č. j. 3 Azs 184/2006-46

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: V. D., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2006, č. j. 60 Az 12/2005-17,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 11. 1. 2005, č.j. OAM-3641/VL-10-12-2004. Uvedeným rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb. Kasační stížnost podal žalobce z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s., tyto však nijak nekonkretizoval. Požádal však o ustanovení bezplatného právního zástupce pro řízení, o tlumočníka do blíže neurčeného jazyka a o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti. Závěrem navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.

Usnesením ze dne 16. 6. 2006 zamítl Krajský soud v Ostravě žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů a zároveň jej vyzval, aby do jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doložil do spisu plnou moc udělenou advokátu, který ho bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti a jeho prostřednictvím doplnil důvody kasační stížnosti podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. Toto usnesení bylo doručeno žalobci na jím udanou adresu náhradním způsobem, za den doručení se považuje podle ust. § 50c odst. 4 o. s. ř., vzhledem k uložení zásilky dne 27. 6. 2006, den 30. 6. 2006. Na uvedenou výzvu žalobce ve stanovené lhůtě nereagoval a neučinil tak ani do dne rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje vysokoškolské právnické vzdělání, které podle zvláštních zákonů je vyžadováno pro výkon advokacie.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky řízení o kasační stížnosti nejsou splněny. Žalobce sám nemá předepsané právnické vzdělání, plnou moc advokátu, který by jej zastupoval v řízení o kasační stížnosti pak ani na výzvu soudu nepředložil. Nedostatek povinného právního zastoupení žalobce je svojí povahou odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však přes výzvu soudu nepodařilo odstranit. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost žalobce podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. odmítl. Nejvyšší správní soud nerozhodoval již o žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, neboť ten s ohledem na ust. § 32 odst. 5 zák. č. 325/1999 Sb. ve znění zákona č. 350/2005 Sb. nastává přímo ze zákona. Nejvyšší správní soud neustanovil žalobci tlumočníka pro řízení o kasační stížnosti, neboť takováto potřeba nevyšla v řízení najevo. Písemný styk s účastníky probíhá v úředním českém jazyce a jednání ve věci nebylo nařizováno.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s .).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 3. ledna 2007

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu