3 Azs 94/2004-54

USNES EN Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyň: a) G. V., b) nezl. A. V., zastoupené žalobkyní ad a) jako zákonnou zástupkyní, zastoupených Mgr. Marcelou Valtrovou, advokátkou se sídlem Černošice, Školní 1238, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2003, č. j. OAM-1018/VL-11-K03-2001, v řízení o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2004, č. j. 6 Az 182/2003-31,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á. II. Žádný z účastníků ne má p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze napadeným rozsudkem zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu, kterou se žalobkyně domáhaly přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2003, č. j. OAM-1018/VL-11-K03-2001. Současně krajský soud žalobkyně poučil o možnosti podat proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Žalobkyně podaly kasační stížnost, zaslanou Městskému soudu v Praze prostřednictvím držitele poštovní licence dne 15. 3. 2004, kterou doplnily podáním ze dne 23. 3. 2004. Uvedly, že výsledky správního řízení nemají oporu ve spisu a jsou s ním v rozporu, a to zejména se zprávami Ministerstva zahraničních věcí USA. Stěžovatelky měly na Ukrajině odůvodněný strach z pronásledování z důvodu příslušnosti k sociálně slabé vrstvě občanů tohoto státu. Krajský soud tak měl pro vady řízení rozhodnutí žalovaného zrušit. Domáhaly se zrušení napadeného rozsudku, a dále požádaly o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Podle § 106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Žalobkyně převzaly písemnost (rozsudek Městského soudu v Praze) dne 27. 2. 2004 (pátek), jak vyplývá z dokladu o doručení. Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy žalobkyním v souladu s § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula dnem 12. 3. 2004 (pátek). Protože kasační stížnost žalobkyně zaslaly prostřednictvím držitele poštovní licence až dne 15. 3. 2004, je zjevné, že lhůta nebyla dle § 40 odst. 4 s. ř. s. zachována a tedy kasační stížnost byla podána opožděně, s čímž § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. spojuje důsledek odmítnutí návrhu. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu-kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. února 2005

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu