumentace kritické textové zprávy). Přitom výpovědi dalších (označených) svědků jsou vskutku okrajové, vyjadřující se pouze k osobě dovolatele či poškozené. Je tak zjevné, že námitky dovolatele ve svém celku takto nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 31. srpna 2011

Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka