39 ICm 1559/2011
39 ICm 1559/2011-86 (KSOS 39 INS 4664/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZS UDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce Ing. Borka Placra, se sídlem Rožnov pod Radhoštěm, nábř. Dukelských hrdinů 561, insolvenčního správce dlužníka PROFID s.r.o., se sídlem Vigantice 103, IČ: 26860406, zastoupeného Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sokolská tř. 22, proti žalovanému Vlastimilu anonymizovano , anonymizovano , bytem Valašské Meziříčí, Ve Stráni 604, o určení neúčinnosti právních úkonů,

takto:

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci do majetkové podstaty dlužníka PROFID s.r.o., se sídle m Vigantice 103, IČ: 26860406, částku 470.000,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, ad eventum aby bylo určeno, že právní úkony, kterými dlužník PROFID s.r.o., se sídlem Vigantice 103, IČ: 26860406 provedl ze svého účtu vedeného u Komerční banky, a.s., č. účtu 94- 2612080207/0100 ve pros pěch účtu žalovaného Vlastimila Camfrly, vedeného u Komerční banky, a.s. č. účtu 94-2561030217/0100 dne 12.11.2008 platbu ve výši 250.000,-Kč a dne 01.12.2008 platbu ve výši 220.000,-Kč, jsou vůči věřitelům dlužníka PROFID s.r.o., se kterým je vedeno u Krajského soudu v Ostravě insolvenční řízení pod s p.zn. KSOS 39 INS 4664/2010, neúčinné, se zamítá.

II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.

Od ůvo d ně n í:

Žalobou doručenou soudu dne 21.06.2011 domáhal se žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do majetkové podstaty dlužníka PROFID s.r.o. částku 470.000,-Kč ad eventum určení, že právní úkony, kterými dlužník PROFID s.r.o. provedl ze svého účtu vedeného u Komerční banky dne 12.11.2008 platbu ve výši 250.000,-Kč a dne 01.12.2008 platbu ve výši 220.000,-Kč, jsou neúčinné. V žalobě tvrdil, že jako insolvenční správce dlužníka PROFID s.r.o. zjistil, že dlužník provedl v uvedených dnech bezhotovostní platby ze svého účtu ve prospěch účtu žalovaného, které byly deklarovány jako splátky půjček poskytnutých žalovaným dlužníku PROFID s.r.o. K půjčkám však neexistují žádné doklady, a pokud byly smlouvy uzavřeny ústně, nebyl k nim udělen souhlas valné hromady společnosti dlužníka dle ust. § 196a odst. 1 obchodního zákoníku (ve znění do 31.12.2013), který byl nezbytný, neboť otec žalovaného Ing. Jaroslav anonymizovano v době uzavření tvrzených ústních smluv o půjčkách byl a dosud je jednatelem dlužníka PROFID s.r.o. Jelikož platby byly učiněny ve prospěch žalovaného, syna jednatele dlužníka, v posledních třech letech, je zde dána právní fikce dle ust. § 241 odst. 2 insolvenčního zákona. Jedná se o zvýhodňující právní úkony, které učinil dlužník v době, kdy byl v úpadku. U jednání žalobce upřesnil, že v prvé řadě napadá neúčinnost právních úkonů, kterými dlužník provedl ze svého účtu platby ve prospěch účtu žalovaného.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s argumentací, že pokud dlužník předmětné platby poslal na jeho účet, jednalo se o platební místo, když v době předchozí, a to 25.08.2008 byla uzavřena mezi dlužníkem PROFID s.r.o. a Ing. Jaroslavem Camfrlou, jednatelem PROFID s.r.o. (tedy osobou odlišnou od žalovaného) ústní smlouva o půjčce ve výši 1.900.000,-Kč, a právě tato půjčka byla hrazena platbami ze dne 12.11.2008 a 01.12.2008. Podle žalovaného v případě uvedené půjčky jde navíc o absolutně neplatný právní úkon, učiněný bez předchozího souhlasu valné hromady a nikoliv za podmínek, obvyklých v obchodním styku, v jehož důsledku vzniklo dlužníkovi PROFID s.r.o. bezdůvodné obohacení a bylo-li pak toto bezdůvodné obohacení následně dlužníkem PROFID s.r.o. vydáno, nemůže již existovat žádný nárok žalobce na vydání tohoto plnění-vydaného bezdůvodného obohacení.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25.09.2012, č.j.-22 (KSOS 39 INS 4664/2010), zamítl pro předčasnost žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci do majetkové podstaty dlužníka PROFID s.r.o. částku 470.000,-Kč (výrok I.), rozhodl, že právní úkony, kterými dlužník PROFID s.r.o. provedl ze svého účtu vedeného u Komerční banky, a.s., č. účtu 94-2612080207/0100 ve prospěch účtu žalovaného Vlastimila Camfrly, vedeného u Komerční banky, a.s., č. účtu 94-2561030217/0100 dne 12.11.2008 platbu ve výši 250.000 Kč a dne 1.12.2008 platbu ve výši 220.000 Kč, jsou vůči věřitelům dlužníka PROFID s.r.o., se kterým je vedeno u Krajského soudu v Ostravě insolvenční řízení pod sp. zn. KSOS 39 INS 4664/2010, neúčinné (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.520,-Kč (výrok III.) a České republice-na účet Krajského soudu v Ostravě soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč (výrok IV.).

V rozsudku soud po stránce skutkové uzavřel, že mezi dlužníkem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o půjčce, a pokud byly smlouvy o půjčce uzavřeny mezi dlužníkem Ing. Jaroslavem Camfrlou (jednatelem dlužníka a otcem žalovaného), absentoval předchozí

ICM R souhlas valné hromady. Platby 250.000 Kč a 220.000 Kč byly dne 12.11.2008 a 01.12.2008 převedeny na účet žalovaného. Dále soud uzavřel, že žaloba je včasná ve smyslu ust. § 239 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), a zabýval se neúčinností předmětných právních úkonů. Dospěl přitom k závěru, že byly splněny všechny podmínky neúčinnosti zvýhodňujícího právního úkonu ve smyslu ust. § 241 IZ, neboť právní úkony dlužníka, kterými provedl ze svého účtu ve prospěch účtu žalovaného (osoby blízké) dne 12.11.2008 platbu 250.000 Kč a dne 1.12.2008 platbu 220.000 Kč, založily závazkový vztah, kterým žalovaný získal bezdůvodné obohacení na úkor ostatních věřitelů. Pokud jde o tu část žaloby, kterou se žalobce domáhal vydání dlužníkova plnění z neúčinného úkonu do majetkové podstaty, byla žaloba s odkazem na ust. 239 odst. 4 IZ ve znění před novelou č. 294/2013 Sb. pro předčasnost zamítnuta. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. O zaplacení soudního poplatku žalovaným bylo rozhodnuto podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání. Podle jeho názoru soud prvního stupně nesprávně posoudil předmětné platby jako právní úkony, které pak označil za neúčinné. Platby měl posoudit jako faktické úkony, přičemž k vrácení finančních částek na bankovní účet žalovaného došlo na základě dohody dlužníka a Ing. Jaroslava Camfrly, přičemž tato skutečnost ze žalovaného ještě neučinila účastníka daných půjček. Žaloba tedy měla být zamítnuta z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného. V době provedení plateb se dlužník v úpadkové situaci nenacházel. K tomu označil důkazy a rozvedl, že jeden rozestavěný dům prodal na základě smlouvy o prodeji rozestavěného projektu developerské firmě Bydlení Vodárna s.r.o., která mimo jiné měla zajistit financování výstavby, veškerých činností souvisejících s realizací jeho projektu, včetně prodeje jednotek. Stejným způsobem měla proběhnout i realizace bytových domů SO-108 a SO-109, k čemuž ČSOB zpracovala indikativní nabídku financování ze dne 13.11.2008. Z interního bankovního dokumentu hodnocení projektu ohledně cen bytových jednotek je zřejmé, že i ČSOB vyhodnotila projekt jako životaschopný, proto vystavila a podepsala indikativní nabídku na financování. Z uvedeného dokumentu vyplývá, že tržní hodnota rozestavěného projektu po jeho dokončení je cca 208.000.000,-Kč. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce ve svém vyjádření k odvolání považoval námitky žalovaného za nedůvodné. Uvedl, že ať již žalovaný měl za dlužníkem pohledávku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatně uzavřených smluv o půjčkách, podle kterých žalovaný poskytl dlužníkovi předmětné platby, či mu dlužník plnil zcela bez právního důvodu, byl žalovaný dlužníkem zvýhodněn oproti ostatním věřitelům. Žalovanému se tak dostalo více, než by tomu bylo v případě, že by se stal přihlášeným věřitelem, či se mu dostalo něčeho, co mu vůbec nenáleželo. Skutečnost, že dlužník byl v úpadku v době, kdy úkony činil, vyplývá z ust. § 241 odst. 2, věta druhá IZ, neboť jednatel dlužníka je otcem žalovaného a jednalo se o úkon ve prospěch osoby dlužníku blízké. Pasivní legitimace žalovaného je dána tím, že dlužník plnil ve prospěch jeho účtu a žalovaný toto plnění přijal. Tvrzení, že žalovaný byl pouze platebním místem, je nelogické, neboť jeho otec obdobným způsobem přijímal plnění od dlužníka, a to na svůj účet, což je předmětem jiného sporu. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Odvolací soud po provedeném odvolacím řízení dospěl k závěru, že soud prvního stupně přijal svůj závěr, že mezi dlužníkem a žalovaným nebyla uzavřena žádná smlouva o

ICM R půjčce a uskutečněné platby v celkové výši 470.000,-Kč založily závazkový vztah z titulu bezdůvodného obohacení, kterým získal žalovaný bezdůvodné obohacení na úkor ostatních věřitelů, na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Soud prvního stupně se nezabýval procesní obranou žalovaného, která spočívala v tom, že není ve věci pasivně věcně legitimován, neboť smlouva o půjčce byla uzavřena mezi dlužníkem a Ing. Jaroslavem Camfrlou. Měl to být totiž právě žalobce, kdo musel prokázat svá tvrzení o tom, že jeho nárok je co do důvodu a výše oprávněný. Žalobce si splnil svou povinnost tvrzení, když tvrdil, že žalovaný poskytl dlužníku PROFID s.r.o. půjčky, ke kterým nebyly uzavřeny žádné písemné smlouvy. Konkrétně v samotné žalobě uvedl, že v účetní evidenci dlužníka PROFID s.r.o. jsou předmětné platby deklarovány jako splátky půjček poskytnutých žalovaným dlužníku PROFID s.r.o. Žalovaný v řízení uplatnil relevantní procesní obranu, proto měl soud prvního stupně věc projednávat i z hlediska tvrzení žalovaného. Avšak v prvé řadě měl soud prvního stupně posuzovat věc z pohledu žalobce, tedy z hlediska jeho tvrzení a navržených důkazů. Pokud by postupoval ve svých úvahách tímto způsobem, musel by po vyhodnocení žalobcem navržených listinných důkazů (výpisů z účtu dlužníka) dospět k závěru, že žalobce pouze těmito důkazy neprokázal svá tvrzení o smlouvách o půjčkách uzavřených mezi dlužníkem PROFID s.r.o. a žalovaným. Za této situace měl soud prvního stupně žalobci vysvětlit, že jím dosud navržené a provedené důkazy jeho tvrzení neprokazují, a poučit jej ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti navrhnout další (jiné) důkazy potřebné k prokázání skutkových tvrzení žalobce. Tuto svou poučovací povinnost ve vztahu k žalobci si však soud prvního stupně nesplnil. Dále odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně pochybil, pokud v řízení neprovedl žalovaným navržený důkaz jeho výslechem a výslechem jeho otce Ing. Jaroslava Camfrly. Závazek lze skutečně splnit (jak tvrdil žalovaný) i na účet třetí osoby. To již proto, že dlužník nemusí nutně vědět, komu účet ve skutečnosti patří. K poukázání platby mu stačí znát číslo účtu, ze kterého nevyplývá identita jeho majitele. Dlužník v takovém případě svůj dluh splní dnem připsání poukázané částky na účet označený věřitelem. Proto považuje odvolací soud výslech žalovaného a výslech Ing. Jaroslava Camfrly v dané věci za podstatný za účelem objasnění obsahu smlouvy o půjčce uzavřené mezi dlužníkem a Ing. Jaroslavem Camfrlou, jejíž existenci tvrdil žalovaný. Z uvedených důvodů pak Vrchní soud v Olomouci (jako soud odvolací) usnesením ze dne 29.08.2013, č.j. 12 VSOL 8/2013-42 (, KSOS 39 INS 4664/2010) rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu podle ustanovení podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 o.s.ř. zrušil a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce na veškeré své dosavadní argumentaci v dalším řízení setrval, s ohledem na obsah zrušovacího usnesení Vrchního soudu v Olomouci pak doplnil důkazy k prokázání tvrzení, uvedených v žalobě, a to tak, že navrhoval, aby soud vyžádal výpisy z účtu dlužníka u KB a.s. za období roku 2005, 2006, 2007 a 2008, když současně tvrdil, že nejen v tomto případě, ale i v jiných případech poskytoval žalovaný dlužníkovi různé částky z důvodu půjček, tyto zasílal na účet dlužníka, a půjčky mu byly zase vráceny zpět na jeho účet. V jiném řízení, kdy šlo o půjčky poskytnuté opravdu jednatelem dlužníka, kde rozsudek je již v právní moci, byly tyto půjčky poskytnuté jednatelem dlužníka dlužníku zase vráceny dlužníkem jednateli dlužníka na jeho účet. Je tedy nelogické, že by právě v tomto konkrétním případě byly půjčky poskytnuté jednatelem dlužníka, jak tvrdí žalovaný v rámci své obrany, vráceny dlužníkovi na účet žalovaného.

ICM R

Žalovaný rovněž setrval na své argumentaci, přičemž i nadále navrhoval zamítnutí žaloby, a to zejména z důvodu, že není ve věci pasivně legitimován. Vedle toho namítal, že dlužník nebyl v době výplaty peněžních prostředků v úpadku.

Z listin ze spisu KSOS 39 INS 4664/2010 soud zjistil (a mezi účastníky nebylo sprorné), že:

-dne 03.05.2010 byl ve věci dlužníka PROFID s.r.o. doručen insolvenční návrh, -dne 29.06.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka PROFID s.r.o. a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Borek Placr, -usnesením ze dne 26.07.2010 byl na dlužníka PROFID s.r.o. prohlášen konkurz, -insolvenční řízení není dosud skončeno.

Dále soud zjistil:

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 28582 vzal soud za prokázáno, že Ing. Jaroslav anonymizovano , anonymizovano byl zapsán jako statutární orgán-jednatel společnosti PROFID s.r.o. dne 28.04.2005 a je jím až dosud. Vlastimil anonymizovano , anonymizovano byl zapsán jako statutární orgán dne 30.03.2009. Dále soud zjistil, že od 28.04.2005 do 14.05.2009 byl zapsán jako jednatel rovněž Ing. Martin Petrzik. Jednatelé jednali za společnost samostatně a v plném rozsahu.

Z výpisů z účtu dlužníka PROFID s.r.o. soud zjistil, že tento provedl bezhotovostní platby ze svého účtu vedeného u Komerční banky a.s., číslo účtu 94-2612080207/0100 ve prospěch účtu žalovaného vedeného u Komerční banky a.s. číslo účtu 94-2561030217/0100 dne 12.11.2008 250.000,-Kč a dne 01.12.2008 220.000,-Kč. Tyto platby byly specifikovány jako částečná vratka JC 1M9.

Z výpisů z účtu společnosti PROFID s.r.o.-dlužníka u Komerční banky a.s. za rok 2005, 2006, 2007 a 2008 vzal soud za prokázáno, že kromě plateb ze dne 12.11.2008 a dne 01.12.2008 se v období od 2005 do 2008 mezi dlužníkem a žalovaným uskutečnily také následující peněžní transakce: dne 06.05.2008 byla provedena bezhotovostní platba z účtu žalovaného ve prospěch dlužníka označená jako půjčka VC PROFID 3T (3 tisíce), dne 26.05.2008 byla dlužníkem žalovanému bezhotovostně částka 3.000,-Kč na účet číslo 94-2561030217/0100 vrácena a dále, že byla dne 13.11.2008 provedena z účtu žalovaného ve prospěch dlužníka platba 20.000,-Kč (která nebyla nijak označena).

Z účetní sestavy dlužníka PROFID s.r.o. za rok 2008-účtu 249000 soud zjistil, že ve dnech 12.11.2008 a 01.12.2008 byly dlužníkem PROFID s.r.o. provedeny bezhotovostní platby ve prospěch žalovaného, které byly deklarovány jako splátky půjček, poskytnutých žalovaným dlužníku PROFID s.r.o., a to dne 12.11.2008 250.000,-Kč a 01.12.2008 220.000,-Kč.

Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že je syn jednatele dlužníka Ing. Jaroslava Camfrly. Pokud jde o předmětné platby, které se uskutečnily dne 12.11.2008 v částce 250.000,-Kč a dne 01.12.2008 v částce 220.000,-Kč, pak mezi dlužníkem a jeho osobou nebyly ve vztahu k těmto peněžním prostředkům uzavřeny žádné smlouvy o půjčce, nejednalo se o výplatu půjček vůči jeho osobě, nebyl smluvní stranou smlouvy o půjčce či

ICM R půjčkách, smluvní stranou byl jeho otec. Půjčky byly vráceny dlužníkem jednateli dlužníka Ing. Jaroslavu anonymizovano na bankovní účet žalovaného na základě dohody žalovaného a Ing. Jaroslava Camfrly. Vyplacené peněžní prostředky žalovaný předal jednateli dlužníka Ing. Jaroslavu anonymizovano .

Z účastnického výslechu Ing. Jaroslava Camfrly soud zjistil, že je otec žalovaného, dále, že je jednatel a společník dlužníka. Pokud jde o platby, které se uskutečnily 12.11.2008 v částce 250.000,-Kč a dne 01.12.2008 v částce 220.000,-Kč, jednalo se o splátky půjčky či půjček, když smlouvy byly uzavřeny ústně mezi ním jako jednatelem dlužníka a dlužníkem. Potvrdil, že v konkrétním případě se jednalo o výplatu-splátky půjčky, kterou poskytl dlužníkovi. Tyto smlouvy o půjčce či půjčkách nebyly odsouhlaseny valnou hromadou, nebyl proveden zápis valné hromady, a proto byl zvolen postup zpětné výplaty půjček. Proč použil pro výplatu splátek půjčky účet žalovaného, nedokázal pro odstup času vysvětlit. Uvedl, že platby je schopen ztotožnit s konkrétními smlouvami o půjčce podle variabilního symbolu, avšak pouze po nahlédnutí na konkrétní doklady. Peníze, které byly takto vyplaceny na účet žalovaného, od žalovaného převzal. Nepamatoval si, zda to bylo hotově či bezhotovostně. Dále z výpovědi Ing. Jaroslava Camfrly ve vztahu k jednotlivým výpisům z účtu dlužníka ze dne 12.11.2008 (platba 250.000,-Kč) a ze dne 01.12.2008 (platba 220.000,-Kč) vzal soud za prokázáno, že v tomto konkrétním případě se jednalo o jednu smlouvu o půjčce, která byla uzavřena mezi Ing. Jaroslavem Camfrlou jako jednatelem a společníkem a dlužníkem na částku 1.900.000,-Kč, což je patrné z popisu transakce-částečná vratka JC 1M9. Toto označení znamená, že se jednalo o splátku jedné půjčky, JC znamená zkratku jeho jména a příjmení, a 1M9 znamená výši poskytnuté půjčky 1 milion 900.000,-Kč. Půjčka byla evidována v účetnictví dlužníka pod jedním variabilním symbolem, a to 2008082401. Pod tímto variabilním symbolem by se takto dalo dohledat i v účetnictví dlužníka.

Z indikativní nabídky ČSOB a.s. úvěrových produktů v České republice učiněné v listopadu 2008, dále z kupní smlouvy ze dne 11.04.2008 včetně jejího dodatku, a z tabulky ČSOB a.s. ohledně cen, soud neučinil žádná zjištění, a to pro nadbytečnost s ohledem na níže provedené právní posouzení věci. Neakceptování důkazního návrhu žalobce výslechem Ing. Martina Petrzika, jednatele společnosti dlužníka a také jednatele společníka dlužníka, založil soud rovněž na argumentu nadbytečnosti. Pro účely tohoto sporu a právní kvalifikaci skutku je podstatné, že bylo dostatečně prokázáno, že smlouva o půjčce byla uzavřena mezi dlužníkem a jednatelem Ing. Jaroslavem Camfrlou a nikoliv, zda pan Petrzik byl informován o smlouvě o půjčce a zda ji odsouhlasil.

Mezi žalobcem a žalovaným nebylo sporu o tom, že dne 12.11.2008 a dne 1.12.2008 dlužník zaplatil na účet žalovaného částky 250.000,-Kč a 220.000,-Kč, a že tyto platby představovaly splátky na půjčku poskytnutou dlužníkovi PROFID s.r.o. Sporné nebylo ani to, že jednatelem společnosti dlužníka byl v době poskytnutých plateb (a je dosud) Ing. Jaroslav anonymizovano , který je otcem žalovaného Vlastimila Camfrly. Spor se vede v rovině toho, kdo (zda žalovaný či Ing. Jaroslav anonymizovano ) byl druhou smluvní stranou smlouvy o půjčce, která byla uzavřena v ústní formě s dlužníkem PROFID s.r.o. V daném případě bylo dokazování doplněno o výslech Ing. Jaroslava Camfrly a Vlastimila Camfrly, přičemž těmito důkazy ve spojení s dalšími provedenými důkazy-výpisy z účtu dlužníka a na nich zachycenými popisy peněžní transakce jako částečná vratka JC (Jaroslav anonymizovano ) a 1M9 (půjčka ve výši 1 milion 900.000,-Kč) bylo bez jakýchkoliv pochybností prokázáno, že druhou smluvní stranou

ICM R smlouvy o půjčce byl Ing. Jaroslav anonymizovano , a že dlužník plnil předmětnými platbami dluh (peněžitý závazek) svému věřiteli Ing. Jaroslavu anonymizovano a nikoliv žalovanému.

Podle § 241 IZ zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu (odstavec 1). Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku (odstavec 2). Zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník a/ splnil dluh dříve, než se stal splatným, b/ dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch, c/ prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva, d/ poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné (odstavec 3). Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby (odstavec 4). Zvýhodňujícím právním úkonem není a/ zřízení zajištění závazku dlužníka, obdržel-li za ně dlužník současně přiměřenou protihodnotu, b/ právní úkon učiněný za podmínek obvyklých v obchodním styku, na základě kterého dlužník obdržel přiměřené protiplnění nebo jiný přiměřený majetkový prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka, c/ právní úkon, který dlužník učinil za trvání moratoria nebo po zahájení insolvenčního řízení za podmínek stanovených tímto zákonem (odstavec 5).

Odporovatelnými jsou dlužníkovy právní úkony, ohledně kterých žalobce prokáže splnění všech podmínek, s nimiž zákon spojuje úspěšné uplatnění odpůrčího práva ve smyslu ustanovení § 235 a násl. IZ. Právním úkonem se rozumí projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku občanskoprávního vztahu, který právní předpisy s takovým projevem spojují.

Žaloba o určení, že dlužníkův právní úkon je vůči věřiteli (věřitelům) v insolvenčním řízení) neúčinný, může být úspěšná jen tehdy, byla-li podána vůči osobě, s níž nebo v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn; ten, s nímž nebo v jehož prospěch dlužník neučinil právní úkon, není na straně žalované k odpůrčí žalobě věcně legitimován.

Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že dlužník v žalobě tvrzenými platbami uhradil (vyplatil) dluh z ústní smlouvy o půjčce ve výši 1.900.000,-Kč Ing. Jaroslavu anonymizovano a nikoliv žalovanému, tedy jinými slovy, že k výplatě splátky půjčky žalovanému nedošlo, nelze než konstatovat, že ze strany dlužníka nebyl učiněn ve vztahu k žalovanému žádný právní úkon, kterým by došlo ke vzniku, změně, nebo zániku právního vztahu, a tudíž nedošlo k žádnému právnímu úkonu, kterému by šlo účinně odporovat.

Současně platí, že pokud nebyl právní úkon dlužníka učiněn ve prospěch žalovaného, nelze mít ani podmínky ve smyslu ust. § 237 odst. 1 IZ za splněné. Proto soud žalobu jako

ICM R nedůvodnou v celém rozsahu zamítl, aniž by se musel zabývat dalšími předpoklady tvrzené neúčinnosti, jak má na mysli výše citované ust. § 241 IZ.

Pokud jde o náklady řízení, soud postupoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a vycházeje z toho, že úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

V Ostravě dne 23.01.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v. r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R