č. j. 3 Azs 86/2006-52

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: V. I., zastoupeného Mgr. Liborem Janků, advokátem se sídlem Cheb, Mánesova 11, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2005 č. j. 62 Az 47/2005-19,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2005 č. j. 62 Az 47/2005-19 byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2005 č.j. OAM-1226/VL-10-12-2005, kterým byla zamítnuta žádost o udělení azylu žalobci jako zjevně nedůvodná dle ustanovení § 16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění platném v době rozhodování ve věci.

Z předloženého soudního spisu plyne, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2005 č. j. 62 Az 47/2005-19 byl žalobci doručen prostřednictvím poštovního doručovatele dne 8. 11. 2005, což žalobce stvrdil svým podpisem na doručence. V rozsudku byl žalobce řádně poučen o možnosti podat ve lhůtě do dvou týdnů po doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Žalobce podal dne 16. 11. 2005 k poštovní přepravě kasační stížnost proti citovanému rozsudku, kterou adresoval Nejvyššímu soudu, Burešova 20, Brno. Nejvyšší soud kasační stížnost obdržel dne 18. 11. 2005 a jako soud nepříslušný ji dne 23. 11. 2005 postoupil Nejvyššímu správnímu soudu (doručena byla 24. 11. 2005), který ji zaslal k postupu podle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění

(dále jen s. ř. s. ) Krajskému soudu v Ostravě, ten kasační stížnost žalobce obdržel dne 21. 12. 2005.

Podle ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty dle odst. 3 citovaného ustanovení nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle ustanovení § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.

V projednávaném případě byl dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů den doručení rozsudku, tj. úterý 8. 11. 2005, a posledním dnem dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti tak bylo úterý 22. 11. 2005. V této lhůtě musela být kasační stížnost podána u soudu, který rozsudek vydal, tedy u Krajského soudu v Ostravě. Kasační stížnost však byla žalobcem zaslána dne 16. 11. 2005 Nejvyššímu soudu a teprve tímto soudem byla postoupena Nejvyššímu správnímu soudu ve středu 23. 11. 2005, tedy již po zákonem stanovené lhůtě.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je kasační stížnost podaná ve lhůtě uvedené v ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s. u nepříslušného soudu kasační stížností včasnou jen tehdy, jestliže tento nepříslušný soud ještě ve lhůtě k podání kasační stížnosti tuto kasační stížnost odeslal (předal k poštovní přepravě) příslušnému krajskému soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, což se v daném případě, jak je vyloženo výše, nestalo.

Protože byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu