39 ICm 2986/2017
Číslo jednací: 39 ICm 2986/2017-48

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Neradem v právní věci žalobkyně: Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Budějovická 3072, Tábor, zastoupena Mgr. Danou Růžičkovou, advokátkou se sídlem Smetanova 662, Tábor, proti žalovanému: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČ: 29414873, se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, insolvenční správce dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , zastoupen JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem v Praze 4, Táborská 65/29, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka,

takto:

I. Návrh, že ideální polovina nemovité věci-soubor nemovitostí-pozemek parc. č. 76/1 a pozemek parc. č. 76/2 v k. ú. Libínské Sedlo, obci Prachatice, zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Prachatice, na LV č. 693, se vylučují z majetkové podstaty dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích pod spis. zn. KSCB 28 INS 26158/2014, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náklady tohoto řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Zbyňka Jirouška, advokáta se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, ve výši 11.457 Kč.

Odůvodnění:

Žalobkyně v návrhu uvedla, že dne 2. 2. 2015 byla pod položkou č. 3 sepsána do soupisu majetkové podstaty dlužníka Zdeňka anonymizovano nemovitost označená jako soubor nemovitostí, a to isir.justi ce.cz pozemek p. č. 76/1, pozemek p. č. 76/2, to vše zapsané na LV č. 693 pro k. ú. Libínské Sedlo. Dne 17. 5. 2017 bylo žalobkyni doručeno vyrozumění o soupisu majetku ze dne 4. 9. 2015, kterým žalovaný, coby insolvenční správce, sepsal shora uvedený soubor nemovitostí do majetkové podstaty. Jedná se o nemovitosti, které jsou ve společném jmění žalobkyně a dlužníka. Žalobkyně tedy nebude moci vykonávat své vlastnické právo. Proto jsou nemovitosti zařazené do majetkové podstaty dlužníka neoprávněně.

Při jednání dále žalobkyně uvedla, že nelze říci, zda dluhy dlužníka převyšují jeho majetek. Uvedené nemovitosti neměly tedy spadnout do majetkové podstaty dlužníka. Do pozemku byly investovány určité prostředky na vytvoření hřiště na minigolf.

Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že nezajištěné pohledávky věřitelů dlužníka jsou cca. ve výši 17.000.000,-Kč a zajištěné cca. ve výši 22.473.000,-Kč. Hodnota pozemků, o které jde spor, je cca. ve výši 450.000,-Kč. Pohledávky jsou proto vyšší, nežli společný majetek manželů (dále jen SJM).

Ze systému ISIR a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 11. 2014, č.j. KSCB 28 INS 26158/2014-A-10, soud zjišťuje úpadek manžela žalobkyně Zdeňka anonymizovano , s tím že na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Usnesení o úpadku nabylo právní moci dne 17. 12. 2014.

Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, vyhotoveného žalovaným jako insolvenčním správcem a adresovaného soudu, vyplývá, že pod poř. č. 3 je do ní zařazen soubor nemovitostí tak, jak jsou uvedeny výše. Sepisovaný majetek kategorie auto má hodnotu 360.000,-Kč a v kategorii nemovitých věcí 1.225.000,-Kč, z čehož cena sporných nemovitostí činí 25.000 Kč..

Z protokolu o přezkumném jednání níže podepsaného soudu ze dne 17. 2. 2015 a jeho přílohy -seznamu přihlášených pohledávek v insovlenčním řízení, soud zjišťuje, že nepopřené zajištěné pohledávky činí 22.473.075,-Kč a nezajištěné nepopřené pohledávky částku 17.213.352,-Kč.

Z vyjádření žalovaného jako insolvenčního správce vyplývá cena sporných nemovitostí bez investic ve výši 450.000,-Kč, když údajné investice, jak vyplývají z faktur společnosti BERKA-PILA MALŠICE s.r.o. č. 2010098 a č. 2010118 činí cca. 1.000.000,-Kč.

Z výše uvedeného soud činí skutkový závěr, že po citovaném přezkumném jednání soudu, kde byly zjištěny pohledávky věřitelů ve výši cca 40 mil. Kč a hodnota sporných nemovitosti 25.000 Kč, žalovaný zahrnul sporné nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka Zdeňka anonymizovano .

Podle § 225 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ) osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle ustanovení §270 odst., věta 1. IZ prohlášením konkurzu přechází na insolventního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání SJM nebo navrhnout jeho vypořádání soudu. Podle § 274 IZ nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty.

Z provedeného dokazování je zřejmé, že závazky dlužníka skoro ve výši 40.000.000,-Kč jsou několikanásobně vyšší, nežli společné jmění manželů, jehož nejpodstatnější část je žalovaným hodnocena na cca. 1.600.000,-Kč. Pokud by sporné pozemky, vzhledem k investicím či vyššímu ohodnocení, mohly zvednou majetek v SJM o cca 1.500.000,-Kč, pak by to na nepoměru mezi výší závazků Zdeňka anonymizovano a majetkem v SJM téměř nic neměnilo. Uvedené pozemky byly tedy správně zařazeny do majetkové podstaty dlužníka Zdeňka anonymizovano .

Podstatné ovšem je to, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání této žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka ve smyslu ustanovení § 225 odst. 1 IZ. Pokud chtěla řešit vypořádání majetku v SJM, měla tak činit s insolvenčním správcem a postupovat ve smyslu ustanovení § 270 odst. 1 IZ. Pokud by soudu navrhla vypořádání SJM (na což má jistě právo, když toto má i druhá strana-insolvenční správce), bylo by v řízení o vypořádání SJM řešeno, zda je vypořádání SJM ve smyslu ustanovení § 274 IZ možné a podle toho i rozhodnuto. Vypořádání SJM mezi manžely, a to i soudně, je totiž speciálním řízením ve vztahu k vylučovací (excindační) žalobě. V tomto směru soud odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze, spis. zn. 103 VSPH 39/2011.

Z výše uvedených důvodů soud žalobu prvním výrokem zamítl.

Druhým výrokem soud přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení, a to ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za pomoci ustanovení § 163 IZ. Tyto náklady tvoří výlohy na advokáta, a to za dva úkony po 3.100,-Kč, dva režijní paušály po 300,-Kč, cestovné osobním automobilem z Prahy do Českých Budějovic a zpět ve výši 1.869,-Kč (celkem 292 km při ceně BA Natural 95 8,4 litru/100 km, ceně PHM: 29,50,-Kč/1 litr a kilometrovném 3,90 Kč) a za ztrátu času na cestě za osm půlhodin po 100,-Kč, to vše zvýšeno o DPH 21 %. Celkem tyto náklady činí 11.457,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.

V Českých Budějovicích dne 22. 11. 2017

JUDr. Jiří Nerad v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Alena Linhová