č. j. 3 Azs 380/2005-54

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně: O. G., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 3. 2005, č. j. 63 Az 190/2004-19,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen stěžovatelka ) v záhlaví nadepsaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 12. 10. 2004, č. j. OAM-2961/VL-07-11-2004. Citovaným rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb. Stěžovatelka v podané kasační stížnosti obecně namítala nezákonnost rozsudku krajského soudu a vady řízení, které tomuto rozsudku předcházelo, k věci však nic konkrétního neuvedla. Závěrem navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen. Zároveň požádala o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti a o ustanovení právního zástupce ex offo pro toto řízení.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 2005 byla žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítnuta. Následným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2005 pak byla stěžovatelka vyzvána, aby doložila plnou moc advokátu, který jí bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti a aby odstranila označené nedostatky podání. Stěžovatelka byla zároveň poučena o následcích nesplnění výzvy. Uvedené usnesení jí bylo doručeno dne 31. 8. 2005. Na tuto výzvu stěžovatelka v soudem stanovené lhůtě nereagovala a neučinila tak ani do dne rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná, nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky řízení o kasační stížnosti nejsou splněny. Stěžovatelka sama nemá předepsané právnické vzdělání a plnou moc advokátu, který jí bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti ani na výzvu soudu nedoložila. Nedostatek povinného právního zastoupení stěžovatelky je svojí povahou odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však jejím procesním zaviněním nepodařilo odstranit. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. odmítl. Za této situace nerozhodoval již samostatně o žádosti o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3. s. ř. s.).

V Brně dne 12. dubna 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu