3 As 61/2012-31

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Česká pošta, s. p., se sídlem Politických vězňů 909/4, Praha 1, o přezkoumání oznámení a poučení žalované z období od 23. 9. 2011 do 8. 11. 2011, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2012, č. j. 8 A 18/2012-17,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Účastníci n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) podal kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen městský soud ), jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti oznámení a poučení žalované z období od 23. 9. 2011 do 8. 11. 2011.

Nejvyšší správní soud po předložení kasační stížnosti městským soudem zjistil, že stěžovatel při podání kasační stížnosti neuhradil soudní poplatek ve výši 5.000 Kč [položka č. 19 sazebníku soudních poplatků-přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích )] a dále, že není zastoupen advokátem, jak mu ukládá § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ). Nejvyšší správní soud proto stěžovatele vyzval usnesením ze dne 9. 5. 2012, č. j.-3 k uhrazení soudního poplatku ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. V poučení citovaného usnesení bylo uvedeno, že pokud nebude poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud zastaví řízení ve smyslu ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Druhým výrokem tohoto usnesení bylo stěžovateli uloženo, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení předložil Nejvyššímu správnímu soudu plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno do vlastních rukou dne 21. 5. 2012.

Stěžovatel na výše uvedené usnesení reagoval podáním ze dne 28. 5. 2012, v němž požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků za kasační stížnost. Jako důvod uvedl naprostý nedostatek prostředků, což doložil na aktuálním čestném prohlášení na rubu podání. Stěžovatel zdůraznil, že způsob doložení poměrů není v nesouladu s procesním řádem a koresponduje i s judikáty Nejvyššího správního soudu

(jako příklad uvedl rozhodnutí tohoto soudu specifikované pouze jako 2 As 74/10 ). Dále uvedl, že osvědčením orgánu státní správy své sociální poměry nedokládá z toho důvodu, že tento orgán je doposud k jeho žádosti o vydání takového osvědčení nečinný.

Čestné prohlášení zaslané stěžovatelem ve výše uvedeném podání ze dne 28. 5. 2012, které mělo dle stěžovatele dostatečně dokládat jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry, nelze považovat za potvrzení, které by skutečně dostatečně prokazovalo osobní, majetkové a výdělkové poměry stěžovatele v takové míře a v takovém stupni konkrétnosti, aby bylo možné na jeho základě rozhodnout o tom, zda stěžovatel splňuje předpoklady k osvobození od soudních poplatků či nikoliv. Za údaje uvedené v čestném prohlášení týkající se majetkových a výdělkových poměrů stěžovatele lze považovat pouze následující informace: výše peněžních závazků stěžovatele údajně dosahuje tisíců , stěžovatel pobírá blíže nespecifikované příspěvky dle zákona 111/06 ve znění 366/11 Sb. , stěžovatel se nachází v polonájemním vztahu a důvod jeho nevýdělečné činnosti je plná invalidita. Výše uvedené informace však nelze považovat za dostatečně konkrétní a vyčerpávající, aby soud na jejich základě mohl rozhodnout o tom, zda stěžovatel splňuje předpoklady k osvobození od soudních poplatků.

Nejvyšší správní soud proto stěžovatele opakovaně vyzval přípisem ze dne 12. 6. 2012, aby své osobní, majetkové a výdělkové poměry doložil na vyplněném Potvrzení, které bylo k tomuto přípisu přiloženo, a to do 15 dnů od jeho doručení. Stěžovatel byl výslovně poučen, že pokud výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví a své osobní, majetkové a výdělkové poměry vyplněním Potvrzení nedoloží, bude jeho žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce zamítnuta. Výzva byla stěžovateli doručena dne 22. 6. 2012 vyzvednutím uložené zásilky na poště.

V odpověď na výše uvedenou výzvu stěžovatel soudu zaslal podání ze dne 28. 6. 2012, v němž uvedl, že výzvám adresovaného soudu nerozumí, i proto požádal o ustanovení zástupce.

Stěžovatel ve stanovené lhůtě vyplněné Potvrzení nedoložil. Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 18. 7. 2012, č. j.-20, stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti zamítl. Výrokem II. tohoto usnesení zároveň stěžovateli uložil povinnost uhradit do 3 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč a výrokem III. tohoto usnesení stěžovatele současně vyzval, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel byl poučen, že pokud nesplní povinnost stanovenou výrokem II. tohoto usnesení, soud řízení o kasační stížnosti na základě § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s. zastaví. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 30. 7. 2012 do vlastních rukou.

Ani v této souvislosti však stěžovatel soudní poplatek neuhradil, a ve spojení s jeho nedbalým předchozím přístupem ke stanoveným procesním povinnostem je tak otázkou, zda má na svých původních podáních, kdy takto činí ve vztahu k Nejvyššímu správnímu soudu vědomě opakovaně, ještě vůbec zájem, jaký vlastně sleduje účel, a zda jeho přístup již nepředstavuje prosté obstrukce a znevažování soudu. Obecně platí, že k projednání věci soudem musí podatel již ve svém vlastním zájmu soudu poskytovat předepisovanou součinnost. Pokud tak však ani přes řádné výzvy a poučení soudu opakovaně nečiní, neopodstatněně zatěžuje soud a sám maří průběh řízení, jehož se původně dovolával.

Nejvyšší správní soud zjistil, že do dnešního dne nebyl soudní poplatek za kasační stížnost stěžovatelem zaplacen, ačkoliv lhůta k jeho uhrazení skončila 2. 8. 2012 (§ 40 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Stěžovatel taktéž do dnešního dne nepředložil soudu plnou moc udělenou advokátu pro zastupování v řízení o kasační stížnosti.

Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Toto ustanovení se užije na základě ustanovení § 120 v řízení o kasační stížnosti obdobně.

Nejvyšší správní soud shledal, že v řízení o kasační stížnosti proti napadenému usnesení městského soudu nemůže být dále pokračováno pro nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě, a proto rozhodl o zastavení tohoto řízení, jak je ve výroku uvedeno.

Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Proto Nejvyšší správní soud nepřiznal náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. září 2012

JUDr. Petr Průcha předseda senátu