39 ICm 314/2010
č. j.: 39 ICm 314/2010-12

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze se sídlem nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5-Smíchov, rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Buršíkovou ve věci žalobce: Ing. Romana Nováková, insolvenční správce dlužníka Petra Holečka, se sídlem Václavské náměstí 807/64, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: 1. faktorská s. r. o., IČ: 267 77 355, se sídlem Svatopluka Čecha 413/7, 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, o popření vykonatelné pohledávky , rozsudkem pro uznání

t a k t o:

I. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužníkem Petrem Holečkem, V Jamce 2380, Rakovník, vykonatelnou pohledávku z titulu smlouvy o půjčce ze dne 13.2.2008 ve výši 754.649,90 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se domáhal žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11. 5. 2010 určení, že pohledávka žalovaného za dlužníkem Petrem Holečkem, trvale bytem V Jamce 2380, 269 02 Rakovník, ve výši 754.649,90 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, není po právu, s odůvodněním, že smlouva o půjčce ze dne 13. 2. 2008, z níž je nárok žalovaného dovozován, byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je neplatná od samého počátku. Dle žalobce byla mezi žalovaným na straně jedné a insolvenčním dlužníkem a jeho manželkou, Radkou Holečkovou, na straně druhé, dne 13. 2. 2008 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě žalovaný poskytl dlužníku půjčku ve výši 200.000,-Kč s tím, že dlužníku byla v hotovosti vyplacena částka 4.990,-Kč, částka ve výši 16.000,-Kč byla na žádost dlužníka uhrazena žalovaným na účet pana Blahoslava Franka jako úhrada právoplatné pohledávky a zbývající část ve výši 179.010,-Kč měla být bez zbytečného odkladu převedena na účet dlužníka ve smlouvě určený. Žalobce dále uvedl, že tato suma nebyla na účet dlužníka převedena bez zbytečného odkladu, ale byla mu poskytnuta v šesti splátkách v průběhu jednoho měsíce a dvanácti dnů od podpisu smlouvy. Žalobce se domnívá, že žalovaný uvedl dlužníka v omyl tím, že tento očekával výplatu peněžních prostředků poskytnutých na základě smlouvy o půjčce neprodleně a v plné výši najednou, a způsobil mu svým jednáním další finanční škody vyplývající z přijetí celého obnosu až po měsíci a dvanácti dnech od podpisu smlouvy, když smlouva neupravuje možnost poskytnutí finančních prostředků dle půjčky ve splátkách a tuto možnost nijak nenaznačuje. Doba splatnosti půjčky byla smlouvou stanovena na 10 let (tj. celkem 120 měsíčních splátek) , výše měsíční splátky byla určena částkou 5.333,-Kč (z toho částka 1.666,-Kč je jistina a částka 3.667,-Kč jsou úroky). Celkem tak měla být dlužníkem splacena částka ve výši 639.960,-Kč, došlo tedy k navýšení půjčené částky o 320% (celkový úrok tak činí 219,6%). Dle žalobce je zřejmé, že cílem žalovaného nebylo poskytnout dlužníku půjčku za přiměřený úrok, ale jeho cílem bylo získat co nejvyšší úrok, a to tak, že k úrokové sazbě nestandardně vyznačené v měsíční výši přiřadil nežádoucí délku doby splatnosti, kterou dlužník nemohl nijak ovlivnit. Po zjištění, že výše úroku převyšuje výši jistiny 2,2 krát dlužník druhý den po podpisu smlouvy kontaktoval žalovaného s tím, že chce od smlouvy odstoupit, to mu však nebylo umožněno s odůvodněním, že smlouva tuto možnost nepřipouští. Žalovaný úmyslně využil dlužníkovy finanční tísně a ve svůj prospěch s ním uzavřel smlouvu, jejíž hodnota vzájemného protiplnění je v hrubém nepoměru, čímž naplnil skutkovou podstatu trestného činu lichvy dle §218 trestního zákoníku. Žalobce se domnívá, že smlouva o půjčce mezi dlužníkem a žalovaným tak byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je zcela neplatná od samého počátku s odkazem na ustanovení § 3, § 39 a § 49a obč.zák. žalobce současně s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 12 Cmo 496/2008 ze dne 28.5.2009 považuje za neplatný rozhodčí nález vydaný v této věci rozhodcem společností SRK ČR a to v souvislosti se způsobem určení rozhodce , který nebyl předem-při uzavření smlouvy-dlužníku znám..

Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nijak nevyjádřil.

Z insolvenčního spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. KSPH 39 INS 5566/2009 bylo zjištěno, že žalovaný se do probíhajícího insolvenčního řízení vedeného na dlužníka Petra Holečka přihlásil přihláškou ze dne 25. 8. 2009, v níž uplatnil svou vykonatelnou pohledávku za dlužníkem v celkové výši 754.649,90 Kč. Právním důvodem vzniku pohledávky označil smlouvu o půjčce č. 1F 100459/2008 uzavřené dne 13. 2. 2008, z níž je insolvenční dlužník dlužníkem a žalovaný věřitelem. Na přezkumném jednání konaném dne 9. 4. 2010 byla uvedená vykonatelná pohledávka žalovaného insolvenčním správcem popřena co do pravosti.

Po zjištění, že žaloba byla podána včas a že účastníky incidenčního řízení jsou ti, kteří jsou podle insolvenčního zákona aktivně i pasivně legitimováni (správce popírající vykonatelnou pohledávku na straně žalobce a řádně přihlášený popřený věřitel vykonatelné pohledávky na straně žalované) , soud shledal, že jsou dány podmínky pro meritorní rozhodnutí předmětu sporu.

Žalovaný byl vyzván usnesením zdejšího soudu , které mu bylo doručeno do datové schránky , dne 13.5.2010, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a současně byl poučen o následcích ( fikci znání) , pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání.

Podle § 153a odst.1-4 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

Protože, jak je uvedeno shora, žalovaný se do dnešního dne k žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil, rozhodl soud jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Rozsudek pro uznání byl veřejně vyhlášen dne 21. 7. 2010 .

O náhradě nákladů řízení bylo soudem rozhodnuto podle §142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce sice měl ve věci plný úspěch, žádné náklady mu však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího (§204 o. s. ř.). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§57 odst. 3 o. s. ř.).

Odvolání do výroku I. lze však podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát (§205 odst. 2 písm a) o. s. ř.), případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§205b o. s. ř.).

V Praze dne 21. července 2010

JUDr. Hana B u r š í k o v á , v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Habudová Jana