č. j. 3 Ads 6/2006-77

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: Ing. R. J., DrSc., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2004, č. j. 10 Ca 121/2003-32,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 11. 2002. Citovaným rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb. V kasační stížnosti žalobce nedovozoval žádný z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s., ale domáhal se odstranění nežádoucí tvrdosti zákona. Navrhl proto, aby napadený rozsudek Městského soudu v Praze byl zrušen a jemu přiznán nárok na odškodnění v plném rozsahu.

V rámci úkonu dle ustanovení § 108 s. ř. s. byl žalobce Městským soudem v Praze poučen o nutnosti svého povinného právního zastoupení. Podáním ze dne 11. 10. 2004 požádal žalobce o ustanovení zástupce ex offo. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2005 byla žádost žalobce o ustanovení zástupce zamítnuta a žalobce byl zároveň vyzván, aby ve lhůtě čtrnácti dnů od doručení tohoto usnesení založil do soudního spisu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 2. 11. 2005. Na uvedenou výzvu soudu žalobce ve stanovené lhůtě nereagoval a neučinil tak ani do dne rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky řízení o kasační stížnosti nejsou splněny. Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Žalobce sám nemá předepsané právnické vzdělání, musí být proto v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Plnou moc advokátu, který jej bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti však žalobce do spisu nedoložil, ač k tomu byl soudem vyzván a poučen o následcích nesplnění výzvy. Nedostatek povinného právního zastoupení žalobce v řízení o kasační stížnosti je odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však v důsledku procesního zavinění žalobce nepodařilo odstranit. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. odmítl.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 3. května 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu