39 ICm 4424/2017
Číslo jednací: 39 ICm 4424/2017-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích činný ve věcech obchodních rozhodl samoudcem JUDr. Jiřím Neradem ve věci

Žalobce: INTERCOM Bohemia s.r.o., IČO 48244953 sídlem Trocnovská 1063, 374 01, Trhové Sviny zastoupený advokátem Mgr. Jakubem Hláskem sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, 370 01 České Budějovice

proti žalované: JUDr. Daniela Urbanová, IČO 66240484 sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1 insolvenční správkyně dlužníka ELEKTRA PV, s. r. o. zastoupená advokátem Mgr. Ondřejem Platilem sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1

o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka

takto:

I. Návrh, že z majetkové podstaty dlužníka ELEKTRA PV, s.r.o. se vylučují věci pojaté insolvenčním správcem do majetkové podstaty dlužníka, označené v doplnění soupisu majetkové podstaty ze dne 13. 9. 2017 jako isir.justi ce.cz

č. p. H1/6601 umyvadlový ventil KLIK-KLAK 1 ks č. p. H1/66606 dřezová stojánková baterie FORUM 2 ks č. p. H1/2204 sprchová baterie 150 mm GROHE LOOP 2 ks č. p. H1/2205 vanová baterie 150 mm GROHE LOOP 2 ks č. p. H1/6640 elektrický osoušeč rukou 1,8 kW 11 ks č. p. H1/12358 dřezová stojánková baterie K-PRO SAGITARIUS 2 ks č. p. H1/1550 dřezová stojánková baterie PULL 1 1 ks č. p. H1/1547 dřezová stojánková baterie sklopná FINESTRA 1 ks č. p. H1/12335 vanová baterie stěnová páková s ramínkem GABOLI 8705 1 ks č. p. H1/6635 tělo průtokového ohřívače HAKL MK1 3,5 kW 16A 2 ks č. p. H1/6636 tělo průtokového ohřívače HAKL MK1 1-5,5 kW 25A 1 ks č. p. H1/6638 tělo průtokového ohřívače HAKL MK2 2-7 kW 2x16A 1 ks č. p. H1/6639 tělo průtokového ohřívače HAKL MK 9 kW 2x20 A 1 ks č. p. H1/6634 nízkotlaký ohřívač vody/TĚLO 3,5 kW 1 ks č. p. H1/6602 dřezová stěnová baterie s rovným ramínkem PERLA 1 ks č. p. H1/6603 dřezová stojánková baterie s výsuvnou sprchou ZORA 1 ks č. p. H1/6605 umyvadlová stojánková baterie ZORA 1 ks

se zamítá.

II. Žalovaný nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal k níže podepsanému soudu návrh na vyloučení věcí uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí z majetkové podstaty dlužníka ELEKTRA PV, s.r.o. Uvedl, že dne 15. 9. 2017 bylo v inslovenčním rejstříku zveřejněno doplnění soupisu majetkové podstaty dlužníka. Je v něm uveden výše citovaný majetek žalobce jako věřitele, který byl do majetkové podstaty dlužníka insolvenční správkyní pojat, přestože to vylučuje vlastnické právo žalobce k tomuto majetku. Na základě rámcové kupní smlouvy uzavřené dne 18. 2. 2012 bylo dlužníkovi citované zboží dodáno s výhradou přechodu vlastnického práva až úplným zaplacením kupní ceny dodaného zboží. Smluvní cena byla vyfakturována daňovými doklady-fakturami, které nebyly uhrazeny. Z toho důvodu nepřešlo na dlužníka vlastnické právo ke shora uvedenému zboží a nemůže být proto zahrnuto do majetkové podstaty. Přihláška žalobce do insolvenčního řízení vedená pod č. P167 byla insolvenční správkyní popřena z toho důvodu, že věřitel uplatnil výhradu vlastnického práva, čímž odstoupil od kupní smlouvy a tudíž zanikla povinnost dlužníka zaplatit kupní cenu zboží. Toto je uvedeno i ve vyrozumění o popření pravosti pohledávky insolvenční správkyní ze dne 9. 6. 2017. Vzhledem k tomu, že i dle žalované nepřešlo vlastnické právo k uvedeným věcem na dlužníka v důsledku odstoupení, je žalobce toho názoru, že o jeho vlastnictví k uvedenému majetku není sporu. Z tohoto důvodu podal vylučovací žalobu.

2. K návrhu žalobce přiložil citovanou rámcovou smlouvu ze dne 18. 2. 2015, včetně prvé přílohy č. 1 ze stejného dne, soupis dodaného zboží, faktur k němu, přihlášku pohledávky ze

dne 7. 12. 2016, doručenou soudu dne 12. 12. 2016 a výzvu insolvenční správkyně k podání žaloby na určení pravosti výše či pořadí přihlášené pohledávky ze dne 9. 6. 2017.

3. Ze shora citovaných písemností soud zjišťuje (kromě skutkového a právního hodnocení) v podstatě skutečnosti, které jsou uvedeny v žalobě.

4. Rámcová kupní smlouva a její prvá příloha ze dne 18. 2. 2015 obsahuje sice podpisy stran, tedy žalobce jako prodávajícího a dlužníka jako kupujícího, které však nejsou úředně ověřeny. V čl. 6.1.odst. 1, věta prvá je uvedeno, že prodávající a kupující se ve smyslu ust. § 2132 o.z. dohodli, že s výjimkou případu, kde je kupní cena za zboží uhrazena kupujícím na základě prodávajícím vystavené zálohové faktury před dodávkou zboží, vlastnické právo ke zboží, které je předmětem dodávky, přechází z prodávajícího na kupujícího dnem úhrady celé kupní ceny.

5. Z přihlášky pohledávky v kolonce Další okolnosti je uvedeno, že uplatnění pohledávky vychází ze skutečnosti, že dodané zboží nebylo dosud úpadcem vráceno ve smyslu sjednané výhrady vlastnictví v čl. 6. rámcové kupní smlouvy. Tato je přílohou citované přihlášky.

6. Soud ještě provedl důkaz úplným výpisem z insolvenčního rejstříku na dlužníka a dále přiložil usnesení insolvenčního soudu ze dne 25. srpna 2017, čj. KSCB 41 INS 18021/2016- P 167/3 o odmítnutí přihlášky pohledávky žalobce č. P 167, které nabylo právní moci dne 20. 9. 2017.

7. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 3. 8. 2016, když usnesení o úpadku dlužníka bylo vydáno dne 3. 11. 2016 s právní mocí dne 19. 11. 2016 a konkurs byl na dlužníka prohlášen usnesením ze dne 17. 2. 2017, které nabylo právní moci dne 8. 3. 2017.

8. Z usnesení o odmítnutí přihlášky ze dne 25. srpna 2017 soud dále zjišťuje, že žalobce podal přihlášku pohledávky jako sto šedesátý šestý v pořadí a že tato byla odmítnuta v důsledku nepodání žaloby na určení pravosti, výše nebo popření přihlášené pohledávky.

9. Z výše uvedených důkazů soud činí skutkový závěr, že žalobce uplatnil výhradu vlastnického práva touto žalobou do insolvenčního řízení dlužníka po jeho zahájení, v době kdy inkriminované věci byly zapsány do majetkové podstaty dlužníka, poté kdy 165 věřitelů přihlásilo do insolvenčního řízení své pohledávky a po soudem vydaném usnesení o úpadku dlužníka.

10. Podle § 1 písm. a/ insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. ve znění novel (dále jen IZ) tento zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Dle § 2 písm. e/ IZ je majetkovou podstatou majetek

určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Dle písm. f/ tohoto ustanovení je osobou s dispozičními oprávněnými osoba, které v průběhu insolventního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá. Dle § 14 odst. 1 IZ účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Podle § 110 odst. 1 IZ věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podání přihlášek. Dle § 111 odst. 1 věty prvé IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Podle § 136 odst. 2 písm. b/ IZ rozhodnutí o úpadku musí obsahovat výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce a podle písm. d/ výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě dvou měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání. Podle § 143 odst. 1 IZ insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. Podle § 2134 věty prvé o.z., výhrada vlastnického práva působí vůči věřitelům kupujícího jen tehdy, bylo-li ujednání pořízeno ve formě veřejné listiny, popřípadě bylo-li pořízeno v písemné formě a podpisy stran úředně ověřeny, leč tehdy až ode dne úředního ověření podpisu. Dle § 260 odst. 2 IZ, jestliže dlužník před prohlášením konkurzu koupil a převzal věc s výhradou vlastnictví, aniž by k ní nabyl vlastnické právo, nemůže prodávající uplatňovat vrácení věci, jestliže insolvenční správce splní povinnost podle smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co k tomu byl prodávajícím vyzván. Dle § 1109 písm. b/ o.z. vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části přiznat.

11. Právně významné je to, že žalobce uplatnil výhradu vlastnického práva až touto žalobou. Z přihlášky pohledávky, konkrétně z obsahu kolonky nazvané Další okolnosti , totiž nelze vyčíst, že by byla uplatněna dříve a že by jí byla uplatněna výhrada vlastnického práva. Zde je pouze uveden důvod, proč je podávaná-tedy v podstatě proto, že zboží nebylo vráceno. Tato tedy výhradu vlastnického práva pouze konstatuje.

12. Z ust. § 2134 o.z. vyplývá, že žalobce nedostál naplnění formálních náležitostí rámcové smlouvy z hlediska výhrady vlastnického práva, aby tato působila vůči věřitelům, když na ni nejsou alespoň ověřené podpisy stran kontraktu. Pokud by se tedy dlužník nedostal do insolvence, věřitelé by nemohli být uplatněním výhrady vlastnického práva vůči dlužníku nijak kráceni.

13. Podle názoru soudu je tomu tak ale i v případě, že výhrada vlastnického práva je uplatněna k majetkové podstatě (§ 2 písm. e/ IZ) po zahájení insolvenčního řízení (111 odst 1 IZ) a poté, co se do něj přihlásil dle ust. § 110 odst. 1 IZ první věřitel, pokud řízení dále pokračuje. Zahájením insolvenčního řízení dlužník totiž nemůže nakládat s majetkovou podstatou (kromě nepodstatných záležitostí) a věřitel se podáním přihlášky stává dle ust. §

14 odst. 1 IZ, spolu s ostatními věřiteli, účastníkem insolvenčního řízení. Jedná se sice o řízení vedené proti dlužníku, ale jelikož jednou ze zásad insolvenčního řízení je dle ust. § 3 písm. a/ IZ uspokojení věřitelů, jsou tito jeho součástí. Podle názoru soudu tedy nelze již v této době postavení dlužníka a jeho věřitele (věřitelů) od sebe oddělit. Tato nedělitelnost postavení dlužníka a jeho věřitele (věřitelů) je završena úpadkem dlužníka, kdy tento úplně ztrácí možnost disponovat se svým majetkem (§§ 2 písm. f/ a 136 odst. písm b/ IZ), když toto oprávnění přechází na insolventního správce. Tedy výhrada vlastnického práva, uplatněná vůči dlužníkovi v insolvenci v době, kdy existují nároky věřitelů a je připraveno řešení věřitelských nároků, je vlastně výhradou uplatněnou i vůči věřitelům. Toto pochopitelně platí za předpokladu, že nebude před rozhodnutím o úpadku insolvenční návrh dle ust. § 143 IZ zamítnut a bude nadále po rozhodnutí o úpadku insolvence projednávána některým ze způsobu řešení úpadku (§ 244 a násl. IZ), resp. pokud by se tak nestalo, vznesená výhrada vlastnického práva by nadále působila pouze vůči dlužníku.

14. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil výhradu vlastnického práva po zahájení insolvenčního řízení, po rozhodnutí o úpadku dlužníka a protože se v insolvenčním řízení dále pokračuje, nepůsobí dohodnutá výhrada vlastnického práva, ve které absentují shora citované formální náležitosti, jak jsou uvedeny v ust. § 2134 o.z., proti věřitelům dlužníka i v insolvenčním řízení.

15. Druhým důvodem, proč nelze žalobě vyhovět, je ta skutečnost, že žalobce nevyzval insolvenčního správce ke splnění povinnosti, tedy úhradě kupní ceny, dle kupních smluv, potažmo rámcové kupní smlouvy.

16. Podle názoru soudu podáním přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení žalobce projevil vůli být uspokojen z majetkové podstaty dlužníka. Nepřímo tak dal najevo, že jím požadovaný majetek do majetkové podstaty náleží. Měl totiž zájem na tom, aby mu byla alespoň z části uhrazena kupní cena. Tedy sdílel právní skutečnost-kontrakt se zbožím jako kupní smlouvu.

17. Výzva učiněná dle ust. § 260 odst. 2 insolvenčního zákona má však být předpokladem pro uplatnění výhrady vlastnického práva v insolvenčním řízení (pokud jsou splněny i formální předpoklady § 2134 o.z.). Tzn., že by z ní měla být patrna vůle žalobce uplatnit výhradu vlastnického práva, pokud nebude uhrazena kupní cena.

18. Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení shora uvedená kritéria výzvy dle ust. § 260 odst. 2 IZ nesplňuje. Jedná se o právní jednání z jiného právního titulu, tedy o uplatnění majetkového nároku, který je řešen v celém insolvenčním řízením. Protože tedy výzva absentuje, nemohl žalobce výhradu vlastnického práva řádně uplatnit.

19. Z výše uvedených důvodů soud žalobu prvním výrokem zamítl.

20. Žalovaná strana v průběhu řízení ještě zpochybňovala původní vlastnictví žalobce k prodávaným věcem, kdy žalující strana v tomto směru navrhovala důkazy. Soud se těmito

stanovisky nezabýval, neboť pro jeho zamítavé rozhodnutí to ze shora uvedených důvodů nemělo význam. Navíc žalovaný před tímto sporem nikdy nezpochybňoval svou dobrou víru v oprávnění žalobce vlastnické právo ke zboží převést ( § 1109 písm. p/ o.z.).

21. Druhým výrokem soud úspěšnému žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení. Soud u tohoto výroku vychází z té skutečnosti, že ze způsobu popření pohledávky žalovaným se žalobce mohl domnívat, že žalovaný mu shora uvedené věci vydá, i když to tento přímo neuvedl. Z tohoto důvodu se asi stalo, že žalobce nepodal žalobu na určení pravosti pohledávky. Jedná se tedy o okolnost, ve které soud spatřuje důvody zvláštního zřetele hodné dle ust. § 150 o.s.ř., aby úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze, a to prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

České Budějovice dne 5. února 2018

JUDr. Jiří Nerad v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Iva Plachá.