č. j. 3 Azs 477/2004-40

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2004 č. j. OAM-368/VL-19-11-2004 vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 59 Az 44/2004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 10. 2004 č. j. 59 Az 44/2004-23,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í: Kasační stížností podanou osobně u Krajského soudu v Ostravě dne 11. 11. 2004 se žalobce domáhá zrušení rozsudku uvedeného soudu ze dne 1. 10. 2004 č. j. 59 Az 44/2004 -23, kterým byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2004 č. j. OAM-368/VL-19-11-2004 o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné dle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Z předloženého soudního spisu plyne, že citovaný rozsudek krajského soudu, ve kterém byl žalobce řádně poučen o možnosti podat ve lhůtě dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost, byl žalobci doručen ve smyslu § 46 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř. ) ve spojení s § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ) dne 21. 10. 2004.

Podle ustanovení § 46 odst. 4 o. s. ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží na poště a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

V projednávaném případě byl pokus doručovatele o doručení zásilky s rozsudkem krajského soudu žalobci učiněn dne 11. 10. 2004, žalobce nebyl zastižen, proto byla zásilka uložena na poště. Její úložní doba skončila desátým dnem od uložení, tedy dne 21. 10. 2004 a tento den je považován za den doručení rozsudku. zástupce převzal u krajského soudu písemné vyhotovení rozsudku dne 8. 11. 2004.

Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty dle odst. 3 citovaného ustanovení nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.

V daném případě byl dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů den doručení rozsudku, tj. čtvrtek 21. 10. 2004, a posledním dnem dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti tak byl čtvrtek 4. 11. 2004. Kasační stížnost však byla žalobcem podána osobně u Krajského soudu v Ostravě teprve dne 11. 11. 2004.

Zákonnost postupu krajského soudu při doručování rozsudku žalobce v kasační stížnost nezpochybnil. Skutečnost, že si žalobce později (tj. po doručení dle § 46 odst. 4 o. s. ř.) rozsudek vyzvedl u krajského soudu prostřednictvím svého zástupce, nemá na běh lhůty k podání kasační stížnosti žádný vliv.

Protože byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

Brně dne 9. února 2005

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu