3 As 8/2010-210

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: T-Mobile Czech Republic a.s., se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4, zastoupen JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem Vinohradská 30, Praha 2, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem Vinohradská 167, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4. 6. 2007 čj. 5137/2005/603-XIII.vyř., o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2009 č. j. 7 Ca 191/2007-186,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Osoba zúčastněná na řízení (dále též stěžovatelka ) podala včas kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2009 č. j. 7 Ca 291/2007-186, jímž byla vyslovena nicotnost rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4. 6. 2007 čj. 5137/2005/603-XIII.vyř. (dále jen napadené správní rozhodnutí ) a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Skutkový i právní stav je účastníkům řízení i osobě zúčastněné na řízení znám a proto s ohledem na rozsah a důvody kasační stížnosti lze věc rekapitulovat takto:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 10. 2008 č. j. 7 Ca 191/2007-123 odmítl podle § 70 písm. a), § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ) jako nepřípustnou žalobu, kterou žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí. Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 7. 2009 č. j. 3 As 1/2009-171 toto usnesení Městského soudu v Praze zrušil a vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší správní soud závazný právní názor, že napadené správní rozhodnutí je rozhodnutím nicotným a tento právní názor podrobně odůvodnil.

Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne 29. 10. 2009 č. j. 7 Ca 191/2007-189 vyslovil nicotnost napadeného správního rozhodnutí.

Kasační stížnost proti tomuto rozsudku stěžovatelka odůvodnila takto:

Stěžovatelka tímto vznáší podle § 104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. námitku, že se Městský soud v Praze neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Z rozhodnutí Městského soudu v Praze a především z odůvodnění tohoto rozhodnutí nelze jednoznačně identifikovat, v které části Městský soud v Praze vyslovoval svůj vlastní právní názor a v které části pouze citoval rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Z odůvodnění rozhodnutí Městského soudu v Praze proto nelze identifikovat důvody, pro které Městský soud v Praze vydal napadené rozhodnutí, a ze stejného důvodu není možné srovnat, nakolik se Městský soud v Praze při vydání napadeného rozhodnutí řídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti argumentoval tím, že kasační stížnost směřuje proti důvodům rozsudku Městského soudu v Praze a proto je nepřípustná. Navrhl odmítnutí, popř. zamítnutí kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost jako nepřípustnou z těchto důvodů:

Nejvyšší správní soud vyslovil závazný právní názor, že napadené správní rozhodnutí je nicotné a uložil Městskému soudu v Praze, aby tuto nicotnost vyslovil. Městský soud se tímto závazným právním názorem řídil a rozsudkem vyslovil nicotnost rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4. 6. 2007 čj. 5137/2005/603-XIII.vyř.

Podle § 104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížností je napadeno pouze odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze, protože stěžovatelka výslovně výrok rozsudku nenapadá, navíc tento výrok, jak je shora uvedeno, je zcela v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. Podle § 104 odst. 2 s. ř. s. je kasační stížnost, která směřuje jen proti důvodům rozhodnutí soudu, nepřípustná.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (kasační stížnost) odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. dubna 2010

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu