3 Ao 7/2011-48

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci navrhovatelů: a) Liga lidských práv, se sídlem Burešova 615/6, Brno, b) M. S., oba zastoupeni Mgr. Robertem Cholenským, advokátem se sídlem Bolzanova 5, Brno, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, Palackého nám. 375/4, Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy vydaných odpůrcem:

-o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67936/2010-2/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 17. 12. 2010, č.j. 75206/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 23. 2. 2010, č.j. 10816/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 22. 1. 2010, č.j. 4074/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 23. 2. 2010, č.j. 10801/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 26. 5. 2010, č.j. 25991/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 14. 9. 2010, č.j. 53198/2009/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 3. 5. 2010, č.j 25227/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 3. 5. 2010, č.j. 25475/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 1. 4. 2011, č.j. 26754/2011/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 12. 8. 2010, č.j. 46397/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 11. 8. 2010, č.j. 45772/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 16. 11. 2010, č.j. 65315/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 16. 11. 2010, č.j. 65293/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 7. 10. 2010, č.j. 57841/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 21. 6. 2011, č.j. 46749/2011/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 22. 6. 2011, č.j. 46746/2011/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 22. 6. 2011, č.j. 46748/2011/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 18. 11. 2010, č.j. 65811/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 18. 11. 2010, č.j. 65318/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-7/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-9/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-4/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 12. 2010, č.j. 67844/2010-2/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67936/2010-3/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 10. 12. 2010, č.j. 72147/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 13. 12. 2010, č.j. 72162/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 13. 12. 2010, č.j. 72617/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-5/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-8/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 13. 12. 2010, č.j. 72637/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 13. 12. 2010, č.j. 72643/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 15. 12. 2010, č.j. 72698/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-3/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 23. 2. 2010, č.j. 10801/2010/OVZ

takto:

I. Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67936/2010-2/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 17. 12. 2010, č.j. 75206/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 23. 2. 2010, č.j. 10816/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 22. 1. 2010, č.j. 4074/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 23. 2. 2010, č.j. 10801/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 26. 5. 2010, č.j. 25991/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 14. 9. 2010, č.j. 53198/2009/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 3. 5. 2010, č.j 25227/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 3. 5. 2010, č.j. 25475/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 1. 4. 2011, č.j. 26754/2011/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 12. 8. 2010, č.j. 46397/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 11. 8. 2010, č.j. 45772/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 16. 11. 2010, č.j. 65315/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 16. 11. 2010, č.j. 65293/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 7. 10. 2010, č.j. 57841/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 21. 6. 2011, č.j. 46749/2011/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 22. 6. 2011, č.j. 46746/2011/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 22. 6. 2011, č.j. 46748/2011/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 18. 11. 2010, č.j. 65811/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 18. 11. 2010, č.j. 65318/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-7/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-9/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 12. 2010, č.j. 67844/2010-2/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67936/2010-3/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 10. 12. 2010, č.j. 72147/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 13. 12. 2010, č.j. 72162/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 13. 12. 2010, č.j. 72617/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-5/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-8/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 13. 12. 2010, č.j. 72637/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 13. 12. 2010, č.j. 72643/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 15. 12. 2010, č.j. 72698/2010/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-3/OVZ -o schválení vakcinační akce ze dne 23. 2. 2010, č.j. 10801/2010/OVZ

se zastavuje.

II. Návrh na zrušení opatření obecné povahy ze dne 30. 11. 2010. č. j. 67844/2010-4/OVZ se odmítá.

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Navrhovatelům b u d e v r á c e n zaplacený soudní poplatek ve výši 10 000 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení k rukám jejich zástupce advokáta Mgr. Roberta Cholenského.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 18. 11. 2011 napadli navrhovatelé č. 1 a 2 odpůrcem schválené vakcinační akce specifikované ve výroku č. I. a II. tohoto usnesení, neboť jsou přesvědčení, že se jedná o opatření obecné povahy. Konkrétně namítali, že při jejich vydání nebyl dodržen stanovený postup, a proto jsou zde dány důvody pro jejich zrušení. V odůvodnění svého návrhu uvedli, že pojem vakcinační akce není v právních předpisech blíže vymezen, avšak podle jejich názoru schválené vakcinační akce odpovídají definici uvedené v § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. K tomu navrhovatelé poukázali rovněž na nález Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2008, č.j. Pl. ÚS 14/07, podle něhož je třeba k posouzení toho, zda je určitý správní akt opatřením obecné povahy, přistupovat materiálně, tedy zda tento naplňuje oba pojmové znaky opatření obecné povahy (tj. konkrétnost předmětu a obecnost adresátů). Není přitom rozhodující, zda je daný akt za opatření obecné povahy v obecně závazných právních předpisech výslovně označen. Navrhovatelé poukázali především na znění § 5a odst. 2 písm. b) zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje tzv. generální zákaz reklamy na humánní léčivé přípravky vázané na lékařský předpis zaměřené na veřejnost, který je v Evropě všeobecně respektován a který vychází z přesvědčení, že u humánních léčivých přípravků vázaných pouze na lékařský předpis je zapotřebí v procesu rozhodování o podání humánního léčivého přípravku zachovat indikační aktivitu lékaře-odborníka, který má za úkol posoudit mnohdy jen obtížně vyhodnotitelnou shodu indikací jednotlivých přípravků s konkrétní zdravotní situací pacienta. Zákaz reklamy humánních léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis je tedy veden zájmem ochrany zdraví spotřebitele (pacienta). Pro srovnání navrhovatelé odkázali také na srovnatelné instituty v Rakousku a v Německu. K právní úpravě vakcinačních akcí a jejich schvalování v České republice navrhovatelé uvedli, že odpůrce schvaluje vakcinační akce u všech očkovacích látek, které jsou řádně registrovány a u kterých bylo požádáno o schválení. Vakcinační akce je tedy schválena na žádost a z důvodu zájmu jejího výrobce, který pak na jejím základě zahájí vůči veřejnosti více či méně jednostrannou a manipulativní reklamní kampaň. Pojetí vakcinačních akcí odpůrce, které se vztahuje na konkrétní obchodní název vakcíny, a nikoliv na konkrétní onemocnění, jde proti smyslu vakcinační akce. V zájmu ochrany práv spotřebitele přitom je, aby byla obecně reklama na vakcíny, jakožto humánní léčivé přípravky vázané lékařským předpisem vůči veřejnosti zakázána a konkrétnímu pacientovi se dostane nabídka vakcinace a konzultace volby konkrétní vakcíny výhradně ze strany jeho ošetřujícího lékaře po posouzení přínosu u daného pacienta. Výjimkou jsou vakcinační akce, kdy po odborném zhodnocení naléhavé zdravotní potřeby vymezené části populace na vymezeném území ve vymezeném čase dojde ke kampani-vakcinační akci za účelem takto cílené, objektivní a vyvážené informovanosti veřejnosti o zdravotním riziku a o možnosti očkování, přičemž volba konkrétní vakcíny by měla být až na osobní konzultaci mezi pacientem a lékařem.

Stran své aktivní legitimace navrhovatelé uvedli, že se cítí zkráceni na svých právech a splňují tak podmínku aktivní legitimace uvedenou v § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ). Navrhovatel č. 1 je právnickou osobou, která svou činností sleduje ochranu základních práv a zájmů pacientů a spotřebitelů v České republice a předmětem jeho činnosti je rovněž účast ve správních a jiných řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy spotřebitele. Navrhovatelka č. 2 je občankou České republiky a zároveň matkou nezletilých dětí, a je tedy spotřebitelkou a zároveň zákonnou zástupkyní svých dětí, proti nimž reklama na vakcíny přímo směřuje. Navrhovatelka č. 2 je tak dotčena na svém právu na zdraví. Z uvedených důvodů navrhovatelé uzavřeli, že specifikovaná opatření obecné povahy nesplnila procesní požadavky na své vydání, především jejich návrh nebyl doručen veřejnou vyhláškou, nebyla zveřejněna po dobu 15 dnů, dotčené osoby neměly možnost podávat námitky a připomínky a konečně vydaná opatření obecné povahy nebyla oznámena veřejnou vyhláškou. Proto navrhli jejich zrušení pro nezákonnost a požádali o přiznání náhrady nákladů řízení.

Na základě výzvy Nejvyššího správního soudu k zaplacení soudního poplatku v celkové výši 180 000 Kč za každého navrhovatele vzali navrhovatelé v podání ze dne 6. 12. 2011 doručeném zdejšímu soudu dne 7. 12. 2011 svůj návrh zpět ve vztahu ke všem napadeným aktům odpůrce, s výjimkou návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 30. 11. 2010, č. j. 67844/2010-4/OVZ.

