39 ICm 3136/2017
Číslo jednací: 39 ICm 3136/2017-116

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích činný ve věcech obchodních rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Neradem ve věci žalobce: EMOS spol. s r.o., IČO 19014104 sídlem Šířava 295/17, 750 02 Přerov zastoupený advokátem Mgr. Vlastimilem Němcem sídlem Wilsonova 217, 750 02 Přerov

proti žalované: JUDr. Daniela Urbanová, IČO 66240484 Opletalova 5, 110 00 Praha 1 insolvenční správkyně dlužníka ELEKTRA PV, s.r.o. zastoupená advokátem Mgr. Ondřejem Platilem sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1

o určení pravosti popřených pohledávek

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce EMOS spol. s r. o., IČ 19014104, se sídlem Šířava 295/17, Přerov, PSČ 750 02, jako věřitele, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích, pod sp. zn. KSCB 41 INS 18021/2016, přihláškou pohledávky č. 149 ve výši 343 776,87 Kč, je po právu. isir.justi ce.cz

II. Žalobce nemá nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal k níže podepsanému soudu dne 30. 6. 2017 návrh na určení pravosti pohledávek popřených žalovanou jakožto insolvenční správkyní. Uvedl, že na základě rámcové kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2015 prodala dlužníkovi ELEKTRA PV, s.r.o. zboží na základě jeho objednávek, které bylo řádně vyfakturováno, ale nezaplaceno. V článku V. odst. 3 rámcové smlouvy bylo mezi stranami dohodnuto, že vlastnické právo ke zboží přechází ze žalobce (prodávajícího) na dlužníka (kupujícího) okamžikem zaplacení kupní ceny předmětného zboží kupujícím. Žalobce je tedy nadále vlastníkem zboží. Do insolvenčního řízení žalobce přihlásil podmíněně pohledávky za dodané zboží včetně příslušenství a smluvní pokuty, která vyplývá z čl. III. odst. 6 rámcové smlouvy, to vše v hodnotě 343 777 Kč. Přihlášená pohledávka je podmíněna pouze pokud se týká kupních cen, nikoliv ohledně smluvní pokuty. Žalovaná při přezkumném jednání dne 31. 5. 2017 pohledávku popřela. Tato je po právu.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalobkyně by si měla ujasnit z jakého titulu se domáhá svých práv, tedy zda z přihlášky pohledávky, či uplatnění výhrady vlastnického práva ke zboží dle rámcové smlouvy. Přihlášená pohledávka není správná, když nemůže být vázána na podmínku.

3. Z provedeného dokazování soud nejprve zjistil, že žaloba byla k níže podepsanému soudu podána dne 29. 6. 2017, když přezkumné jednání, na kterém byla pohledávka žalobce popřena, se konalo dne 31. 5. 2017.

4. Z návrhu podpořeného objednávkami zboží, přepravními listy a fakturami za ně, tedy přímo vyplývá, že zboží v ceně, jak je uvedeno v objednávkách a na fakturách mělo být dlužníkovi dodáno. Žalovaný toto nepopírá.

5. Nad rámec skutečností uvedených navrhovatelem z rámcové kupní smlouvy soud dále zjišťuje, že tato je žalobcem jako prodávajícím a úpadcem jako kupujícím podepsána, když podpisy nejsou úředně ověřeny.

6. Z písemností žalobce ze dne 16. 9. 2016, adresované Finančnímu úřadu pro jihočeský kraj, soud zjišťuje, že žalobce podal návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce, který se týká zboží, jehož cena je přihlášena do insolvence.

7. Z insolvenčního rejstříku soud zjišťuje, že na dlužníka ELEKTRA PV, s.r.o. bylo zahájeno insolvenční řízení dne 3. 8. 2016, úpadek tohoto dlužníka byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2016 a konkurs na majetek dlužníka byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 2. 2017.

8. Z přihlášky pohledávky a ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjišťuje, že těchto je celkem 38, že byly doručeny soudu dne 1. 12. 2016 a že jim bylo přiděleno číslo přihlášky 149.

9. Ze samotné přihlášky pohledávek dále vyplývá, že jsou podmíněné, když toto je uvedeno slovy: nebude-li zboží vráceno dle uplatněné výhrady vlastnického práva .

10. Z přezkumného jednání níže podepsaného soudu ze dne 31. 5. 2017 na dlužníka pod sp. zn. KSCB 41 INS 18021/2016 a ze seznamu přihlášených pohledávek, který se stal jeho součástí soud zjišťuje, že insolvenční správce všechny pohledávky popřel, když jako důvod popření uvedl: insolvenční správce pohledávku popírá z toho důvodu, že věřitel uplatnil výhradu vlastnického práva, čímž odstoupil od kupní smlouvy, a tudíž zanikla povinnost dlužníka zaplatit kupní cenu za zboží (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1028/2007 ze dne 30. 7. 2009).

