č. j. 3 Azs 194/2005-53

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně G. T, zast. opatrovnicí J. J., pracovnicí Nejvyššího správního soudu, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 8 Az 118/2003-15 ze dne 27. 4. 2004,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále též stěžovatelka) v záhlaví citovaný rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí ministra vnitra č. j. OAM-2244/AŘ-2001 ze dne 22. 1. 2003, jímž tento zamítl rozklad žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-373/VL-07-P18-2000 ze dne 10. 5. 2001. Rozhodnutím správního orgánu nebyl stěžovatelce k její žádosti udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ). Současně bylo rozhodnuto, že se na ni nevztahují překážky vycestování podle § 91 zákona o azylu. V kasační stížnosti, doplněné na výzvu soudu dne 8. 7. 2004 stěžovatelka napadla rozsudek Městského soudu v Praze v celém rozsahu a navrhla Nejvyššímu správnímu soudu, aby jej zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Zároveň požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jakož i o ustanovení bezplatného právního zástupce. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 8 Az 118/2003-32 ze dne 1. 12. 2004 byl návrh na ustanovení zástupce stěžovatelce zamítnut. Tato zásilka soudem adresovaná na poslední hlášenou adresu stěžovatelky xxx byla uložena na poště dne 18. 3. 2005 a nevyžádána odeslána 4. 4. 2005 zpět. Usnesením ze dne 15. 4. 2005 vyzval soud stěžovatelku, aby si ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení zvolila zástupcem advokáta. Rovněž tato zásilka adresována na tutéž adresu byla dne 9. 5. 2005 vrácena zpět s odůvodněním, že adresát se odstěhoval bez udání adresy. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2005 byl stěžovatelce pro řízení o kasační stížnosti ustanoven opatrovnice, paní J. J., pracovnice Nejvyššího správního soudu.

Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ) soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v daném případě zákon o azylu. Podle jeho ust. § 33 soud řízení brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci.

Posledním hlášeným pobytem stěžovatelky byla výše uvedená adresa v Praze 10. Výzva soudu, aby si stěžovatelka zvolila zástupce z řad advokátů ze dne 15. 4. 2005, zaslaná na tuto adresu, byla dne 9. 5. 2005 vrácena zpět s odůvodněním, že se adresát odstěhoval bez udání adresy. Minimálně od 9. 5. 2005 tak současné místo pobytu stěžovatelky nelze zjistit. Jelikož si stěžovatelka nezvolila zástupce z řad advokátů, brání tato skutečnost zároveň meritornímu rozhodnutí ve věci. Nejvyšší správní soud proto podle ust. § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. a § 33 zákona o azylu řízení o kasační stížnosti stěžovatelky zastavil.

Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá v případě zastavení řízení žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 31. května 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu