3 Ads 65/2008-64

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: S. M., proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2004, čj. KUOK/3028/04/OSV-DS/142/SD-250, ze dne 2. 12. 2004, čj. KUOK/ 3028/04/OSV-DS/142/SD-277 a ze dne 2. 12. 2004, čj. KUOK/3028/04/OSV-DS/142/SD-278, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2008, čj. 38 Cad 30/2004-36,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále též stěžovatel ) napadl žalobou výše uvedená rozhodnutí žalovaného vydaná ve věci dávek sociální péče. Pro řízení o žalobě proti těmto rozhodnutím požádal žalobce Krajský soud v Ostravě o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 31. 3. 2008, č. j. 38 Cad 30/2004-36, Krajský soud v Ostravě žalobci neustanovil zástupce z řad advokátů. Soud v odůvodnění uvedl, že si od žalobce vyžádal potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Žalobce soudu zaslal toto potvrzení datované dnem 20. 12. 2007, v něm však nechal nevyplněné všechny údaje ohledně příjmů z pracovního nebo obdobného poměru, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního zabezpečení a další příjmy. Vyplnil toliko, že je spoluvlastníkem rodinného domu. Soud uvedl, že je mu z jeho rozhodovací činnosti známo, že Česká správa sociálního zabezpečení uvolnila žalobci od 2. 12. 2003 výplatu částečného invalidního důchodu a částečný invalidní důchod žalobce činil celkem 4790 Kč měsíčně s tím, že od ledna 2007 pak činil 5820 Kč měsíčně. Česká správa sociálního zabezpečení ve svém rozhodnutí rovněž uvedla, že důchod bude žalobci vyplácen od října 2007 a doplatek za období od 3. 8. 2004 do 1. 10. 2007 činí 203 997 Kč; tato částka již byla žalobci vyplacena. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že žalobce zaslal soudu nepravdivě vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Rovněž údaje o výdělkových a majetkových poměrech manželky žalobce soud shledal nepravdivými, neboť ze své činnosti zjistil, že i manželka žalobce, s níž žalobce žije ve společné domácnosti, je poživatelkou invalidního důchodu. Krajský soud tedy neustanovil žalobci pro žalobní řízení advokáta, neboť s ohledem na to, že žalobce neuvedl řádně všechny údaje o svých majetkových poměrech, nemohl soud posoudit, zda žalobce splňuje zákonem stanovené podmínky pro ustanovení zástupce.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen stěžovatel ) včasnou kasační stížnost a požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel namítal, že soud nezohlednil, z čeho stěžovatel žil a jak byl zabezpečen od 1. 12. 2003 do 30. 9. 2007. Stěžovatel navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby mu byl pro celé řízení ustanoven JUDr. Vít Vohánka, advokát.

Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

Kasační stížnost je podle § 102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Důvod kasační stížnosti je vymezen v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jedná se tedy o tvrzenou nezákonnost rozhodnutí krajského soudu z důvodu nesprávného posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma, popřípadě je aplikována správná právní norma, která je však nesprávně vyložena.

Podle § 35 odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož je předpoklad, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Podle § 138 o. s. ř. může předseda senátu přiznat zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka. V souzené věci soud stěžovateli neustanovil zástupce, neboť stěžovatel řádným způsobem nevyplnil všechny kolonky ve formuláři prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech tak, jak jej soud vyzval.

Stěžovatel přiložil ke kasační stížnosti několik rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, např. rozsudek ze dne 24. 4. 2008, č. j. 4 Ads 17/2008-74, v němž soud uvedl, že při rozhodování o ustanovení zástupce musí soud vzít v potaz i skutečnost, že případný doplatek důchodu je zapotřebí rozpočítat zpětně na jednotlivé měsíce, k nimž se vztahuje a teprve poté posoudit splnění předpokladů osvobození od soudních poplatků. Uvedené rozhodnutí však nelze na souzenou věc aplikovat, neboť ve zde souzené věci zde soud neustanovil stěžovateli zástupce z odlišných důvodů. Zatímco ve věci sp. zn. 4 Ads 17/2008 soud neustanovil žalobci zástupce proto, že neshledal splnění předpoklad osvobození od soudních poplatků, v souzené věci Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že žalobci nelze ustanovit zástupce s ohledem na to, že žalobce neposkytl soudu dostatečnou součinnost a nevyplnil řádně formulář prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.

Nezbytným předpokladem pro to, aby byl účastníku řízení ustanoven zástupce podle § 35 odst. 8 s. ř. s., je splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Aby soud mohl tuto skutečnost zhodnotit, musí mu žalobce poskytnout součinnost v tom smyslu, že soudu sdělí své majetkové poměry. Jestliže stěžovatel v souzené věci neposkytl soudu navzdory řádné výzvě informaci o svých majetkových poměrech, nebylo možné dovodit, že je u něj splněn předpoklad osvobození od soudních poplatků. Proto Nejvyšší správní soud shledal postup krajského soudu, jímž soud stěžovateli neustanovil zástupce pro řízení o žalobě proti shora uvedeným rozhodnutím, jako zákonu odpovídající. Pokud jde o námitku stěžovatele, že soud nezkoumal, z čeho stěžovatel žil a jak byl zabezpečen od 1. 12. 2003 do 30. 9. 2007, pak je zapotřebí uvést, že ke zkoumání těchto skutečností krajský soud nemohl přistoupit, a to právě s ohledem na neúplně vyplněný formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.

Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovaný na ni nemá právo ze zákona

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2008

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu