3 Nd 200/2000
Datum rozhodnutí: 12.06.2000
Dotčené předpisy:




3 Nd 200/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. v právní věci navrhovatelky M. G., proti odpůrci Z.N. ve V., se sídlem O., o obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 150/98 a u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 71/2000, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci, t a k t o :

Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z., JUDr. A. J. a JUDr. I. Š. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 71/2000.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy JUDr. J. Z. a soudců JUDr. A. J. a JUDr. I. Š. projednává odvolání navrhovatelky ve shora označené věci. Z obsahu podání navrhovatelky ze dne 26. 11. 1999, které bylo posléze upřesněno dne 29. 2. 2000 a dne 4. 5. 2000, lze dovodit, že tato namítá podjatost shora označených soudců, kteří jsou členy senátu projednávajícího a rozhodujícího tuto věc. Podstatou této námitky je požadavek, aby její věc neprojednávali soudci se kterými přišla již v předchozím soudním řízení do styku. Jinak námitka podjatosti nebyla blíže konkretizována.

Z vyjádření všech tří dotčených soudců se shodně podává, že nemají žádný vztah k účastníkům ani k právní věci samotné a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by mohly být důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti.

V posuzovaném případě nejsou na straně soudců JUDr. J. Z., JUDr. A. J. a JUDr. I. Š. dány žádné takové okolnosti, jež by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Jen samotný fakt, že dotčení soudci ( popř. někteří z nich) se případně v minulosti podíleli na rozhodování v jiné právní věci navrhovatelky a že tato subjektivně zřejmě není spokojena s výsledkem dřívějšího rozhodnutí v jiné věci, nemůže být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodování této věci.

V této souvislosti je nutno zdůraznit, že jedním ze stěžejních ústavních atributů, vymezujících postavení soudní moci, je princip, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (princip zákonného soudce-srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z toho mimo jiné plyne, že rozhodnout o vyloučení soudce lze pouze na podkladě takových zjištění, jejichž existence zásadním způsobem zpochybňuje způsobilost soudce k nestrannému a objektivnímu posouzení věci. V projednávané věci však nic takového zjištěno nebylo.

Za tohoto stavu věci tedy Nejvyšší soud České republiky rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. června 2000



Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík