č. j. 3 Azs 148/2006-65

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobců: a) M. A., b) nezl. A. M., žalobce b) zastoupen žalobkyní a) jako zákonnou zástupkyní, oba právně zastoupeni Mgr. Zbyňkem Stavinohou, advokátem se sídlem Brno, Joštova 4, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 63 Az 12/2005, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2005 č.j. OAM-3692/VL-11-HA14-2004, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2006 č. j. 63 Az 12/2005-33,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobci (dále i stěžovatelé ) brojí včasně podanou kasační stížností proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2006 č. j. 63 Az 12/2005-33, kterým byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2005 č.j. OAM-3692/VL-11-HA14-2004 o zamítnutí žádosti žalobců o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ).

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu ustanovení § 104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen s. ř. s. ) zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem přesah vlastních zájmů stěžovatele , který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ode dne 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006 č. j. 1 Azs 13/2006-39, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.

V podané kasační stížnosti stěžovatelé argumentují důvodem dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatelé nesouhlasí s názorem žalovaného a krajského soudu o tom, že skutkový stav věci odůvodňoval použití ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu, neboť mají za to, že důvody, které v průběhu správního řízení uvedli, jsou podřaditelné pod důvody pro udělení azylu z humanitárních důvodů dle ustanovení § 14 zákona o azylu. Nejvyšší správní soud k citované námitce konstatuje, že v případě zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné, není vůbec zkoumána možnost udělení humanitárního azylu dle § 14 zákona o azylu, a že obdobnými či totožnými námitkami se Nejvyšší správní soud zabýval již v řadě svých rozhodnutí, namátkou lze uvést například rozsudek ze dne 16. 11. 2005 č. j. 3 Azs 414/2004-45, www.nssoud.cz, nebo rozsudek ze dne 14. 6. 2006 č. j. 3 Azs 208/2005-50, www.nssoud.cz.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení § 104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2007

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu