3 As 246/2017-18

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobce T. R., proti žalovanému předsedovi Obvodního soudu pro Prahu 8, se sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10, o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2017, č. j. 10 A 127/2017-15,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se před Městským soudem v Praze (dále jen městský soud ) domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu, který spatřuje v rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 8 na rok 2015. Usnesením ze dne 24. 7. 2017, č. j. 10 A 127/2017-15, městský soud žalobu odmítl (výrok I.), nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok II.), zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok III.) a konečně žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Proti tomuto usnesení podal žalobce svým charakteristickým způsobem formulářovou a jinak bezobsažnou kasační stížnost, jejíž úroveň zdůraznil vulgarismy v podání ze dne 9. 6. 2017. Jako vždy požádal o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků.

Nejvyšší správní soud vyhodnocuje okolnosti, za nichž stěžovatel podává u soudů návrhy na zahájení řízení a kasační stížnosti, jako projev svévolného a účelového uplatňování práva (viz k tomu usnesení ze dne 21. 6. 2017, č. j. 3 As 171/2017-8, ve vztahu k výroku II. a III. obdobně rozsudek ze dne 8. 3. 2012, č. j. 2 As 45/2012-11, všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Stěžovatel svá práva uplatňuje zjevně šikanózním způsobem a nesoudí se veden snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu (k tomu obdobně rozsudek ze dne 7. 6. 2012, č. j. 2 As 82/2012-13). V evidenci zdejšího soudu jsou vedeny ke dni doručení kasační stížnosti stovky spisů, kde žalobce vystupuje v pozici stěžovatele, respektive navrhovatele. Z evidence zdejšího soudu je dále patrné, že množství žalobcem vedených sporů se v průběhu času zvyšuje. Pouhá skutečnost, že žalobce vede množství sporů, přirozeně sama o sobě neznamená, že by jeho žádostem nebylo možné vyhovět. Rozhodující je sériovost a stereotypnost vedených sporů, postrádající jakoukoli relevantní argumentaci, spojená s opakováním obdobných či zcela identických a bezobsažných tvrzení, jako je tomu ve výše popsané formulářové podobě.

Nejvyšší správní soud nevyzval žalobce k odstranění vad kasační stížnosti ani k provedení standardních procesních úkonů, tedy k předložení plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, protože při předběžném posouzení zjistil, že v posuzovaném případě je žalobce opět veden snahou vést spor pro spor a ve vztahu k napadenému usnesení krajského soudu žádnou argumentaci neuvádí. V takovém případě výzvy vůči žalobci neplní svůj účel a nevedou k řádné procesní přípravě řízení. Tyto výzvy naopak multiplikují žalobcova podání, zásadně prodlužují řízení o kasační stížnosti a pro výsledek řízení nemají žádný smysl.

Ze shora uvedené rekapitulace je patrné, že kasační stížnost stěžovatele se opírá pouze o jiné důvody, než jsou důvody předpokládané § 103 odst. 1 s. ř. s., a jedná se tedy o kasační stížnost nepřípustnou podle § 104 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto stěžovatelovu kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s.

Podle § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. srpna 2017

Mgr. Radovan Havelec předseda senátu