11. Z písemnosti žalobce ze dne 7. 2. 2017 insolvenčnímu soudu soud zjišťuje, že tento uplatnil výhradu vlastnického práva k movitým věcem a vyzval k jejich vydání, když se jedná o věci dle k žalobě přiložených faktur.

12. Skutkový závěr soudu je nejprve takový, že žaloba nebyla níže podepsanému soudu podána třicátý den po přezkumném jednání.

13. Dále soud činí skutkový závěr, že zboží, jehož hodnota byla přihlášena do insolvence, bylo dlužníkovi žalobcem dodáno.

14. Dále z dokazování vyplývá, že žalobce řádně jako sto čtyřicátý devátý přihlásil své pohledávky, tyto byly správkyní popřeny, když výhrada vlastnického práva byla soudu doručena po úpadku dlužníka i po vydání usnesení o konkurzu na majetek dlužníka.

15. Podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále jen IZ ) věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 věty prvé. Podle § 548 odst. 1 o.z. vznik, změnu nebo zánik práva lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

16. Podle § 1 písm. a/ insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. ve znění novel (dále jen IZ) tento zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Dle § 2 písm. e/ IZ je majetkovou podstatou majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Dle písm. f/ tohoto ustanovení je osobou s dispozičními oprávněnými osoba, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá. Dle § 14 odst. 1 IZ účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Podle § 110 odst. 1 IZ věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podání přihlášek. Dle § 111 odst. 1 věty prvé IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Podle § 136 odst. 2 písm. b/ IZ rozhodnutí o úpadku musí obsahovat výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce a podle písm. d/ výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě dvou měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání. Podle § 143 odst. 1 IZ insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. Podle § 2134 věty prvé o.z., výhrada vlastnického práva působí vůči věřitelům kupujícího jen tehdy, bylo-li ujednání pořízeno ve formě veřejné listiny, popřípadě bylo-li pořízeno v písemné formě a podpisy stran úředně ověřeny, leč tehdy až ode dne úředního ověření podpisu. Dle § 260 odst. 2 IZ, jestliže dlužník před prohlášením konkurzu koupil a převzal věc s výhradou vlastnictví, aniž by k ní nabyl vlastnické právo, nemůže prodávající uplatňovat vrácení věci, jestliže insolvenční správce splní povinnost podle smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co k tomu byl prodávajícím vyzván. Dle § 1109 písm. b/ o.z. vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný

čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle druhého odstavce, věty prvé, tohoto ustanovení jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám.

17. Podle § 202 odst. 1 věta prvá IZ, ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

18. Po právní stránce je třeba nejprve říci, že žaloba byla podána ve třicetidenní lhůtě ve smyslu ust. § 198 odst. 1 IZ od přezkumného jednání, tedy včas.

19. Z popěrného úkonu žalovaného nepřímo vyplývá, že žalobce měl uplatnit výhradu vlastnického práva a vydání zboží. Soud se proto tomuto právnímu titulu věnoval jako předběžné otázce ve smyslu ust. § 135 odst 2 o.s.ř..

20. Právně významné je to, že žalobce uplatnil výhradu vlastnického práva až po zahájení insolventního řízení, po uplatnění přihlášek jiných věřitelů, úpadku dlužníka a dokonce až po vydání usnesení o prohlášení konkurzu na jeho majetek. Nutno v této souvislosti říci, že soud nepřihlíží k písemnosti žalobce ze dne 16. 9. 2016, adresované Finančnímu úřadu pro jihočeský kraj. Tato se totiž netýká vztahu mezi kontrahenty, tedy kupních smluv mezi žalobcem a dlužníkem, mezi nimiž pouze může být výhrada vlastnického práva uplatněna. Dále nepřihlíží jako k řádné výhradě, jak je uvedena v přihlášce pohledávek-viz níže k aplikaci § 260 odst. IZ.

21. Z ust. § 2134 o.z. vyplývá, že žalobce nedostál naplnění formálních náležitostí rámcové smlouvy z hlediska výhrady vlastnického práva, aby tato působila vůči věřitelům, když na ni nejsou alespoň ověřené podpisy stran kontraktu. Pokud by se tedy dlužník nedostal do insolvence, věřitelé by nemohli být uplatněním výhrady vlastnického práva vůči dlužníku nijak kráceni.

