3 Azs 16/2010-88

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: K. S., zastoupený opatrovníkem Organizací pro pomoc uprchlíků, se sídlem Kovářská 4, Praha 9, dále zastoupený Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, Nad Štolou 936/3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2007, č.j. OAM-10-176/LE-C06-C09-2007, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2008, č. j. 3 Az 18/2007-16,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené advokátce stěžovatele Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 2400 Kč. Tato částka bude jmenované vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady právního zastoupení stěžovatele nese stát.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též stěžovatel ) v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 2. 5. 2007, č. j. OAM-10-176/LE-C06-C09-2007. Rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ).

Stěžovatel ve své kasační stížnosti datované dnem 4. 12. 2008 požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Na základě předloženého Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech dospěl Městský soud v Praze k závěru, že stěžovatel splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a ustanovil mu usnesením ze dne 31. 7. 2009, č. j. 3 Az 18/2007-53, pro řízení o kasační stížnosti advokátku. Uvedená písemnost byla stěžovateli zaslána na jím uvedenou adresu pro doručování v kasační stížnosti, tj. V. 20/461, P. Zásilka se však vrátila soudu zpět jako nedoručená, podle sdělení pošty ze dne 6. 8. 2009 byl na uvedené adrese adresát neznámý.

Městský soud v Praze dne 10. 8. 2009 z evidence Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, zjistil, že stěžovatel do 26. 11. 2008 pobýval v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, následné místo pobytu zde nebylo uvedeno. Podle sdělení Policie České republiky, Služby cizinecké policie, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, ze dne 16. 9. 2009 měl stěžovatel ode dne 5. 8. 2009 zajištěno ubytování na adrese P. 810/14, P., u ubytovatele A. M. Na tuto adresu tedy Městský soud v Praze stěžovateli zaslal usnesení o ustanovení zástupce, zásilka však byla soudu dne 30. 9. 2009 vrácena zpět jako nedoručená, přičemž podle sdělení pošty ze dne 29. 9. 2009 byl na uvedené adrese adresát neznámý. Dne 30. 9. 2009 se stěžovatel obrátil na Městský soud v Praze s žádostí o zaslání potvrzení o probíhajícím řízení na jím uvedené faxové číslo, jako místo svého pobytu označil adresu P. 810/14, P. Městský soud v Praze na tuto adresu stěžovateli znovu zaslal předmětné usnesení, zásilka byla dne 5. 10. 2009 vrácena zpět jako nedoručená s tím, že se adresát odstěhoval. Podle sdělení Policie České republiky, Služby cizinecké policie, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, ze dne 4. 11. 2009 stěžovatel při podání žádosti o udělení víza doložil, že bude ubytován na adrese P. 810/14, bytová jednotka č. X, Praha. Vízum za účelem strpění mu bylo uděleno od 4. 10. 2009 do 2. 12. 2009, stěžovatel na cizinecké policii změnu adresy pobytu nenahlásil. Policii ČR není známo, zda se stěžovatel zdržuje na území ČR. Městský soud v Praze opět zaslal usnesení o ustanovení zástupce na uvedenou adresu, zásilka se vrátila dne 20. 11. 2009 zpět, podle sdělení pošty ze dne 12. 11. 2009 se adresát odstěhoval. Městský soud v Praze proto stěžovateli v souladu s ust. § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ) usnesením ze dne 18. 12. 2009, č. j. 3 Az 18/2007-74, ustanovil opatrovníka Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Poté předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v tomto řízení zákon o azylu, který v ust. § 33 písm. b) ukládá soudu řízení zastavit, nelze-li zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

V souzené věci není sporu o tom, že místo pobytu stěžovatele na území České republiky není známé; tuto skutečnost si Nejvyšší správní soud před vydáním svého rozhodnutí ověřil z internetové databáze žalovaného. Vzhledem k tomu, že běžnými procesními postupy ze strany soudu místo pobytu stěžovatele nelze zjistit, Nejvyšší správní soud shledal naplnění podmínek ust. § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu a řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno. Podle ust. § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Ustanovené zástupkyni stěžovatele náleží v souladu s ust. § 11 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), odměna za jeden úkon právní služby učiněný v řízení o kasační stížnosti, tj. převzetí a přípravu zastoupení, ve výši 2100 Kč, a dále náhrada hotových výdajů ve výši paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky, celkem tedy 2400 Kč. Uvedená částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Náklady právního zastoupení stěžovatele nese dle ust. § 60 odst. 4 s. ř. s. stát.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 5. května 2010

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu