39 ICm 735/2011
Číslo jednací: 39 ICm 735/2011-39 KSBR 39 INS 228/2011-C1-9

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Janem Kozákem jako samosoudcem v právní věci žalobce: Lesy České republiky, s.p., se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, IČ: 421 96 451, právně zast. JUDr. Romanem Poláškem, advokátem, dále zastoupen Mgr. Josefem Vackem, advokátem, TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o. se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 proti

žalovaným: 1) CE WOOD-energy, a.s., se sídlem Stráže 3662, 760 01 Zlín, IČ: 276 63 892 2) CE WOOD, a.s., se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, IČ: 607 45 479 3) Mgr. Jiří Ostravský, se sídlem Zlín, Lešetín VI/671, 760 01 Okres Zlín, insolvenční správce dlužníka CE WOOD, a.s. se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, IČ: 607 45 479 o žalobě o určení neplatnosti právního úkonu

takto: I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že smlouva o poskytnutí úvěru ze dne 7.12.2006, kterou žalovaný č. 1 poskytl žalovanému č. 2 úvěr ve výši 1.400.000,- Kč, splatný do měsíce na požádání, při úročení úrokem z úvěru ve výši 2,1 % p.a. a smlouva o poskytnutí úvěru ze dne 7.12.2005, kterou žalovaný č. 1 poskytl žalovanému č. 2 úvěr ve výši 500.000,-Kč, splatný do měsíce na požádání, při úročení úrokem z úvěru ve výši 1.4 % p.a., je neplatná, s e z a m í t á.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. KSBR 39 INS 228/2011-C1-9

Odůvodnění: Dne 28.3.2011 bylo u zdejšího soudu zahájeno řízení o žalobě o určení neplatnosti právních úkonů dle § 231 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ), kterou se žalobce domáhal určení, že smlouva o poskytnutí úvěru ze dne 7.12.2006, kterou žalovaný č. 1) poskytl žalovanému č. 2) úvěr ve výši 1.400.000,00 Kč, splatný do měsíce na požádání, při úročení z v úvěru ve výši 2,10 % p.a., je neplatná a dále, že smlouva o poskytnutí úvěru ze dne 7.12.2005, kterou žalovaný č. 1) poskytl žalovanému č. 2) úvěr ve výši 500.000,00 Kč, splatný do měsíce na požádání, při úročení úrokem z v úvěru ve výši 1,40 % p.a., je neplatná. Jako rozhodné skutečnosti žalobce ve svém podání uvedl, že dne 7.12.2006 uzavřel žalovaný č. 1) s žalovaným č. 2) smlouvu o úvěru v částce 1.400.000,00 Kč a dne 7.12.2005 uzavřel žalovaný č. 1) s žalovaným č. 2) smlouvu o úvěru v částce 500.000,00 Kč. Žalobce tvrdí, že smlouvy o úvěru jsou neplatným právním úkonem. Své stanovisko odůvodnil tím, že v době uzavření obou smluv o úvěru byl žalovaný č. 2) jediným akcionářem žalovaného č. 1), kdy základní kapitál žalovaného č. 1) činil v době uzavření obou smluv o úvěru částku 2.000.000,00 Kč (výpis z obchodního rejstříku). Podle § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů platí, že jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě, anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané, anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst. 3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. Žalobce uvedl, že žalovaný č. 1) na základě úvěrových smluv úplatně převedl majetek ve výši více jak jedné desetiny základního kapitálu na žalovaného č. 2), svého jediného akcionáře. Hodnota majetku nebyla dle § 196a odst. 3 ObchZ stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.9.2008, sp.zn. 29 Cdo 3300/2008 porušení povinnosti stanovit hodnotu majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem má za následek absolutní neplatnost úkonu. Daná skutečnost, že hodnota majetků převedená z žalovaného č. 1) na žalovaného č. 2) nebyla stanovena na základě posudku znalce, je tedy porušením § 196a odst. 3 OchZ mající za následek absolutní neplatnosti smluv a žalobce má za to, že smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné dle § 196a odst.3 ObchZ. Ve své závěrečné řeči při jednání dne 18.2.2013 žalobce uvedl, že trvá na podané žalobě tak, jak byla podána a přednesena u dnešního jednání s tím, že cílem podané žaloby bylo zvýšení majetkové podstaty dlužníka CE WOOD, a.s., tedy k tomu, aby nebyla pohledávka považována za zjištěnou, a to právě z důvodu neplatnosti tak, jak je uvedeno v žalobě.

Vyjádření žalovaného č. 1) bylo soudu doručeno dne 13.2.2013. Součástí vyjádření byla omluva z jednání nařízeného na den 18.2.2013 z důvodu kolize s jiným jednáním. V podání žalovaný č. 1) uvedl, že uvedená žaloba je bezpředmětná. Žalovaný č. 1) přihlásil přihláškou č. 136 do insolvenčního řízení dlužníka CE WOOD, a.s. dvě pohledávky v celkové výši 1.923.724,-Kč, a to z titulu smlouvy o poskytnutí úvěru ve výši 1.400.000,-Kč ze dne 7.12.2006 a z titulu smlouvy o poskytnutí úvěru ve výši 500.000,-Kč ze dne 7.2.2005. Na přezkumném jednání konaném dne 28.3.2011 insolvenční správce přihlášenou pohledávku žalovaného č. 1) ve výši 1.923.724,-Kč v celém rozsahu co do pravosti popřel a vyzval žalovaného č. 1) k uplatnění předmětné pohledávky u soudu. Žalovaný č. 1) však tak ve stanovené lhůtě neučinil, v důsledku čehož se k pohledávce nepřihlíží (§198 odst.1 IZ) a nemůže být v rámci insolvenčního řízení jakkoli uspokojena.

Vyjádření k žalobě žalovaného č. 2) a 3) bylo insolvenčnímu soudu doručeno dne 15.2.2013. Žalovaný insolvenční správce ve svém podání uvedl, že předmětná pohledávka KSBR 39 INS 228/2011-C1-9

č. P-136 firmy CE WOOD-energy a.s. byla z jeho strany popřena na přezkumném jednání konaném dne 28.3.2011. V dané věci nebyla ze strany firmy CE WOOD-energy, a.s. v zákonné lhůtě podána žaloba na určení pohledávky. Z tohoto důvodu předmětná pohledávka nebyla zjištěna a účast žalovaného č. 1) tak v insolvenčním řízení dlužníka CE WOOD, a.s. zanikla. Součástí podání byla také omluva z jednání.

Jednání ve věci proběhlo dne 18.2.2013. Účastnil se ho pouze žalobce, ze žalovaných se nedostavil nikdo. Zatímco žalovaní č. 1) a 3) se z účasti na jednání omluvili, žalovaný č. 2) ke své absenci na jednání ničeho neuvedl. Soud proto jednal pouze za účasti žalobce.

Soud má za prokázané, že na majetek dlužníka CE WOOD, a.s., byl dne 11.2.2011 prohlášen konkurs (39 INS 228/2011-A-23), že žalovaný č. 1 přihlásil do tohoto řízení pohledávku ve výši 1.923.724,-Kč, která odpovídá pohledávce označené v petitu podané žaloby. Přihláška pohledávky žalovaného č. 1) je v insolvenčním řízení evidovaná pod č. P136. Skládá se ze dvou dílčích pohledávek v celkové výši 1.923.724,00 Kč. Právním titulem důvodu vzniku pohledávky jsou výše zmíněné smlouvy o úvěru z roku 2005 a 2006, konkrétně se jednalo o neuhrazené jistiny ze smluv o úvěru. Pohledávky byly uplatněny jako nezajištěné a nevykonatelné. Přihláška pohledávky byla doručena insolvenčnímu soudu dne 14.3.2011. Tato pohledávka byla přezkoumána při přezkumném jednání dne 28.3.2011 (dokument B-27 ve spise 39 INS 228/2011) a že tato pohledávka byla zcela popřena jako nevykonatelná insolvenčním správcem co do pravosti i výše a byla zjištěna ve výši 0,-Kč. Tato fakta vyplývající z insolvenčního spisu sp. zn. KSBR 39 INS 228/2011 nezpochybnil žádný z účastníků řízení (žalobce při jednání a žalovaní ve svých písemných vyjádřeních). Tyto fakta soud považuje za skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 4 o.s.ř.

Z rejstříku insolvenčního soudu nevyplývá, že o pohledávce označené v petitu žaloby, která je předmětem tohoto řízení, by bylo vedeno jiné řízení zahájené popřeným věřitelem [žalovaný č. 1)], ve kterém by byla řešena pravost předmětné pohledávky. Soudu je současně z jeho úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu je vedeno řízení spisové značky 39 ICm 1018/2011; v tomto řízení žalobce vystupující v tomto řízení, tj. Lesy České republiky, s.p., IČ: 421 96 451, žaluje pravost pohledávky označené v petitu žaloby, která je předmětem tohoto řízení. V této věci nebylo doposud rozhodnuto a jednání je zařízeno na 25.3.2013.

Insolvenční soud vycházel ze znění zákona č. 182/2006 Sb. ke dni konání přezkumného jednání ve věci sp. zn. KSBR 39 INS 228/2011. Důvodem je především změna právní úpravy provedená zák. č. 69/2011 Sb. s účinností ke dni 31.3.2011. Tato právní norma upravila otázku popěrných úkonů ve vztahu k přihlášeným pohledávkám.

Podle čl. II bod 1. zák. č. 69/2011 Sb. není-li dále stanoveno jinak, platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dosud nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

V dotčeném insolvenční řízení sp. zn. KSBR 39 INS 228/2011 bylo, jak je již výše uvedeno, o úpadku dlužníka rozhodnuto dne 11.2.2011, tj. před účinností zák. č. 69/2011 Sb.; insolvenční soud proto při hodnocení podané žaloby vycházel ze znění zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) před novelou provedenou zák. č. 69/2011 Sb. (dále jen "IZ" nebo "insolvenční zákon")

Podle § 232 IZ byla-li neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka zjištěna rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení, považuje se právní úkon, jehož se rozhodnutí týká, za neplatný i v insolvenčním řízení. KSBR 39 INS 228/2011-C1-9

Podle § 233 odst. 1 IZ (1) Je-li pravomocným rozhodnutím zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, musí být vydán majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Insolvenční správce to však může odmítnout, jestliže nedošlo k obohacení majetkové podstaty nebo je-li požadováno více, než činí toto obohacení.

Podanou žalobou se žalobce domáhal určení neplatnosti právního úkonu (smlouvy o úvěru) uzavřeného mezi žalovanými č. 1) a 2). Žalobce sám u jednání dne 18.2.2013 uvedl, že cílem jeho žaloby bylo zvýšení hodnoty majetkové podstaty, tj. vyšší míra uspokojení řádně zjištěných pohledávek. Takto pojatý cíl řízení je zcela legitimním požadavkem žalobce jako věřitele, který vystupuje v insolvenčním řízení. Konečně jedna ze zásad formulovaná v § 5 písm. a) IZ hovoří o co nejvyšší míře uspokojení věřitelů v rámci insolvenčního řízení. Žaloba na neplatnost právního úkonu však v tomto případě má smysl pouze v případě, že napadená pohledávka má být v insolvenčním řízení uspokojována, tj. je považována za zjištěnou.

Na přezkumném jednání konaném dne 28.3.2011 byla pohledávka č. P136 přezkoumána. Obě dílčí pohledávky byly přihlášeny a přezkoumány jako nezajištěné a nevykonatelné. A jako takové byly insolvenčním správcem zcela popřeny co do pravosti. Podle § 197 IZ (1) Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis. (2) Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 IZ odst. 1) IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Dne 11.4.2011 došlo společnosti CE WOOD-energy a.s. vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky od insolvenčního správce. Součástí podání bylo poučení o možnosti podání incidenční žaloby a i následku nepodání žaloby. Žalovaný č. 1) v zákonné lhůtě incidenční žalobu nepodal. Tyto skutečnosti vyplynuly z písemných vyjádření žalovaného č. 1) a žalovaného č. 3). V důsledku těchto okolností se k přihlášené pohledávce žalovaného č. 1) (P č.136) nepřihlíží a nemůže být v rámci celého insolvenčního řízení uspokojena (§ 198 odst. 1 IZ). Za tohoto právního stavu se jeví jako nadbytečné řešit otázku platnosti předmětné úvěrové smlouvy. Ke zmenšení majetkové podstaty resp. ke zmenšení míry uspokojení dalších věřitelů v insolvenčním řízení sp. zn. KSBR 39 INS 228/2011 v důsledku uspokojování předmětných pohledávek žalovaného č. 1) nemůže dojít. Žaloba tak o určení neplatnosti předmětných právních úkonů pozbývá jakéhokoliv právního významu.

Na tomto závěru nemůže nic změnit ani fakt, že otázku pravosti předmětné pohledávky napadl žalobce žalobou vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 39 ICm 1018/2011; v tomto řízení žalobce vystupující v tomto řízení, tj. Lesy České republiky, s.p., IČ: 421 96 451, žaluje pravost pohledávky označené v petitu žaloby, která je předmětem tohoto řízení. V této věci nebylo doposud rozhodnuto a jednání je zařízeno na 25.3.2013. KSBR 39 INS 228/2011-C1-9

K předmětným pohledávkám žalovaného č. 1) se již z výše uvedených důvodů v insolvenčním řízení sp. zn. KSBR 39 INS 228/2011 nepřihlíží. Žalobce jako věřitel při přezkumném jednání dne 28.3.2011 předmětné pohledávky popřel, ovšem učinil tak před účinností zák. č. 69/2011 Sb.; teprve tento zákon dal věřitelům právo popěrného úkonu vůči pohledávkám jiných věřitelů. V insolvenčním řízení sp. zn. KSBR 39 INS 228/2011 bylo o úpadku dlužníka rozhodnuto dne 11.2.2011; ustanovení umožňující popěrný úkon ze strany jiného insolvenčního věřitele proto není možné, s ohledem na citované přechodné ustanovení ze zák. č. 69/2011 Sb., v tomto insolvenčním řízení použít.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti podepsaný soud o podané žalobě o neplatnosti a neúčinnosti právního úkonu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

Podle § 142 odst. 1) o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce neměl v tomto řízení úspěch, proto mu soud nepřiznal náhradu nákladů řízení. Zcela úspěšným žalovaným žádné náklady nevznikly. Insolvenční soud tedy žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení; odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno. Usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 1 a § 74 odst. 1 IZ). Žalobci a žalovaným bude toto rozhodnutí doručeno do vlastních rukou (§ 75 IZ); těmto subjektům běží lhůta pro podání odvolání od okamžiku doručení rozhodnutí do vlastních rukou.

Krajský soud v Brně dne 18.2.2013

Mgr. Jan Kozák, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Naděžda Koblížková