Podáním ze dne 7. 12. 2011 doručeným zdejšímu soudu dne 8. 12. 2011 doplnili navrhovatelé svůj návrh ve vztahu k tvrzenému opatření obecné povahy o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-4/OVZ o následující argumentaci. Uvedli, že aktivní legitimace navrhovatele č. 1 je opřena o § 25 zákona č. 634/1992, o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví aktivní legitimaci občanského sdružení, jež má oprávněný zájem na ochraně spotřebitele, k podání návrhu na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů. Pokud se napadená opatření obecné povahy dotýkají spotřebitelů, pak se nutně nezákonnost očkovací akce týká i navrhovatele č. 1. Navrhovatelka č. 2 je aktivně legitimována, neboť se jí dotýká všudypřítomná a manipulativní reklama v rozporu s generálním zákazem reklamy na humánní léčivé přípravky na předpis. Navrhovatelka č. 2 dále tvrdí, že bylo zasaženo do jejího práva na soukromí, neboť je takovou nevyžádanou reklamou obtěžována, a dále do práva na ochranu rodinného života, neboť zde jde o zdraví jejích dětí.

Napadené stanovisko o schválení vakcinační akce ze dne 30. 11. 2010. č.j. 67844/2010-4/OVZ bylo vydáno na očkovací látku proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím s názvem Priorix-Tetra v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011. Podle výroku tohoto stanoviska je vakcinační akce na tuto očkovací látku vhodná. V odůvodnění je uvedeno, že na základě žádosti společnosti GlaxoSmithKline, s.r.o., se sídlem na Pankráci 17/1685, 140/21, Praha 4 o schválení vakcinační akce na očkovací látku Priorix Tetra v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011. Odpůrce posoudil žádost z pohledu zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví pouze z toho hlediska, zda je realizace vakcinační akce z odborného hlediska vhodná. Odpůrce konstatoval, že provedením očkování očkovací látkou Priorix-Tetra vytvoří imunitní systém očkovaného dítěte protilátky, které dítě ochrání před onemocnění způsobenými viry spalniček, příušnic, zarděnek a planých neštovic, a z toho důvodu je považováno za vhodné. Předmětem schválení je pouze vhodnost realizace vakcinační akce z hlediska odborného, nikoliv obsah vakcinační akce jako takový. Stanovisko o schválení nenahrazuje souhlasy ani kontrolní činnost jiných správních úřadů.

Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 2. 12. 2011, č.j. 77014/2011 uvedl, že vakcinační akce jsou povolený způsob reklamy vakcín jako jednoho z druhů humánních léčivých přípravků. Vakcinační akce jsou reklamou na humánní léčivé přípravky zaměřenou na širokou veřejnost. K povaze samotných vakcinačních akcí odpůrce uvedl, že zákon o regulaci reklamy obsahuje pouze hmotněprávní ustanovení, podle něhož lze připustit reklamu zaměřenou na širokou veřejnost pro humánní léčivé přípravky, které jsou vázány na lékařský předpis, jde-li o vakcinační akci schválenou odpůrcem. Současně však tento zákon v části upravující státní správu nesvěřuje odpůrci oprávnění takové akce schvalovat. Odpůrce tak pouze vydává odborné stanovisko, zda je vakcinační akce z odborného hlediska vhodná. K právnímu názoru navrhovatelů odpůrce uvedl, že taková právní kvalifikace nemá oporu v zákoně, neboť pro vydání opatření obecné povahy chybí zákonná opora. Z materiálního hlediska pak schází úplně závaznost a vymahatelnost schválení vakcinační akce, neboť jde o reklamu zaměřenou na veřejnost. Schválení vakcinační akce tedy nemá ani jeden ze znaků opatření obecné povahy. K další argumentaci navrhovatelů odpůrce uvedl, že každé očkování je prováděno s ohledem na zdravotní stav pacienta. Argumenty navrhovatelů opřené o směrnice (EU) č. 83/2001 a zahraničními právními úpravami (Rakousko, Německo) odpůrce vyhodnotil jako irelevantní. Z uvedených důvodů navrhl zamítnutí návrhu.

Nejvyšší správní soud se nejprve vypořádal s procesní situací, kdy navrhovatelé vzali zpět návrh na zrušení všech napadených aktů odpůrce, s výjimkou návrhu na zrušení tvrzeného opatření obecné povahy ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-4/OVZ.

Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí. Podle ustanovení § 120 s. ř. s. platí, že není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelé vzali ve vzájemné shodě prostřednictvím svého zástupce návrh na zrušení všech aktů odpůrce uvedených ve výroku I. tohoto usnesení zpět, Nejvyšší správní soud v této části návrhu řízení zastavil.

