č. j. 3 Ads 42/2004-106

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce B. K., zastoupeného bez průkazu plné moci A. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2004, č. j. 30 Ca 223/2002-81,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností se jménem žalobce domáhala jeho manželka A. K. přezkoumání rozsudku Městského soudu v Praze v záhlaví uvedeného. Podání neobsahovalo důvody kasační stížnosti podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a nebyla doložena ani plná moc advokátu, který by žalobce zastupoval v řízení o kasační stížnosti.

K odstranění uvedených nedostatků vyzval Městský soud v Praze žalobce svým usnesením ze dne 28. 6. 2004 a stanovil mu k tomu zákonnou měsíční lhůtu, poučil ho rovněž o možnosti žádat o ustanovení advokáta ex offo. Na výzvu soudu reagovala zástupkyně žalobce dne 14. 7. 2004, vytýkané nedostatky podání však neodstranila, nedoložila plnou moc advokátu pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, ba nedoložila ani plnou moc, která by osvědčovala její oprávnění kasační stížnost podat.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky řízení o kasační stížnosti nejsou splněny. Jak vyplývá z výše cit. ust. § 105 odst. 2 s. ř. s., je podmínkou řízení o kasační stížnosti povinné zastoupení stěžovatele advokátem. Nedostatek povinného právního zastoupení je svojí povahou odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však v daném případě ani na výzvu soudu odstranit a poučil ho i o možnosti požádat, v případě nedostatku finančních prostředků, o ustanovení advokáta ex offo. Sama kasační stížnost pak trpěla dalšími vadami, především nedostatkem tvrzených důvodů podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. Zástupkyně stěžovatele (žalobce) pak koneckonců ani neprokázala, že k podání kasační stížnosti byla žalobcem zmocněna. Nedostatky v zastoupení i nedostatky náležitostí kasační stížnosti vedly Nejvyšší správní soud k odmítnutí kasační stížnosti podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.

Žalobce neměl ve věci úspěch. Žalovaný správní orgán nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 8. února 2005

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu