3 Ads 260/2014-23

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1/376, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2014, č. j. MPSV-UM/7145/14/4S-ZLK, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2014, č. j. 41 A 113/2014-15,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) včas podanou kasační stížností napadl usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2014, č. j. 41 A 113/2014-15. Tímto usnesením krajský soud odmítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočky ve Zlíně, o námitce podjatosti oprávněných úředních osob.

Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o přidělení advokáta, neboť má za to, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ).

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 2. 2015, č. j.-11, zamítl návrh stěžovatele na ustanovení advokáta pro zjevnou bezúspěšnost návrhu ve věci. Výrokem II. totožného usnesení Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele k předložení plné moci udělené advokátovi pro řízení o kasační stížnosti.

Stěžovatel zaslal Nejvyššímu správnímu soudu dnem 19. 2. 2015 podání, jímž nesouhlasil s výše uvedeným usnesením, a dále požádal o prodloužení lhůty pro zastoupení advokátem ve věci kasační stížnosti a namítl podjatost soudců.

Nejvyšší správní soud přípisem ze 17. 3. 2015, č. j. Nao 73/2015-18, stěžovateli sdělil, že námitku podjatosti podal opožděně, a proto k ní nemohl přihlížet; usnesením z 2. 4. 2015, č. j.-21 Nejvyšší správní soud prodloužil stěžovateli lhůtu k doložení zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti. Ke dni tohoto rozhodnutí však stěžovatel na tuto výzvu nereagoval a stanovil mu k tomu příslušnou lhůtu.

Nesplnění podmínky povinného zastoupení či v prokázání svého vysokoškolského právnického vzdělání podle § 105 odst. 2 s. ř. s. je svou povahou odstranitelný nedostatek řízení, k jehož odstranění byl stěžovatel vyzván, a to za situace, kdy mu již dříve nebyl ustanoven advokát; o nezbytném následku nesplnění této výzvy byl stěžovatel poučen.

Stěžovatel přes výzvu a ani v prodloužené lhůtě neprokázal podmínku právního zastoupení v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 29. dubna 2015

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu