č. j. 3 Azs 70/2006-35

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobkyně: I. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2005, č. j. 59 Az 4/2005-20,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2005 byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 3. 1. 2005, č. j. OAM-3598/VL-18-03-2004. Citovaným rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. k) zák. č. 325/1999 Sb. Rozsudek krajského soudu byl doručen žalobkyni do vlastních rukou dne 6. 12. 2005.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně kasační stížnost, konkrétní důvody podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. v ní však neuvedla. Žalobkyně navrhla, aby napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu projednání. Zároveň požádala o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a o tlumočníka do ruského nebo ukrajinského jazyka. Svoji kasační stížnost odeslala žalobkyně nesprávně Městskému soudu v Praze, kterému byla doručena dne 14. 12. 2005. Věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě pak byla kasační stížnost Městským soudem v Praze postoupena dne 22. 12. 2005.

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle § 106 odst.4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně. Žalobkyni byl napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě doručen dne 6. 12. 2005, posledním dnem lhůty, kdy mohla žalobkyně kasační stížnost podat ke Krajskému soudu v Ostravě či k Nejvyššímu správnímu soudu byl tedy den 20. 12. 2005. Zákonná lhůta uběhla žalobkyni marně. Odeslání kasační stížnosti na místně nepříslušný soud nepostačuje k zachování lhůty. Soudu příslušnému pak byla kasační stížnost žalobkyně odeslána až dne 22. 12. 2005. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako opožděnou podle ust. § 47 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. Za této situace nerozhodoval již samostatně o žádosti žalobkyně o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti ani o ustanovení zástupce pro řízení. Nejvyšší správní soud také nerozhodl o ustanovení tlumočníka do ruského nebo ukrajinského jazyka, neboť tato potřeba nevyšla v řízení najevo.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 9. srpna 2006

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu