č. j. 3 Ads 97/2006-46

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Marie Součkové a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně H. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 8. 2006, č. j. 22 Cad 41/2006-25,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 3. 8. 2006 ustanovil Krajský soud v Brně žalobkyni zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2006. Tímto zástupcem byl určen Mgr. Petr Kovařík, advokát se sídlem Alšova 5, Znojmo. Uvedené usnesení bylo žalobkyni doručováno na adresu M. 39, Z., zásilka byla dne 16. 8. 2006 uložena, neboť adresát nebyl zastižen. Žalobkyni byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla. To pak žalobkyně učinila dne 30. 8. 2006.

Kasační stížnost proti výše uvedenému usnesení podala žalobkyně dne 11. 9. 2006. Důvody kasační stížnosti podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. neuvedla, žádala však o ustanovení jiného zástupce pro řízení.

Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Podle § 50c odst. 4 o. s. ř. není-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů nebo jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. To neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§ 50d odst. 1) nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost byla podána stěžovatelkou opožděně. Jak bylo již uvedeno výše, bylo napadené usnesení Krajského soudu v Brně doručováno žalobkyni na adresu trvalého bydliště a protože žalobkyně nebyla zastižena, byla písemnost dne 16. 8. 2006 uložena. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o zásilku doručovanou do vlastních rukou a žalobkyně si ji do tří dnů od uložení nevyzvedla, považuje se ve smyslu výše citovaného ustanovení § 50c odst. 4 o. s. ř. zásilka za doručenou dnem 19. 8. 2006. Dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti končila dne 2. 9. 2006 a protože tento den připadl na sobotu, bylo posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti pondělí 4. 9. 2006. Tato lhůta uběhla žalobkyni marně. Faktické převzetí napadeného usnesení žalobkyní dne 30. 8. 2006 již nemá na běh lhůty žádný vliv. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost žalobkyně podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítl.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spoj. s ust. § 120 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 28. února 2007

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu