č. j. 3 Azs 206/2006-47

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: D. P., zastoupeného S. o. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2006, č. j. 64 Az 17/2005-22,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2006 byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 19. 1. 2005, č.j. OAM-6/VL-10-HA14-2005. Citovaným rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zák. č. 325/1999 Sb. Uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl žalobci doručen do vlastních rukou dne 25. 4. 2006.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost, kterou doručil dne 9. 5. 2006 Krajskému soudu v Hradci Králové. Místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě pak byla kasační stížnost žalobce odeslána dne 11. 5. 2006.

Při doručování úředních písemností Krajský soud v Ostravě zjistil, že žalobce je na jím uvedené adrese neznámý. Ze zprávy Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha, odboru pátrání a kontroly pobytu pak Krajský soud v Ostravě zjistil, že žalobce je stále hlášen na adrese P. 36, P. Vzhledem k tomu, že žalobce je neznámého pobytu, ustanovil mu Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 21. 6. 2006 opatrovníka pro řízení-S. o. zabývající se emigranty.

Podle § 33 písm. e) zák. č. 325/1999 Sb. ve znění zák. č. 350/2005 Sb. soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky uvedené ve výše cit. ustanovení § 33 písm. e) cit. zákona byly naplněny, řízení o kasační stížnosti proto zastavil. K tomu Nejvyšší správní soud jen pro úplnost podotýká, že současně byly splněny i podmínky pro odmítnutí kasační stížnosti podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť žalobce podal svoji kasační stížnost opožděně. Při souběžném splnění podmínek pro dva různé procesní postupy zvolil Nejvyšší správní soud postup podle zvláštního zákona.

Řízení bylo zastaveno, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 14. března 2007

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu