č. j. 3 Azs 17/2007-84

USNES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: V. S., zastoupeného opatrovníkem S. o. z. e. B., M. 16, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Az 134/2004, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2004, č.j. OAM-243/VL-07-04-2004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 2. 2005, č. j. 24 Az 134/2004-29,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále též stěžovatel ) brojí včasně podanou kasační stížností proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále též Krajský soud ), jímž byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 8. 2. 2004, č.j. OAM-243/VL-07-04-2004. Rozhodnutím žalovaného správního orgánu nebyl stěžovateli k jeho žádosti udělen azyl podle ust. § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ). Současně žalovaný rozhodl, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ust. § 91 téhož zákona. Stěžovatel v kasační stížnosti požádal soud o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 8. 2005 návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2006 byla zamítnuta jako nedůvodná kasační stížnost žalobce směřující proti tomuto usnesení. Krajský soud v průběhu doručování výše uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu zjistil, že se stěžovatel nezdržuje na adrese hlášeného pobytu, tudíž pobyt žalobce není znám a podle ust. § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř. ) použitého přiměřeně podle ust. § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen s. ř. s. ) mu ustanovil usnesením ze dne 19. 10. 2006 opatrovníkem S. o. z. e. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 11. 2006. Krajský soud poté usnesením ze dne 13. 12. 2006 vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení založil do soudního spisu plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu ze dne 10. 2. 2005 zastupovat. Současně stěžovatele poučil o tom, že v případě nevyhovění této výzvě Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne. Stěžovatel na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nijak nereagoval, plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti nedoložil a neučinil tak ani později.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel přes výzvu k doložení zastoupení advokátem poté, co Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost směřující proti usnesení Krajského soudu o zamítnutí žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, a navzdory poučení o možných následcích, nepředložil soudu plnou moc udělenou advokátovi; sám přitom nemá vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem-případně vlastní vysokoškolské právnické vzdělání stěžovatele-je přitom podmínkou řízení o kasační stížnosti, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění uvedené podmínky řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s. Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2007

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu