3 Nd 267/2000
Datum rozhodnutí: 12.09.2000
Dotčené předpisy:




3 Nd 267/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 12. září 2000 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněných D. K., Ing. P. K., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 13/99, o návrhu poškozených M. B. a JUDr. J. B., na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu t a k t o :

Návrh na odnětí shora uvedené věci Městského soudu v Praze a její přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně, se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

U Městského soudu v Praze podalo tamní státní zastupitelství na D. K. a Ing. P. K. obžalobu pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 4 tr. zákona a další, kterého se měli dopustit tím, že obviněný Ing. P. K. jako jednatel a jediný společník firmy A, s. r. o. a obviněná D. K. jako výkonná ředitelka této firmy, v období od roku 1996 do první poloviny roku 1997 v P., postupně přijali od nejméně 53 poškozených různě vysoké finanční hotovosti a vklady pod příslibem výhodného zhodnocení, v celkové výši nejméně 31.125.614,- Kč, aniž by však toto zhodnocení provedli, přičemž přijaté finanční prostředky použili z části pro svoji spotřebu a zčásti ve prospěch firmy A. s. r. o. ke škodě poškozených.

Městský soud v Praze před projednáním věci samé v hlavním líčení v neveřejném zasedání dne 12. 11. 1999 usnesením sp. zn. 40 T 13/99 rozhodl podle § 44 odst. 2 tr. řádu tak, že se účast poškozených (m. j. M. B. a JUDr. J. B.) v řízení nepřipouští. Vedle odůvodnění vlastního rozhodnutí písemné vyhotovení obsahuje i poučení poškozených v tom směru, že toto rozhodnutí soudu jim nebrání, aby své nároky uplatnili v rámci občanskoprávního řízení a dále poučení o nepřípustnosti opravných prostředků. V současné době již Městský soud v Praze ve věci několikrát jednal v hlavním líčení, naposledy bylo hlavní líčení odročeno na den 17. - 20. 10. 2000.

M. B. a JUDr. J. B. podali u Nejvyššího soudu ČR návrh na postup podle § 25 tr. řádu a domáhají se odnětí věci Městskému soudu v Praze a její přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně, nejlépe Krajskému soudu v Brně. Jako důvod uvádějí komplexní posouzení věci, především však zrušení usnesení, kterým nebyli připuštění k řízení jako poškození a konečně argumentují nutností řádného došetření věci a trestního stíhání dalších osob.

Podle § 25 tr. řádu může být věc příslušnému soudu odňata a jinému soudu téhož druhu a stupně přikázána, jsou-li tu pro takový postup důležité důvody. Podání takového návrhu však přísluší procesním stranám uvedeným v ust. § 12 odst. 6 tr. řádu nebo soudu.

Jak Nejvyšší soud České republiky ze spisu zjistil, Městský soud v Praze dne 12. 11. 1999 v neveřejném zasedání rozhodl podle § 44 odst. 2 tr. řádu negativně o účasti poškozených v trestním řízení. Důsledkem tohoto rozhodnutí je, že konkrétní poškození M. B. a JUDr. J. B. nemohou vystupovat jako strana v dalším řízení a vykonávat v něm práva uvedená v ust. § 43 odst. 1 popř. odst. 2 tr. řádu.

Z uvedeného tedy vyplývá závěr, že M. B. a JUDr. J. B. nejsou osobami oprávněnými k podání návrhu na delegaci věci jinému soudu než soudu k jejímu projednání a rozhodnutí věcně a místně příslušnému. Nejvyššímu soudu České republiky proto nezbylo, aniž by přezkoumával obsah podaného návrhu, tento jako nepřípustný zamítnout. Nad rámec věci považuje Nejvyšší soud konstatovat, že ani jeho rozhodnutí nebrání navrhovatelům uplatnit svá práva a nároky v jiném řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. září 2000

Předseda senátu:

Mgr. Josef Hendrych