č. j. 3 Azs 9/2005-54

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně V. T. P. H., zastoupené Mgr. Matúšem Bónou, advokátem se sídlem Novobranská 14, Brno, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2003, č. j. OAM-2415/VL-07-ZA-03-2003, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Az 761/2003, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 8. 2004, č. j. 36 Az 761/2003-34,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobkyně (dále též stěžovatelka ) kasační stížností podanou osobně u Krajského soudu v Brně dne 22. 11. 2004 napadá rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 8. 2004, č. j. 36 Az 761/2003-34, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2003, č. j. OAM-2415/VL-07-ZA-03-2003. Tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto o neudělení azylu žalobkyni podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ), a dále bylo žalovaným rozhodnuto o tom, že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.

Stěžovatelka byla Krajským soudem v Brně poučena, že proti rozhodnutí lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Rozsudek byl stěžovatelce doručen do vlastních rukou dne 27. 9. 2004. Dne 22. 11. 2004 podala stěžovatelka osobně u Krajského soudu v Brně kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku. Dne 9. 12. 2004 stěžovatelka podala žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Dříve, než Nejvyšší správní soud začne rozhodovat o věci samé, musí přezkoumat dodržení zákonných podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Základní podmínkou je včasnost podání kasační stížnosti. Podle ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně. Podle ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Jak již bylo výše uvedeno, dnem doručení rozhodnutí žalobkyni je pondělí 27. 9. 2004. Lhůta dvou týdnů pro podání kasační stížnosti začala žalobkyni běžet v úterý 28. 9. 2004 a skončila v pondělí 11. 10. 2004. Kasační stížnost tedy měla být žalobkyní podána u soudu nebo k poštovní přepravě nejpozději dne 11. 10. 2004, aby lhůta pro její podání byla zachována; stěžovatelka však podala kasační stížnost osobně až dne 22. 11. 2004. Nejvyšší správní soud proto podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. kasační stížnost jako opožděnou odmítl. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla podána opožděně, Nejvyšší správní soud nerozhodoval o přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu-kasační stížnosti nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. února 2005

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu