3 Azs 30/2012-15

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Rutsche v právní věci žalobce: B. V. Ch., zast. Mgr. Darinou Kučerovou, advokátkou se sídlem v Děčíně, Fügnerova 600/12, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2011, č. j. OAM-194/ZA-ZA14-ZA14-2011, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2012, č. j. 33 Az 1/2012-26,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodn ění:

Žalobce (dále též stěžovatel ) podal kasační stížnost proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Brně (dále též krajský soud ), kterým podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), krajský soud stěžovatelovu žalobu odmítl pro absenci žalobních bodů.

Z obsahu soudního spisu krajského soudu, konkrétně z doručenky do vlastních rukou na čl. 27, Nejvyšší správní soud zjistil, že kasační stížností napadené rozhodnutí krajského soudu si stěžovatel převzal osobně dne 20. března 2012. Téhož dne nabylo toto rozhodnutí právní moci, jak lze vysledovat z jeho doložky právní moci.

Kasační stížnost byla podána k přepravě poštovnímu úřadu České pošty s. p. v Děčíně 1 dne 4. 4. 2012, jak plyne z prezentačního razítka pošty (nálepky) na obálce založené ve spise Nejvyššího správního soudu na čl. 4, v níž byla kasační stížnost uložena. Druhého dne, tedy 5. 4. 2012, byla obálka s kasační stížností doručena na krajský soud, což prokazuje razítko jeho podatelny.

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti, jako je například včasné podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), řádné zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) či absence dalších zákonných důvodů nepřípustnosti (§ 104 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je opožděná.

Dle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle § 40 odst. 2 lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Dle odst. 3 připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Za situace, kdy rozhodnutí krajského soudu bylo žalobci doručeno v úterý 20. března 2012, bylo posledním dnem pro podání kasační stížnosti úterý 3. dubna 2012, neboť úterý 20. března 2012 bylo dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Pokud tedy kasační stížnost byla předána držiteli poštovní licence dne 4. dubna 2012, stalo se tak po uplynutí zákonné lhůty, když soudní řád správní v tomto případě žádnou výjimku nestanoví. Kasační stížnost tedy byla podána opožděně.

Nejvyššímu správnímu soudu tak s ohledem na znění § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona nezbylo, než kasační stížnost usnesením odmítnout. Opožděnost kasační stížnosti představuje nezhojitelný nedostatek, pro který nelze v řízení pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 20. června 2012

JUDr. Petr Průcha předseda senátu