22. Podle názoru soudu je tomu tak ale i v případě, že výhrada vlastnického práva je uplatněna k majetkové podstatě (§ 2 písm. e/ IZ) po zahájení insolvenčního řízení (111 odst 1 IZ) a poté, co se do něj přihlásil dle ust. § 110 odst. 1 IZ první věřitel, pokud řízení dále pokračuje. Zahájením insolvenčního řízení dlužník totiž nemůže nakládat s majetkovou podstatou (kromě nepodstatných záležitostí) a věřitel se podáním přihlášky stává dle ust. § 14 odst. 1 IZ, spolu s ostatními věřiteli, účastníkem insolvenčního řízení. Jedná se sice o řízení vedené proti dlužníku, ale jelikož jednou ze zásad insolvenčního řízení je dle ust. § 3 písm. a/ IZ uspokojení

věřitelů, jsou tito jeho součástí. Podle názoru soudu tedy nelze již v této době postavení dlužníka a jeho věřitele (věřitelů) od sebe oddělit. Tato nedělitelnost postavení dlužníka a jeho věřitele (věřitelů) je završena úpadkem dlužníka, kdy tento úplně ztrácí možnost disponovat se svým majetkem (§§ 2 písm. f/ a 136 odst. písm b/ IZ), když toto oprávnění přechází na insolventního správce. Tedy výhrada vlastnického práva, uplatněná vůči dlužníkovi v insolvenci v době, kdy existují nároky věřitelů a je připraveno řešení věřitelských nároků, je vlastně výhradou uplatněnou i vůči věřitelům. Toto pochopitelně platí za předpokladu, že nebude před rozhodnutím o úpadku insolvenční návrh dle ust. § 143 IZ zamítnut a bude nadále po rozhodnutí o úpadku insolvence projednávána některým ze způsobu řešení úpadku (§ 244 a násl. IZ), kde jako první způsob řešení je konkurz, resp. pokud by se tak nestalo, vznesená výhrada vlastnického práva by nadále působila pouze vůči dlužníku.

23. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil výhradu vlastnického práva po zahájení insolvenčního řízení, po rozhodnutí o úpadku dlužníka i po prohlášení konkurzu na majetek dlužníka a protože se v insolvenčním řízení dále pokračuje, nepůsobí dohodnutá výhrada vlastnického práva, ve které absentují shora citované formální náležitosti, jak jsou uvedeny v ust. § 2134 o.z., proti věřitelům dlužníka i v insolvenčním řízení.

24. Druhým důvodem, proč nelze žalobě vyhovět, je ta skutečnost, že žalobce nevyzval insolvenčního správce ke splnění povinnosti, tedy úhradě kupní ceny, dle kupních smluv, potažmo rámcové kupní smlouvy.

25. Podle názoru soudu podáním přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení žalobce projevil vůli být uspokojen z majetkové podstaty dlužníka. Nepřímo tak dal najevo, že jím požadovaný majetek do majetkové podstaty náleží. Měl totiž zájem na tom, aby mu byla alespoň z části uhrazena kupní cena. Tedy sdílel právní skutečnost-kontrakt se zbožím jako kupní smlouvu.

26. Výzva učiněná dle ust. § 260 odst. 2 insolvenčního zákona má však být předpokladem pro uplatnění výhrady vlastnického práva v insolvenčním řízení (pokud jsou splněny i formální předpoklady § 2134 o.z.). Tzn., že by z ní měla být patrna vůle žalobce uplatnit výhradu vlastnického práva, pokud nebude uhrazena kupní cena.

27. Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení shora uvedená kritéria výzvy dle ust. § 260 odst. 2 IZ nesplňuje. Jedná se o právní jednání z jiného právního titulu, tedy o uplatnění majetkového nároku, který je řešen v celém insolvenčním řízením. Protože tedy výzva absentuje, nemohl žalobce výhradu vlastnického práva řádně uplatnit.

28. Z výše uvedeného soud na předběžnou otázku odpovídá tak, že podmínky pro řádné uplatnění výhrady vlastnického práva zde nejsou.

29. Pokud žalovaná napadala platnost přihlášky pohledávek v souvislosti se vznikem či zánik práva žalobce vázaný na podmínku, v přihlášce uvedenou, pak by byly podmínky neplatné, tak by se k nim nepřihlíželo a přihláška je tedy řádná. Navíc z chování žalovaného je patrno, že tento se rozhodl dobrovolně zboží nevydat, proto pokud by se jednalo o odkládací podmínku, tato je splněna, a pokud by se jednalo o rozvazovací podmínku, tak toto splněna nebyla.

30. K samotnému popěrnému úkonu žalované nutno dodat, že pokud jím byla myšlena možnost vydání věcí na základě výhrady vlastnického práva, pak i z právního hlediska, jak výše uvedeno soud k tomuto závěru nedospívá. Popření přihlášených pohledávek je tedy nedůvodné, a proto soud prvním výrokem žalobě vyhověl.

31. Druhým výrokem soud nepřiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 202 odst. 1 IZ.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze, a to prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

České Budějovice 5. února 2018

JUDr. Jiří Nerad v. r. samosoudce

Shodu s provopisem potvrzuje Iva Plachá.