3 Ads 98/2009-45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZ SU D E K JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: K. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 7. 11. 2008, č. j. X, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 3. 2009, č. j. 21 Cad 5/2009-20,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 3. 2009, č. j. 21 Cad 5/2009-20, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodn ění:

Včas podanou kasační stížností napadla žalovaná v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo zrušeno její rozhodnutí ze dne 7. 11. 2008, č. j. X, a věc jí vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žádost žalobce o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 43 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Krajský soud ze správního spisu zjistil, že se žalobce narodil dne X a má rodné číslo X. Pod tímto číslem bylo žalobci vydáno rozhodnutí žalované, jímž byla zamítnuta jeho žádost o plný invalidní důchod dne 11. 7. 2007. Krajský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalované je nepřezkoumatelné, neboť žalobce má jiné rodné číslo, a není tedy zřejmé, zda se ho rozhodnutí vůbec týká, příp. zda jde o chybu v psaní či jinou nesrovnalost. Přezkoumávané rozhodnutí je proto nesrozumitelné, za daných okolností nemohlo být přezkoumáno a krajskému soudu nezbylo než je podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ) zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení.

Podanou kasační stížností napadla žalovaná rozsudek Krajského soudu v Ostravě z důvodů podle ust. § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Krajský soud zrušil rozhodnutí žalované ze dne 7. 11. 2008, neboť bylo vydáno pod nesprávným rodným číslem X, správným rodným číslem účastníka řízení je číslo X. Žalovaná se s názorem krajského soudu neztotožňuje, neboť vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Podle potvrzení Ministerstva vnitra ze dne 27. 12. 2005, které je obsahem správního spisu, je prokazatelné, že správným rodným číslem žalobce je číslo X původně uvedené i v jeho rodném listě. Přidělení chybného rodného čísla X je datováno v roce 1975. Následná oprava je datována na základě upozornění ministerstva z roku 2005. Žalovaná navrhla, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil.

Ve svém vyjádření ke kasační stížnosti žalobce uvedl, že vzhledem k jeho vážnému zdravotnímu stavu proběhla na nátlak lékařů i přes protest žalované posudková komise, kde mu byla dne 18. 6. 2009 přiznána plná invalidita. Dále vznesl výhrady k jednání České správy sociálního zabezpečení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě z hlediska uplatněných stížních bodů, a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Krajský soud požádal na základě podané žaloby o vypracování posudku o zdravotním stavu žalobce posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. V soudním spise je dále založen výpis z centrální evidence obyvatel ze dne 25. 2. 2009, podle něhož má žalobce přidělené rodné číslo X. Přípisem ze dne 2. 3. 2009 Posudková komise MPSV ČR pracoviště v Ostravě vrátila krajskému soudu spisovou dokumentaci žalobce s tím, že na rozhodnutí žalované je uvedeno nesprávné rodné číslo X, správné rodné číslo je X. Krajský soud dne 10. 3. 2009 vydal rozsudek č. j. 21 Cad 5/2009-20, jímž napadené rozhodnutí žalované zrušil.

Žalovaná již správný tvar rodného čísla žalobce zjišťovala v roce 2005 dotazem na Ministerstvo vnitra, které jí přípisem ze dne 27. 12. 2005 sdělilo, že dotyčný má Českou správou sociálního zabezpečení přidělen tvar rodného čísla X, který má rovněž vepsán v rodném listu. Jmenovaný měl v roce 1975 přiděleno rodné číslo X na jméno K. B. Jelikož se jednalo o totožnou osobu, požádalo Ministerstvo vnitra o provedení opravy v evidenci České správy sociálního zabezpečení.

V projednávaném případě žalovaná na žádosti žalobce o částečný invalidní důchod ze dne 6. 8. 2008 poznamenala, že podle předloženého občanského průkazu má žalobce rodné číslo X, podle výpisu z centrální evidence obyvatel má rodné číslo X. Následně vydala rozhodnutí o této žádosti pod číslem X. Nejvyšší správní soud předně dospěl k závěru, že i v případě pochybností o správném tvaru rodného čísla žalobce by zde nebyla založena nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nesrozumitelnost ve smyslu § 76 odst. 1 s. ř. s. Za nesrozumitelné lze obecně považovat takové soudní rozhodnutí, jehož výrok je vnitřně rozporný, případy, kdy nelze seznat co je výrok a co odůvodnění, dále rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem či o jakém předmětu řízení bylo rozhodnuto, rozhodnutí s nevhodnou formulací výroku, která má za následek, že rozhodnutí nikoho nezavazuje apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75, publ. pod č. 133/2004 Sb. NSS., rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2005, č. j. 3 Ads 21/2004-55, www.nssoud.cz, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2003, č. j. 6 A 508/2002-32, www.nssoud.cz). V daném případě nebylo žádného sporu o tom, že napadené rozhodnutí žalované bylo vydáno ve věci žádosti žalobce o částečný invalidní důchod jemu také doručeno a sám žalobce neměl žádné pochyby o tom, že tímto rozhodnutím byla upravena jeho práva. Nelze tedy učinit závěr, že z rozhodnutí není patrné, která osoba je jeho adresátem. Ani případné chybné uvedení rodného čísla žalobce by za uvedených okolností nemohlo být důvodem nesrozumitelnosti rozhodnutí ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu.

Nejvyšší správní soud má dále za to, že rodné číslo žalobce bylo v rozhodnutí žalované uvedeno správně. Vyplývá to jak z výpisu z centrální evidence obyvatel ze dne 25. 2. 2009, tak z již zmíněného sdělení ze dne 27. 12. 2005 Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra podle ust. § 13b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, spravuje a pro účely tvorby, určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování a provádění změn rodných čísel zpracovává registr rodných čísel. Údaje zjištěné z registru rodných čísel mají výlučnou informační hodnotu, mají tedy ze zákona přednost před údaji pocházejícími z jiných zdrojů, včetně veřejných listin. Žalovaná tak postupovala správně, jestliže vycházela z údajů sdělených Ministerstvem vnitra, které jediné je oprávněno ověřovat správnost rodných čísel (srov. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2009, č. j. 4 As 4/2008-95, publ. pod č. 1819/2009 Sb. NSS).

Nejvyšší správní soud uzavřel, že Krajský soud v Ostravě chybně posoudil otázku, zda rozhodnutí žalované bylo nepřezkoumatelné, čímž zatížil své rozhodnutí vadou podle ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto napadený rozsudek krajského soudu podle ust. § 110 odst. l s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm je krajský soud podle ust. §110 odst. 3 s. ř. s. vázán právním názorem výše uvedeným.

V novém rozhodnutí rozhodne Krajský soud v Ostravě i o nákladech řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. prosince 2009

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu