3 Tdo 1/2002
Datum rozhodnutí: 14.02.2002
Dotčené předpisy:




3 Tdo 1/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. února 2002 dovolání podané obviněným Ing. P. N. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 4 To 59/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 13/2000, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :



Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. 13/2000 byl obviněný Ing. P. N. uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákona účinného do 31. 12. 2001 (dále tr. zákona) za použití § 143 tr. zákona, pokusem trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 k § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona a pokusem trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 8 odst. 1 k § 176 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona. Za to byl odsouzen podle § 140 odst. 3 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 53 odst. 3 a § 54 odst. 1 tr. zákona uložen peněžitý trest ve výměře 500.000,- Kč, a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl tento trest vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 6-ti měsíců.

O odvolání podaném obviněným rozhodoval jako soud odvolací Vrchní soud v Olomouci, který usnesením ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 4 To 59/2001 odvolání obviněného Ing. P. N. podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.

S poukazem na dodržení lhůty uvedené v ustanovení § 265e odst. 1, 2 tr. řádu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce u Nejvyššího soudu v předmětné věci dovolání s doplňky, které opírá o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. b), g), h), k) tr. řádu. V petitu dovolání učinil návrh, aby Nejvyšší soud České republiky vydal rozhodnutí, jímž zruší dovoláním napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 4 To 59/2001 ze dne 11. 9. 2001 z namítaných důvodů ve výrocích, týkajících se obviněného Ing. P. N. a tomuto soudu přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací, dříve, než se mohl zabývat obsahem a argumentací podaného dovolání, musel zkoumat, zda v dané věci jsou splněny podmínky jeho přípustnosti (§ 265a tr. řádu).

K problematice přípustnosti dovolání je nutno konstatovat, že institut dovolání, jako nově koncipovaný mimořádný opravný prostředek, byl začleněn do trestního řádu novelou účinnou od 1. 1. 2002 (zák. č. 265/2001 Sb.). Ze závěrečných a přechodných ustanovení čl. II zák. č. 265/2001 Sb. je zřejmé, že tento zákon neobsahuje žádnou výjimku, podle které by bylo možno dovolání, jako nově zavedený opravný prostředek, aplikovat i na ta rozhodnutí, která nabyla právní moci za účinnosti předchozího trestního řádu. Z uvedeného tedy vyplývá, že dovolání je přípustné pouze tehdy, nastanou-li všechny zákonné podmínky pro jeho podání za účinnosti zákona č. 265/2001 Sb.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí napadené dovoláním se stalo pravomocným za účinnosti trestního řádu ve znění před novelou provedenou zák. č. 265/2001 Sb. a časová působnost trestního řádu se řídí zásadou, podle níž se procesní úkony v průběhu trestního řízení provádějí podle trestního řádu účinného v době, kdy je úkon prováděn, o možnosti podat dovolání nemohl být ani obviněný poučen, neboť tento mimořádný opravný prostředek nebyl součástí trestního řádu v době rozhodování odvolacího soudu (tak se stalo až ustanovením § 125 odst. 3 tr. řádu účinným od 1. 1. 2002, kde je vymezeno, v kterých případech musí rozhodnutí obsahovat poučení o dovolání a jeho náležitostech) lze dovodit jediný možný závěr, že dovoláním lze napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé jen v případě, že toto rozhodnutí bylo vydáno soudem druhého stupně za účinnosti novely trestního řádu (zák. č. 265/2001 Sb.), tj. po 1. 1. 2002.

Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky, které by zakládaly přípustnost dovolání podle § 265a odst. 1 tr. řádu a proto v neveřejném zasedání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu dovolání obviněného Ing. P. N. jako nepřípustné odmítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. února 2002

Předseda senátu:

Mgr. Josef Hendrych