Co se týká zbývajícího návrhu na zrušení tvrzeného opatření obecné povahy ze dne 30. 11. 2010, č.j. 67844/2010-4/OVZ, na očkovací látku proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím s názvem Priorix-Tetra v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že k projednání takového návrhu nejsou splněny podmínky řízení, neboť tento napadený akt odpůrce nepředstavuje opatření obecné povahy (výrok II. tohoto usnesení). K tomuto závěru dovedly Nejvyšší správní soud následující úvahy.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Podle ustanovení § 101a odst. 1 s. ř. s. návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

Podle ustanovení § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu podle této části postupují správní orgány tehdy, kdy jim zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím. Judikatura Nejvyššího správního soudu vyložila v návaznosti na judikaturu Ústavního soudu pojem opatření obecné povahy blíže. V prvé řadě se Nejvyšší správní soud vyslovil v rozsudku ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. 1 Ao 1/2005, opatření obecné povahy je správním aktem s konkrétně určeným předmětem (vztahuje se tedy k určité konkrétní situaci) a s obecně vymezeným okruhem adresátů. Je-li určitý akt pouze formálně označen jako opatření obecné povahy, avšak z materiálního hlediska nesplňuje jeho pojmové znaky (konkrétnost předmětu, obecnost adresátů), Nejvyšší správní soud jej k námitce navrhovatele zruší (§ 101d odst. 2 s. ř. s.). Při posuzování toho, zda návrhem napadený akt je opatřením obecné povahy, je třeba vycházet z toho, zda jsou naplněny všechny pojmové znaky tohoto institutu (konkrétnost předmětu, obecnost okruhu jeho adresátů), viz k tomu blíže nález IV. ÚS 1639/2007 ze dne 16. 6. 2010.

Podle ustanovení § 5a odst. 1 zákona o regulaci reklamy platí, že předmětem reklamy určené široké veřejnosti mohou být humánní léčivé přípravky, které jsou podle svého složení a účelu uzpůsobeny a koncipovány tak, že mohou být použity bez stanovení diagnózy, předpisu nebo léčení praktickým lékařem, popřípadě na radu lékárníka. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být a) humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis, b) humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky. Toto ustanovení odstavce 2 se však podle odst. 3 nevztahuje na humánní léčivé přípravky použité v rámci vakcinační akce schválené Ministerstvem zdravotnictví. Dále citovaný § 5a odst. 5 až 8 uvádí podrobné náležitosti, které musí reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost splňovat. Jak uvádí kompetenční ustanovení § 80 písm. l zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo zdravotnictví sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci; stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví.

Citovaná právní úprava tedy výslovně nepočítá s tím, že by odpůrce ve věci schválení vakcinační akce, která je skutečně záležitostí pouze marketingovou (tzn. reklamní) měl vydávat opatření obecné povahy. Formální kritérium (zákonné zmocnění) zde tedy není dáno. Stran materiálního obsahu napadeného aktu odpůrce lze poznamenat, že se vydává sice na žádost výrobce humánního léčivého přípravku, ale nerozhoduje se jím o žádných právech ani povinnostech žadatele ani jiných adresátů veřejnosprávního působení odpůrce. Schválení vakcinační akce je spíše realizací kompetence odpůrce řídit výchovu k podpoře a k ochraně veřejného zdraví a řídit očkování. Tuto pravomoc realizuje odpůrce v tomto případě formou stanoviska vydávaného v souladu s ustanoveními části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Toto stanovisko samo o sobě nezasahuje práva a povinnosti spotřebitelů (tzn. potenciálních adresátů nabídky výrobce), natož závazně, nýbrž má pouze plnit funkci odborného korektivu před masovým reklamním nabízením určitých typů humánních léčivých přípravků, konkrétně očkovacích látek.

Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že se v posuzované věci nejedná o opatření obecné povahy ani po formální, ani po materiální stránce, a proto návrh na jeho zrušení odmítl pro nedostatek podmínek řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

Podle ustanovení § 101 d) odst. 5 s. ř. s. nemá v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Vzhledem k tomu, že návrh na zrušení opatření obecné povahy byl odmítnut před prvním jednáním, rozhodl soud o vrácení poplatku za řízení o žalobě podle § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. prosince 2011

JUDr. Petr Průcha předseda senátu