č. j. 3 Azs 42/2007-66

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně N. P., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2006, č.j. OAM-860/VL-20-ZA-03-2005, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 56 Az 130/2006, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2006, č. j. 56 Az 130/2006-42,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 18. 4. 2006, č.j. OAM-860/VL-20-ZA-03-2005, žalovaný žalobkyni (dále též stěžovatelka ) neudělil azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů; současně na žalobkyni vztáhl překážku vycestování podle § 91 zákona o azylu. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Včasnou kasační stížností žalobkyně brojí proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2006, č. j. 56 Az 130/2006-42, jímž jí byl pro řízení o této žalobě soudem ustanoven zástupcem Mgr. Zbyněk Stavinoha, advokát se sídlem v Brně.

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu § 104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem přesah vlastních zájmů stěžovatele , který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Namítá-li stěžovatelka jako jedinou stížnostní námitku, že ustanovený zástupce má sídlo v Brně, přičemž žalobkyně bydlí až v T. a nemá peníze na cestu do Brna, pak Nejvyšší správní soud odkazuje na svá rozhodnutí ze dne 8. 9. 2005, č. j. 6 Ads 64/2005-25, www.nssoud.cz, či ze dne 15. 2. 2006, č. j. 3 Ads 88/2005-54, www.nssoud.cz, v němž uvedl, že žádost o ustanovení zástupce není právem na ustanovení konkrétní osoby a v němž se vyjádřil i k tomu, že nelze označit za nesprávný postup soudu, pokud účastníku řízení ustanoví zástupce z advokátů majících sídlo v obvodu tohoto soudu. Kromě toho nelze opomenout fakt, že místo hlášeného pobytu stěžovatelky se nachází v Z. u B. a adresu v T. stěžovatelka uvedla toliko jako adresu pro doručování.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu § 104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. května 2007

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu