č. j. 3 As 14/2007-32

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: I. M., proti žalovaným: 1) Magistrát města Ostravy, se sídlem Prokešovo nám. 8, Ostrava, 2) Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, o žalobě na nesprávný úřední postup a odškodnění, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2006 č. j. 22 Ca 187/2006-9,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce podal včas kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2006 č. j. 22 Ca 187/2006-9, jímž byla odmítnuta jeho žaloba a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že žalobce se domáhal v souvislosti s nesprávným úředním postupem žalovaných náhrady škody ve výši 20 300 000 Kč od každého z nich. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ) rozhodují soudy ve správním soudnictví o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, dále rozhodují o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a kompetenčních žalobách. Správní rozhodnutí, v souvislosti s nímž podal žalobce shora uvedenou žalobu, bylo Krajským soudem v Ostravě přezkoumáno. Pokud se však žalobce domáhá náhrady škody, kterou mu žalovaní svým úředním postupem způsobili, jedná se o právní věc, která vyplývá z občanskoprávních vztahů a žaloba je podle ust. § 68 písm. b) s. ř. s. nepřípustná. Proto krajský soud podle ust. § 46 odst. 2 s. ř. s. žalobu odmítl a žalobce poučil, že může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat ve věci žalobu k Okresnímu soudu v Ostravě; účinky procesních úkonů učiněných v dosavadním řízení u soudu zůstávají zachovány.

Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 4. 2006 č. j. 22 Ca 81/2006-42 vyplývá, že v právní věci téhož žalobce proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, ve věci pořádkové pokuty, byla zamítnuta žaloba žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 17. 3. 2005 čj. DSH/2549/05, rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a dále o tom, že žaloby na nesprávný úřední postup a odškodnění žalobce vůči Magistrátu města Ostravy a vůči Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se vylučují k samostatnému projednání.

V kasační stížnosti žalobce uvedl, že spatřuje rozpor mezi tím, že krajský soud rozhodl o vyloučení věci k samostatnému projednání a tím, že nyní rozhodl o odmítnutí žaloby. Žalobce si není zcela jist, zda o jeho žalobě se musí jednat v řízení podle občanského soudního řádu, domnívá se, že se jí lze zabývat i podle soudního řádu správního. Žalobce uvádí, že nepodával žalobu k správnímu soudu, ale ke Krajskému soudu v Ostravě a domáhá se zrušení napadeného usnesení.

Usnesením ze dne 24. 10. 2006 č. j. 22 Ca 187/2006-14 soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení odstranil vadu kasační stížnosti, a to tak, že uvede, kdo jej bude v řízení o kasační stížnosti zastupovat. Nebude-li plná moc udělená advokátovi zaslána krajskému soudu ve stanovené lhůtě, bude kasační stížnost odmítnuta. V odůvodnění krajský soud poukázal na ust. § 105 odst. 2 s. ř. s. o povinném zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti a poučil žalobce rovněž o možnosti žádat o ustanovení bezplatného zástupce ve smyslu ust. § 35 odst. 8 s. ř. s.

K této výzvě žalobce sdělil: K výzvě, ať předám své základní lidské právo nějakému advokátovi, sděluji: odmítám předat plnou moc a tím se zbavit svého práva na spravedlivý a přiměřeně dlouhý soud.

Nejvyšší správní soud posoudil věc takto:

Podle ust. § 105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Nedostatek zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti je odstranitelným nedostatkem podmínek řízení ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Krajský soud se pokusil tento nedostatek odstranit, žalobce však odmítl být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Tím se tento nedostatek podmínky řízení stal neodstranitelným.

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh (kasační stížnost), jestliže mj. nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn.

Nejvyšší správní soud proto podle shora uvedeného ustanovení kasační stížnost odmítl.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 3 s. ř. s.; podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení byl-li návrh (kasační stížnost) odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. března 2007

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu