3 As 142/2017-78

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: T. R., proti žalovanému: předseda Obvodního soudu pro Prahu 2, se sídlem Francouzská 808/19, Praha 2, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2017, č. j. 5 A 54/2017-9,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 15. 5. 2017 kasační stížnost žalobce (dále jen stěžovatel ) proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla odmítnuta jeho žaloba v řízení na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Stěžovatel v kasační stížnosti rovněž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

[2] Uvedené návrhy Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 2. 6. 2017, č. j.-20, zamítl, neboť dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost zjevně nemůže být úspěšná; soud zároveň stěžovatele vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ve lhůtě jednoho týdne od doručení usnesení. Součástí usnesení bylo též řádné poučení o následcích, které nastoupí, nebude-li výzvám vyhověno.

[3] Usnesení bylo stěžovateli doručeno vložením do jeho domovní schránky dne 20. 6. 2017 (viz doručenka připojená k usnesení). Lhůta jednoho týdne určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet dne 21. 6. 2017 a uplynula dne 27. 6. 2017 [srov. pravidla o počítání lhůt obsažená v § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. )]. Stěžovatel nicméně soudní poplatek do dnešního dne nezaplatil.

[4] Podle § 47 písm. c) s. ř. s., [s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

[5] Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen zákon o soudních poplatcích ), [n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání

nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

[6] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

[7] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že nenechal bez povšimnutí podání stěžovatele ze dne 22. 6. 2017, v němž stěžovatel kromě označování soudců řadou vulgárních výrazů opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci s odkazem na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2017, č. j. 2 As 182/2017-28, kterým mu bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno (resp. mu byl ustanoven zástupce). Zdejší soud nicméně neshledal důvod o opakované žádosti rozhodnout samostatným usnesením. Byť obecně platí, že o žádosti o osvobození od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku (resp. o ustanovení zástupce) v rámci jednoho řízení je proto soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti (viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008-65, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015-12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014-32, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17).

[8] V podání ze dne 22. 6. 2017 stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly nové posouzení. Za takovou skutečnost nelze považovat odkaz na přiznání osvobození od soudních poplatků v jiném řízení za situace, kdy důvodem zamítnutí předchozí žádosti stěžovatele byla zjevná neúspěšnost nyní předložené kasační stížnosti ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. Posouzení zjevné neúspěšnosti se vztahuje vždy ke konkrétnímu návrhu. Přiznání osvobození a ustanovení zástupce v jiné věci, kterou soud jako zjevně neúspěšný návrh neposoudil, nemůže mít na nyní projednávanou věc žádný vliv.

[9] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne13. července 2017

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu